Škol(k)a » Šikana »

Jak je možné ublížit obyčejnou textovkou nebo e-mailem? A jak to vypadá, pokud se dítě stane obětí kyberšikany? O nové formě psychického týrání jsme mluvili s odborníkem na šikanu Michalem Kolářem.

Prevence šikany má jednu mimořádně důležitou složku: výchovu k tělesnému střetnutí. Použití síly je poslední, krajní, ale někdy nevyhnutelný způsob, jak si mohou děti poradit se šikanou – ať už v roli toho, kdo je sám ohrožen, nebo v roli zastánce.

Rodiče obětí se o šikaně dovědí častěji než rodiče agresorů, protože některé děti se – přes typické: „A běda, jestli cekneš!“, jímž šikanování končívá – doma svěří se svým trápením, nebo jsou příznaky šikany tak zřejmé, že se dovtípí, oč jde.

S šikanou se setkává stále větší počet dětí. Pár tipů pro rodiče, jak proti šikaně bojovat a hlavně  jak jí předcházet, jsme pro vás vybrali z knih Jak na šikanu.

Nejprve si musíme vysvětlit rozdíl mezi agresí a agresivitou! Agresivita je v nejširším slova smyslu dispozice k agresivnímu chování. Agrese je většinou chápána jako vlastní agresivní chování, jehož cílem je záměrně někoho poškodit nebo mu ublížit.

O šikaně je rozšířena řada mýtů. Dávejte si na ně pozor, protože snadno způsobí, že rodiče ani pedagogové šikanu „nevidí“, nebo ji řeší nevhodným způsobem.

Chování dnešních dětí překračuje všechny myslitelné hranice. Potrestat drzé žáky je prakticky nemožné, spolupráce s rodiči obtížná. Své potomky omlouvají nebo je rovnou v agresivním vystupování vůči učiteli podpoří. Takové hlasy zaznívají z úst pedagogů čím dál častěji…

Šikana většinou nezanechává fyzické stopy na těle, ale hluboké stopy v duši dítěte. Většina pedagogů je při setkáni s šikanou bezradná, chybí jim teoretické i praktické vyškolení, a i když se snaží šikanu řešit, dopouští se spousty omylů. Šikanování není jenom otázkou dvou lidí – agresora a oběti, ale celého kolektivu. Je to důsledek špatných [...]

Nejúčinnější prostředek, jak se se šikanou vyrovnat, je těsná spolupráce mezi rodinou a školou, mezi rodiči a dětmi a mezi žáky a učiteli. S tím samozřejmě souvisí oznamovací povinnost každého občana našeho státu…