Tak už zase nezvládám. Jsem úplně vytočená svými dětmi. Kolikrát jsem si už toto řekla. Co ale dělat? Tak ráda bych byla vzorná maminka, vše brala v klidu a s klidem, ale nějak mi to nejde. Děti zlobí, pořád něco vymrčují, neposlouchají, vše rozhazují… Nejraději bych jim dala na zadek, a někam zavřela…
Nevím jak vy, milé maminky a milí tatínci, ale já mám s tím naším zlatíčkem pořád jeden a tentýž problém. Stále se mi nedaří přimět ji, aby spala celou noc bez mé pomoci. Zkoušela jsem kde jaké rady, které jsem našla na internetu nebo se kterými přišly kamarádky či již „osvědčené“ maminky dospělých dětí…
Zavedený řád je věčné téma rodinných diskusí a není snadné tuto relativně křehkou rovnováhu mezi rodiči a dětmi nalézt, protože děti se proti zavedenému řádu často bouří…
Není dobré zablokovat dítě tím, že uklízení povýšíte do prestižní roviny „tady rozhoduji já“. Lepší je jasně vyložit důvody, popřípadě uplatnit metodu vyjednávání a odměňování. Také to však vyžaduje fantazii a nabídnutí pomoci.
Zřejmě většina dospěláků považuje za samozřejmost, že malé děti v jistém věku přestanou potřebovat plínky a chodí na nočník. Tento fakt nemám v úmyslu zpochybňovat, protože o jeho pravdivosti jsem sama přesvědčená.Nejsou až tak daleko doby, kdy jsem to sama považovala za samozřejmost. Jenže teď už mi několik týdnů tato věc až tak samozřejmá nepřipadá…
Když dítěti něco zakazujete kvůli nebezpečí, které by mu hrozilo, musí vám dobře rozumět. Musí pochopit, že to neděláte sobě pro radost, protože to je pohodlnější, ale že to pro ně představuje skutečné nebezpečí. Nestačí jenom povědět: „Ne, nesmíš,“ je potřeba dítěti jednoduchými slovy vysvětlit, proč mu tuto věc zakazujete, a nebát se to klidně [...]
Dítě se dožaduje větší samostatnosti slovy „já sám/já sama“, která někdy dokážou lézt pěkně na nervy. Využijte jeho touhy a veďte ho k tomu, aby se dokázalo postarat o vlastní tělo, například aby se umělo samo umýt. Mnoho rodičů si myslí, že je na to příliš brzy, že to dítě nezvládne nebo že se umyje [...]