Rodina » Vztahy v rodině »

Existuje „já“, existuje „ten druhý“ a mezi nimi je „vztah“. Vztah je také důležitý. Když je pozorně pěstován, získává na kvalitě. Často „nemáme čas, abychom si rozuměli, ale čas na nedorozumění si uděláme“. Uděláme si čas na důkladný úklid, nákupy, zaměstnání, televizi… a kdy si vyhradíme zvláštní chvíli pro partnera nebo partnerku, pro rodinu, otec [...]

Mám se vdávat…jo, některá mi možná tiše závidíte, ale já sama si nevím rady…Znáte to..jste šťastná s přítelem, a plánujete si svatbu..přijde chvíle, kdy vás nečekaně požádá milovaný o ruku a vy souhlasíte…a pak to začne…jenže…jak mám zvládnout prý nejkrásnější den v životě, když moje budoucí tchýně se chová podivně?

Umění žít s dítětem nového partnera Pomocí četných příkladů ze života a z bohaté lékařské a poradenské praxe dává autorka podněty a rady, jak jednat a žít s dítětem „toho druhého“, tedy s dítětem z předchozího partnerova manželství, jak toto dítě pochopit, respektovat, umožnit mu, aby nového partnera či partnerku svého rodiče mělo rádo…

Musím se Vám s něčím svěřit… Manžel mě před 5ti lety seznámil s kamarádem, se kterým pracuje, došlo ke vzájemným návštěvám atd. a při nich jsem poznala i jeho „úžasnou“ maminku…

Říká se, že děti jsou požehnání.. pokud opravdu platí, je naše rodina zajištěna požehnáním alespoň na pět generací.. Moje maminka má 10, slovy deset sourozenců. Nekecám, fakt ne.. S jedním mužem, ani jednou dvojčata…

Moje maminka se před pár lety omylem:) zúčastnila jisté reklamní akce, která se konala v domě naší sousedky. Dealerka se snažila všemi prostředky přesvědčit mou maminku, že naše rodina bez předváděných výrobků nemůže dále vůbec existovat.

Hezký den všem )) Včera jsme zajeli na návštěvu k prarodičům, holky řádily (mezi sebou) my probrali novinky a pak začly holky (Eli 1 a Káťa 3) řádit s náma i s babi a dědou… )

Manželka mě včera přivedla na zajímavou myšlenku. Můžeme chtít po vlastních rodičích, aby se změnili?

Někdy jsou rodiče novorozených dvojčátek tak unaveni a vyčerpáni starostmi kolem nich, že jim nezbývají síly na to, aby si hráli se starším dítětem a věnovali se mu. Dítě to obvykle špatně nese a žárlí. Rodiče pak cítí vinu a situace se tím ještě zhorší. Pokusme se z toho najít východiska…