Zahoďte hadr, stejně je prach na policích krom vás všem ukradený (dětem rozhodně). Vánoční dárky vyřešte jednou návštěvou knihkupectví a všem kupte zajímavou knížku, je to stejně nejlepší dárek. A cukroví nechte na dětech. Připravte jim těsto, uvařte si kávu, lehněte na kanape a nechte děti tvořit. Uvidíte, jakou budou mít radost, když se jim do toho nebudete motat! A před babičkou děti hezky pochvalte, že cukroví letos dělaly úplně samy. Každá rozumná babička bude mít z takového cukroví radost. A ta, která vás za to zkritizuje, vůbec nestojí za to, abyste jí nějaké cukroví nabízely.

Tak, a když to máme teď tak hezky zorganizované, zbývá nám hromada času užít ten správný hezký advent se vším všudy. Vezměte s dětmi staré housky, nakrmte kachny na rybníce nebo udělejte zvířátkům v lese vánoční stromeček z mrkví a jablek. Koukněte přitom na svoje radující se děti. Máte štěstí, sice někdy zatraceně zlobí a jdou vám na nervy, ale mají jeden dar gratis: jsou úplně zdravé. I když si to málokdy uvědomíme, není to samozřejmost.

Tím se oklikou vracím k charitě. Vcelku často slýcháme o dětských domovech i onkologicky nemocných dětech. Což o to, v tomto směru není peněz nikdy dost a je jenom dobře, že lidé nejsou, doufejme, lhostejní! Ale zkusme se tentokrát podívat i za dětmi, které jsou nemocné celý život. Které se nemocné narodí a už nikdy se nevyléčí. Jejich rodiče vědí, že své děti s největší pravděpodobností přežijí. Kruté? I to je všední realita cukrkandlového a kýčem pozlaceného předvánočního času. Jsou nemoci, které nepřipouští žádné výjimky. Ani v předvánočním shonu. A tak až budete v ruce obracet padesátikorunu a přemýšlet, jestli koupit pro děti samohrajícího, ale v podstatě nehezkého panáčka s červenou čepicí, zastavte se. Pošlete raději onu padesátikorunu nemocným dětem. Na vozík, na zdravotnické pomůcky, na cokoli. Vaše děti budou i tak dostatečně šťastné díky vlastnímu svéráznému cukroví a díky mámě s nadhledem.

Pomozte raděj třeba klukům se svalovou dystrofií. Narodí se zdánlivě zdraví, ale nikdo netuší, jaký nepřítel dřímá v jejich vlastních tělech: zhruba v době školní docházky jim díky vrozené chorobě začnou odumírat svaly, skončí na vozíku a nakonec jim odumřou i svaly životně důležité. Zhruba ve dvaceti, v době, kdy ostatní začínají pořádně žít a plnit si své vlastní sny. (Koukněte například na http://parentproject.cz/).

A co třeba navštívit stránky takzvaných slaných dětí? Dětí nemocných cystickou fibrózou, která nemilosrdně zkracuje život na zhruba 30 let? Každodenní inhalace, dechová cvičení, nemoc, která znamená spoustu omezení v běžném životě, časté infekce, ale i tak je pořád prognóza neradostná? (Podívejte se například na http://www.cfklub.cz/).

Nebo nemocní hemofilií. Děti, které i drobné zranění vystavuje riziku život ohrožujícího krvácení. Třeba i běžný pád na zadek při prvních krůčcích znamená v extrémním případě krev ve stolici, moči a možný odvoz do nemocnice. (http://www.hemojunior.cz/, http://www.hemofilici.cz/).

Genetika zná spoustu jiných nemocí, není v mých silách vzpomenout všechny. Vybrala jsem namátkou tři. Snad se na mě ostatní sdružení nebudou zlobit. Ráda je vzpomenu příště, protože se o nich mnoho nemluví a je to třeba. Vrozené nemoci mezi námi zkrátka jsou a budou. A když budete opravdu chtít a zabrouzdáte na internetu, určitě najdete spousty dalších, kteří si zaslouží pomoc. Neplýtvejte penězi za hlouposti. Uvědomte si jejich cenu a darujte je tam, kde se nejvíc zúročí: do opravdové pomoci.

Hned v úvodu proto vyjmenuji ty, které pravidelně či nárazově letos přispěly jakoukoli částkou v rámci společné VD adopce, a to v abecedním pořadí: babofka, bovinkabovinka, bramborka, Dani, frančice, halina, Jarmuschka, Jovanka, Katie, kekunka, kuře, lékárna, Lenčáč, Lien, Mischela, Padmé, Petra, Peťka, Verča, Virenka, Zava.

V tuto chvíli je na našem společném účtu 2667,- Kč. Nejbližší platba, která nás čeká, bude v lednu Sandřino školné na další trimestr v částce 2400,- Kč (na tu tedy máme) a v únoru školné pro Thierna v částce 2500,- Kč. Konkrétní rozpis všech plateb na první pololetí následujícího roku i Vašich příspěvků za probíhající pololetí naleznete jako vždy v zúčtovacím článečku počátkem příštího roku. Jen pro zajímavost, od počátku našeho střádání jsme už společně vybrali přes 62 000,- Kč. A díky nim dostala šanci studovat dnes již 6 letá Sandra, 20 letý Thierno a dočasně i Tracey.

Dost čísel a pojďme na radosti! Ačkoli se asi tak od září rozhoupávám napsat Sandře dopis a poslat jí pár věciček, co mám u sebe od některých z vás, pořád jsem to pro nedostatek času odkládala, protože se vždycky našlo něco urgentnějšího. Znáte to. Advent ale nakopl i mě a já sedla a napsala alespoň krátký dopis. Tentokrát bez Piškotčiny pomoci, zato za vydatné pomoci své lektorky angličtiny. Vzala jsem si na hodinu svůj připravený dopis a četla. A opravovala (Moje největší bolest -  slovosled.) Vy se můžete mrknout zde. (Kliknutím si můžete otevřít dopis ve formátu pdf.)

Do obálky o velikosti A4 jsem cpala a zase vyndávala různé dárečky od vás pro Sandru, které mi čas od času posíláte se slovy, že až jí budu psát, mám jí něco přibalit. Na kuchyňské váze jsem zkoušela nejlepší váhovou kombinaci dárečků, abych se nedostala dle specifikace České pošty z kategorie „dopis“ do kategorie „balík“, a tedy i cenou poštovného výš, než bych chtěla. Tentokrát tedy Sandra krom dopisu z obálky vytáhne panenku (věnovala bovinkabovinka), pastelky (věnovala bamiska) a tričko Disney Princezny (věnovala Ivča a Domča). Do obálky jsem dala ještě jednu věcičku, která na mojí fotodokumentaci chybí, a to bovinčinu fotografii s náhrdelníkem od Sandry. Bovinko, poslala jsem tu „hezčí“ fotku a na zadní stranu jsem si dovolila připsat Tvé poděkování

Poštovné dělalo 113,- Kč a to je s dovolením pro tentokrát zase příspěvek můj

Na Sandřiny fotografie, výkresy a vysvědčení se můžete kdykoli podívat a stáhnout si je zde.

Thiernovy fotografie a vysvědčení můžete sledovat zde.

Přeji Vám všem překrásné Vánoce a hodně radosti. Radosti, kterou dostanete, i kterou darujete samy… Všechny Vaše finanční příspěvky jsou vítány, číslo účtu se nemění. A kdo náhodou nemůže zrovna najít, je stále uvedeno v úvodníku diskuze „Adopce na dálku – přidejte se k nám“.

JSTE NA „VD“ NOVÍ A CHCETE SE TAKÉ ZAPOJIT? NEJSTE SI JISTÍ A MÁTE DOTAZY? NAPIŠTE MI! Jak již bylo řečeno, můžete psát pod článek nebo do osobních vzkazů nebo e-mailem na babofka@volny.cz.

Vánoční strom letos zdobí více než 470 dětských přání a tajných snů. Dopisy Ježíškovi najdete v předvánočním období od 18. listopadu do 20. prosince 2011 v prostorách Obchodního centra Europark v Praze Štěrboholy. Stačí, když si vyberete konkrétní přání a zakoupíte dětem některý z vysněných dárků, který přinesete zpět pod vánoční strom. Dárky před Štědrým dnem slavnostně zabalíme a rozvezeme do všech čtrnácti dětských domovů.

Dopisy Ježíškovi dětí z dětských domovů jsou už řadu let srdeční záležitostí přední české zpěvačky Heleny Vondráčkové. Ta je dlouhodobě patronkou Nadace Naše dítě a zároveň patronkou tohoto oblíbeného vánočního projektu. Letos se opět můžete těšit na její pěvecké vystoupení spojené s autogramiádou. V OC Europark Praha Štěrboholy se osobně s Helenou Vondráčkovou můžete setkat v sobotu 3. prosince 2011 od 14.00 hod.

Přání dětí z dětských domovů letos podpoří řada dalších známých osobností. Těšit se můžete na televizní rosničku Radku Kocurovou nebo herečku Markétu Hrubešovou. Zábavný program s jejich osobní účastí si nenechte ujít v OC Europark Praha Štěrboholy v sobotu 17. prosince 2011 od 14.00 do 17.00 hod.

„Vánoce jsou citlivým obdobím pro každého z nás a jsem ráda, že nezapomínáme na děti, které žijí v dětských domovech bez láskyplného rodinného zázemí. Moc mě těší, že mě Nadace Naše dítě oslovila k účasti na Dopisech Ježíškovi. Neváhala jsem a také jsem si vybrala jedno z dětských přání, které jsem splnila. Snad tento vánoční dárek vykouzlí šťastný úsměv,“ říká moderátorka Radka Kocurová.

„Plnit přání dětí z dětských domovů je krásným vyjádřením lidské sounáležitosti. Víme všichni, že si každé dítě zaslouží šťastnou a spokojenou rodinu, což je bohužel v mnoha případech velmi těžké. V předvánočním čase přijďte a společně s námi vyjádřete podporu opuštěným dětem alespoň tím, že jim splníme jejich vánoční přání, která se dají splnit snadno,“ říká ředitelka Zuzana Baudyšová z Nadace Naše dítě.

Nadace Naše dítě oslavila letos svoji plnoletost. Pomáhá týraným, zneužívaným a opuštěným dětem již osmnáct let. Dlouhodobě podporuje desítky dětských domovů a pomáhá hradit volnočasové a vzdělávací aktivity opuštěných dětí. „Děkujeme všem laskavým lidem, kteří přijdou zakoupit vánoční dárek pro děti z dětských domovů prostřednictvím projektu Dopisy Ježíškovi,“ dodává ředitelka nadace Zuzana Baudyšová.

V uplynulém roce bylo českými úřady zaznamenáno téměř 6 000 případů násilí na dětech. Jedná se o situace, kdy se lékaři, policie či sociální pracovníci dozvěděli od příbuzných nebo blízkých obětí o násilí páchaném na nezletilých. Další tisíce případů týrání a zneužívání dětí zůstávají utajeny. Jak dokládají statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí, nejčastěji se násilné činy páchané na dětech a odhalené v roce 2010 udály v úplných rodinách, kde se děti staly obětí násilí způsobeného vlastními rodiči.

U příležitosti dvou významných dnů v oblasti ochrany dětí, kterými jsou 19. a 20. listopad, letos Nadace Naše dítě upozornila na nutnost pomoci týraným a zneužívaným dětem veřejným pochodem Prahou. 19. listopad je Světovým dnem prevence týrání a zneužívání dětí. Byl vyhlášen Nadací ženského světového summitu a mezinárodní koalicí 150 nevládních organizací z 60 zemí světa a Česká republika si jej připomíná od roku 2001. Letos již také uplynulo dvaadvacet let od vzniku Úmluvy o právech dítěte, která byla přijata 20. listopadu 1989 Valným shromážděním OSN v New Yorku.

Osobní záštitu pochodu Prahou Nadace Naše dítě proti týrání dětí udělila předsedkyně poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová, která společně s ředitelkou Nadace Naše dítě Zuzanou Baudyšovou a dalšími účastníky v rámci pochodu zároveň zapálila symbolickou svíčku za děti, které na následky týrání zemřely. Připomeňme, že podle policejních statistik byla v roce 2010 úmyslným trestným činem způsobena smrt 13 dětem, z toho 12 dětí se stalo obětí vraždy a 1 dítě obětí trestného činu týrání svěřené osoby. V dalších 13 případech byla v roce 2010 dětem způsobena smrt z nedbalosti.

„Nadace Naše dítě považuje za nezbytné opakovaně upozorňovat na nutnost ochrany práv a životů dětí. Za uplynulé roky se veřejnost stala více všímavou. Lidé jsou pozornější a vnímavější k násilí na dětech. Pokud se ve Vašem okolí či rodině setkáte i třeba jen s podezřením na týrání nebo zneužívání dětí, neváhejte kontaktovat příslušné úřady a případ oznámit. Můžete zachránit život dítěte. Děkujeme vám, že nejste lhostejní,“ říká ředitelka nadace Zuzana Baudyšová.

Zároveň připomíná tzv. oznamovací povinnost, kterou má každý občan ČR. „Je důležité, abychom si byli vědomi a dokázali naplnit zákonem uloženou oznamovací povinnost, podle které musí každý o zjištěném násilí páchaném na dítěti informovat příslušné instituce, kterými jsou například policie, oddělení sociálně právní ochrany dětí nebo lze se také obrátit na neziskové organizace nebo obecní úřad a podobně. Je nezbytné konat a neotáčet se zády,“ dodává Zuzana Baudyšová.

18 let Nadace Naše dítě

Nadace Naše dítě letos vstoupila do své plnoletosti. Jejím cílem a posláním je pomoc týraným, zneužívaným, handicapovaným a opuštěným dětem. Za 18 let již přerozdělila ve prospěch ohrožených dětí finanční prostředky přesahující částku 230 milionů korun.

Nadace založila a deset let stála v čele linek krizové intervence: Linky bezpečí pro děti v tísni, linky Vzkaz domů a Rodičovské linky. Založila a provozuje Linku právní pomoci zdarma poskytující právní poradenství v oblasti rodinného práva. Dále linku Internet Hotline zaměřenou na ochranu dětí na internetu především před dětskou pornografií a prostitucí.

Nadace opakovaně pořádá řadu osvětových kampaní proti týrání a zneužívání dětí. V této oblasti spolupracuje také s českými i zahraničními organizacemi na ochranu dětí a snaží se prosazovat legislativní změny vedoucí ke zvýšení ochrany práv, zdraví a životů dětí. V posledních dvou letech se také věnuje vzdělávání a osvětě směrem ke stávajícím a budoucím rodičům prostřednictvím seminářů Pozitivní rodičovství, které zahrnují přednášky předních dětských psychologů, pedagogů a dalších odborníků z oblasti výchovy dětí.

Jak to bylo se zajíčkem

Dobrý den, Heleno. Na začátek mě napadá otázka, na kterou se vás lidé možná ptají často. Týká se názvu občanského sdružení – proč právě Zajíček na koni?
Zajíček je malé roztomilé a hravé zvířátko, které je ale také velmi plaché – stejně jako naši klienti. A tito naši klienti – zajíčci – mají svého velkého, statného kamaráda, který jim pomáhá, a tím je kůň.

Z internetových stránek sdružení Zajíček na koni:
Ve stínu křoví leží a podřimuje kůň, když mezi listím a větvemi trošinku zašustí a vykoukne malinký čumáček, očička jako korálky a dlouhá ouška. Vystrašený zajíček s obdivem pozoruje velikého, klidného koně. „Pojď sem,“ usměje se kůň na zajíčka. „Nemůžu, moc se bojím. Mám hlad a žízeň, ale mám rozbitou packu a nemůžu běhat. Když vylezu, první pes nebo liška mě roztrhá.“ Kůň si ale ví rady: „Zajíčku, opatrně na mě vylez a až budu vstávat, pevně se drž hřívy.Odvezu tě do své stáje, kde je spousta sena, ovsa i vody. Najíš se se mnou a můžeš u mě bydlet. Až se ti packa uzdraví, budeš se pást blízko mě, protože pes ani liška si na mne netroufnou! To by hned poznali, jak tvrdá mám kopyta.“
Už dávno má zajíček packu zase zdravou… Zůstalo přátelství. Malinký zajíček a veliký kůň mají jednu pastvinu, jednu stáj, jedno sluníčko a velkou radost, že jsou spolu…
A kůň se veselým řehtáním směje do světa: „Pojďte se se mnou kamarádit!“

Čím pro Vás Zajíček je?
To se od samého začátku proměňuje. Původně byl pro mě osobně Zajíček možností, jak být s koňmi . Pak to přešlo do fáze ryzí potřeby pomáhat dětem a poslední, dlouhotrvající fáze, je má potřeba být se všemi těmito lidmi, jak s těmi, s kterými spolupracuji, tak s těmi, kterým pomáháme.

Zajíček z obecného hlediska je pro mě sdružení lidí, kteří dlouhodobě, vytrvale fungují pro děti a jim blízké, poskytují jim to, co mají rády: přírodu, koně, dobrý kolektiv, přátele, pocit spokojenosti a zakotvenosti. Tedy alespoň v to doufám .

Funkce místopředsedkyně občanského sdružení je rozmanitá…

Co vše má místopředsedkyně takové organizace na starost?
V podstatě je to hlavně spolupráce s výborem, se kterým řešíme veškeré projekty, jejich financování a fungování. A pak pochopitelně řešení veškerých problémů , se kterými se jako malé občanské sdružení potýkáme. Osobně jsem pak šéfredaktorkou časopisu Zajíčka na koni.

Co je podle Vás základním kamenem fungování Zajíčka na koni? Bez čeho si jeho chod nedovedete představit?
Podle mě je tím hlavním motorem činnosti naše předsedkyně Markéta Šulcová. Bez ní by Zajíček na koni nebyl. Ona je, jak se říká, mozkem celé organizace. V současné době to však naštěstí již funguje tak, že nenahraditelnou složkou sdružení jsou naši dobrovolníci. Bez nich by Zajíček též neexistoval.

Jak vnímá Vaše aktivity, která znamenají mimo jiné i pracovní víkendy a prázdniny, Vaše rodina?
Já se stále snažím si zachovávat určité limity, abych měla čas na svoji rodinu a i na sebe. Mám někdy pocit, že člověk, který dělá takovouhle práci, musí být do určité míry i sobec, jinak ho to semele. Mimoto můj muž, ač to z ní jako fráze, je nejtolerantnější člověk, kterého znám, a pro mé děti je Zajíček spíše přínosem, než aby jim „bral“ maminku.

Zajíčkovy plány

Jaké jsou plány Zajíčka na koni do budoucna?
V současnosti rozjíždíme druhou etapu projektu Kavárna, zaměstnání pro handicapované. Naším plánem, který zůstává zatím v rovině teoretické, je mít svojí vlastní kavárnu s různými aktivitami pro děti. V ní budou samozřejmě též obsluhovat naši klienti.

Heleno, děkuji vám za rozhovor, držíme palce novému projektu a věříme, že i nadále bude Zajíček na koni pomáhat těm, kdo to potřebují.

Přidejte se k nám a pojďte s námi 19. listopadu vyjádřit NESOUHLAS s týráním a zneužíváním dětí!

Pochod pořádá Nadace Naše dítě ve Světový den prevence týrání a zneužívání dětí, a to pod záštitou Miroslavy Němcové, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR.

Zahájení proběhne ve 14 h na Václavském náměstí a pochodem Prahou provází Slávek Boura a bubnující orchestr Tam-Tam Batucada.

Podrobnosti a program najdete na pozvánce.

Těšíme se na Vás i Vaše děti a také na všechny dobré lidi, kterým nejsou ohrožné děti lhostejné.

V  jakých  případech  profesionálové  na  anonymní  lince  žadatelům  radí  a  odkazují  na  pomoc  v  jejich  regionu?

Zde jsou  příklady  některých  vnějších  a  vnitřních  bariér,  které  žadatele  o  adopci  trápí:

• „Každý  kraj,  jiný  mrav“  by  se  s  trochou  nadsázky  dalo  říci  o  procesu  osvojování  v  jednotlivých  regionech.  Prověřování  náhradních  rodičů  se  děje  na  úrovni  krajů  a  protože  chybí  jasná  standardní  pravidla,  úřady  to  dělají  každý  trochu  po  svém.  Například  se    žadatelé    setkávají  s  různými    typy  formulářů  a  kolonek  v  nich.  Mohou  se  setkat  se  sociální  pracovnicí,  která  se  na  náhradní  rodinnou  péči    specializuje,  ale  zejména  v  menších  obcích,  i  se  sociální  pracovnicí  pro  kterou  je  žádost  o  osvojení  jen  jedním  z  mnoha  rozličných  případů  apod..

• Lidé  se  často  bojí  odkrýt    úřadům  své  soukromí,  nemají  jasno,  jak  to  probíhá.  Prověřování  je  nutné,    protože  stát  musí  vědět  do  jakého  prostředí  a  komu  dítě  svěřuje.  Ale  více  informací  o  tom  co  lidi  čeká,  může  zmenšit  jejich  obavy.

• Někteří  osvojitelé  se  před  jednáním  s  úřady  potřebují  poradit  o  něčem,  co  považují  za  možnou  překážku  adopce.  Například  žádají  o  radu  ti,  kteří  mají  menší  zdravotní  problémy.  Nebo  se  na  osvojení  ptají  lidé,  kteří  žijí  sami.  I  ti  mohou  dítě  adoptovat.  Stejně  jako  lidé  s  vlastními  dětmi,  nebo    starší  osoby,  které  mají  přiměřené  představy  o  věku  dítěte.

• O  informace  na  Adopce.com  se  obracejí  i  lidé,  kteří  uvažují  o  osvojení  dítěte  z  jiného  etnika.  Na  lince  projektu  mohou  dostat  spojení  na  rodičovskou  skupinou  osvojitelů,  kteří  už  tyto  děti  přijali  do  rodiny.  To  je  pro  ně  velmi  inspirující. Na  osvojení  dítěte  z  jiného  etnika  se  zpravidla  čeká  kratší  dobu.

• Na  linku  se  obracejí  i  ženy  uvažující  o  adopci,  které  přišli  o  možnost  mít  vlastní  dítě.  Mají  však  za  sebou  roky  a  roky  nepříjemných  lékařských  zákroků.  Ženy  mohou  trpět  drobnými  neurotickými    problémy  plynoucí  z  těchto  životních  zážitků  a  na  lince  mohou  požádat  o  doporučení  vhodného  psychologa.

• Informace  potřebuji  i  lidé,  kteří  už  děti  v  osvojení  mají.  Klíčovou  otázkou,  kterou  rodiče  těchto  dětí  řeší  je,  jak  a  kdy  to  svému  dítěti  říci.  “Dítě  by    mělo  zabudovat  do  svého  životního  příběhu  fakt,  že  se  nenarodilo    rodičům  se  kterými  vyrůstá  a  žije.  U  malých  dětí  se  to  dělá  třeba  formou  pohádek.  Dětem  se  vypráví,  že  někde  byla  maminka,  které  se  narodilo  dítě  a  ona  se  nemohla  o  něj  starat  a  adoptivní  rodina  zrovna    hrozně  potřebovala  takového  šikovného  kluka,  či  holčičku.  Vytvoří  se  kolem  toho  pro  dítě  příjemný  příběh.  V  různých  obměnách  je  pak  dobré  se  k  příběhu  vracet,“  říká  doktorka  Pazlarová  a  dodává,  „nejhorší  je,  když  to  rodina  dítěti  zatají,  protože  pak  je  to  pro  něj  daleko  větší  šok,  dozví-li  se  to  od  cizího  člověka  a  zpravidla  nevhodnou  formou  v  nevhodnou  dobu.“

• Osvojitelé  by  měli  mít  co  nejvíce  informací  o  biologické  rodině  dítěte.  Problém  ovšem  je,    že  někdy  informace  o  dítěti  chybí,  takže  těch  informací  osvojitelé  nemají  dost.

„Dítě  bude  nepochybně  zajímat  jakýkoliv  detail  o  jeho  rodině,  bez  ohledu  na  to  jak  dobrý  je  vztah  s  jeho  adoptivní  rodinou,“  doporučuje  doktoka  Pazlarová  „čím  více  informací  osvojitel  dítěti  řekne,  tím  více  to  dítě  ocení.  Samozřejmě  s  nutným  vynecháním  některerých  hodně  negativních  detailů.“

Podpůrné  služby  pro  adoptivní  rodiny  poskytují  dnes  spíše  neziskové  organizace,  které  pomáhají,  jak  jim  síly  stačí.  Odborníci  doufají,  že  tyto  služby    bude    časem  koncepčně  poskytovat  i  stát,  tak  jak  je  to  ve  vyspělém světě  běžné,  hlavně  v  severských  zemích  a  Velké  Británii.

Adopce.com,  společný  projekt  Nadace  Terezy  Maxové  dětem  a  Nestlé  Česko  už  deset  let  pomáhá  dětem  v  ústavní  péči  nalézt  novou  náhradní  rodinu.  Díky němu se na prahu třetího tisíciletí  mohla podat  pomocná  ruka  zájemcům  o náhradní rodičovství, zejména pak adopci  a  pěstounskou  péči. 

I  dnes, po deseti letech,  je  primárním  cílem  projektu  vrátit  co  nejvíce  dětí  z  ústavní  výchovy   zpět  do  rodinného  prostředí,  protože  ČR  je  stále  na  jednom  z  předních  míst  v  počtu  dětí  v  ústavní  péči  na  počet  obyvatel.

Plynulý  chod  projektu  mají  na  starosti  obecně  prospěšná  společnost  Spolu  dětem a odborný  garant  projektu   – Středisko  náhradní  rodinné  péče.  Projekt se skládá  ze  tří  stěžejních  částí  -  z informačního  webového portálu (www.adopce.com),  z telefonní  linky  s  odborníky  233  356  701,  kam  zájemce  může  anonymně  zavolat,  a  z tištěné  brožury.  Po deset let patří  k  nejucelenějším    informačním  zdrojům  speciálně  zaměřeným  na  problematiku  náhradní  rodinné  péče  v  České  republice.

Projekt Adopce.com nabízí všem zájemcům ucelené a přehledné informace,  díky nimž se srozumitelným  způsobem    dozvědí,  co  a  jak  udělat,  aby u  nich  dítě  získalo  nový  domov.  V případě, že ani webový portál či brožurka dostatečně nezodpoví všechny dotazy zájemců, mohou se díky telefonní lince spojit přímo s odborníky, kteří se jim budou individuálně věnovat,  vysvětlí jim  nejasnosti  a  poradí,  jak  překonat  překážky,  které  se  občas  vyskytují  na cestě přijetí dítěte do náhradní rodiny.  Mohou  s  nimi  spolupracovat  i  na  odbourávání  vnitřních  bariér,  tedy  pochybností  a  strachů,  které  někdy  cítí.  Užitečné informace  poskytuje projekt  Adopce.com  lidem  před  přijetím  dítěte,  ale  také  když  už  je  rodina  pohromadě.  Získají  také  kontakty  na  podpůrné  rodičovské  skupiny.

„Díky stabilní podpoře  společnosti  Nestlé  po  celou  dobu  trvání  projektu  se  mají  zájemci  o  náhradní  rodinnou  péči  kam  obracet  pro  aktuální  informace.  Webové  stránky  za  dobu  existence  projektu  navštívilo  bez  mála  700.000  lidí,  tématická  brožura  poskytla  ucelené  informace  více  než  15.000  zájemcům,“  říká  ředitelka  Nadace  Terezy  Maxové  dětem,  Terezie  Sverdlinová.

Manažer  komunikačních  projektů,  vnějších  vztahů  společnosti  Nestlé  Česko  s.r.o  Ing.  Pavel  Novák  vysvětluje,  proč  Nestlé  tento  projekt  podporuje:  „Kořeny  Nestlé  jsou  spojeny  s  vynálezem  kojenecké  výživy,  která  zachránila  život  velkému  počtu  dětí.  Proto  bylo  přirozené,  že  jsme  s  NTMd  vytvořili  projekt,  který  i  dnes  pomáhá  dětem.  Jsme  rádi,  že  díky  tomuto  projektu se  posunulo  vnímání  náhradní  rodinné  péče  veřejností,  a  přestože  počet  dětí  v  různých  zařízeních  je  stále  ještě  vysoký,  těší  nás,  že   kolem 2  000  dětí  každoročně  z  ústavní  péče  odchází  do  rodin,  včetně  rodin  adoptivních  nebo  pěstounských.    Věřím,  že  k  tomu  pomohla  i  naše  podpora  projektu  a  šíření  informací  o  něm.“ 

„Proces  prověřování  žadatelů  o  náhradní  rodinnou  péči  u  nás  trvá,  pokud  nedochází  ke  zbytečným  průtahům,  6-9  měsíců.  Doba  je  nastavená  správně,  úřad  má  čas  žadatele  prověřit,  budoucí  náhradní  rodič  může  o  svém  rozhodnutí  více  přemýšlet,“  říká  Ph.Dr.  Hana  Pazlarová,  Ph.D.  odborná  konzultantka  projektu  Adopce.com  a  odbornice  na  náhradní  rodinnou  péči  z  Univerzity  Karlovy.  “Žadatel  však  je  na  úřadech  někdy  dost  zaskočen,  protože  u  nás  nejsou  jasně  nastaveny  standardy  úředních  postupů,“vysvětluje.

80 dětí zařazených do tohoto pilotního programu díky tomu mají více jasno o své budoucnosti a osobním rozvoji, získali praktické zkušenosti nutné k získání zaměstnání,  lépe si uvědomili omezující vlivy, které si nesou ze své původní rodiny a jak je lépe překonávat, jak úspěšněji prezentovat sami sebe ve společnosti a další dovednosti. Projekt Accenture Academy, který je součástí celosvětové iniciativy Schopnostmi k úspěchu (Skills to Suceed), byl zahájen v osmi dětských domovech. Jeho cílem je zvýšit vzdělanost a efektivně připravit mladé lidi ve věku 15-19 let vyrůstající v ústavní výchově na samostatný život.

Mladí lidé opouštějící ústavní výchovu jsou jednou z nejzranitelnějších skupin společnosti. Díky nedostatečnému vzdělání, chybějícím vzorům či motivaci a nedostatečným možnostem se často ocitají v začarovaném kruhu. V důsledku toho se mladí lidé brzy po opuštění ústavní péče stávají závislými na sociálních dávkách, dávkách v hmotné nouzi a další podpoře. Mnoho z nich má problémy se zákonem, někteří končí i ve vězení.

„Zaměstnanci společnosti Accenture si uvědomují nelehkou situaci mladých lidí, kteří neměli to štěstí vyrůstat ve stabilním rodinném prostředí. Vzdělávací projekt „Accenture Academy“ je jen logickým vyústěním naší dlouhodobé spolupráce s Nadací Terezy Maxové dětem. Cílem projektu je podat mladým lidem z dětských domovů pomocnou ruku a podpořit je ve volbě profese a studia  na které mají talent a mohou v nich  být úspěšní. Věříme, že pomůžeme-li jim při prvních krocích v samostatném životě, mají větší šanci ty další kroky zvládnout sami. Projekt souzní s klíčovým posláním iniciativy Schopnostmi k úspěchu, protože podporuje mladé lidi, kteří se chtějí učit, být v životě úspěšní a v širším smyslu podporuje  trvale udržitelnou ekonomickou vitalitu celé společnosti,“ říká Zuzana Štíhlová,  ředitelka marketingu společnosti Accenture v České republice.

Z uvedených  důvodů  přichází společnost Accenture a Nadace Terezy Maxové dětem v rámci konceptu společenské odpovědnosti celosvětové iniciativy Schopnostmi k úspěchu s projektem Accenture Academy. Jeho primárním cílem je:

• Zvýšení vzdělanosti u dětí z dětských domovů
• Zajištění jejich dostatečné motivace k osobnímu/profesnímu rozvoji?, a to individuálním přístupem k potřebám dětí a mladých lidí
• Nabídka možností studia a prevence proti „šablonovitému“ přístupu při volbě povolání
• Zajištění praktických zkušeností z pracovního prostředí
• Podpora při hledání zaměstnání

Pro informaci, za rok 2009 opustilo 1167 mladých lidí ústavní výchovu z titulu zletilosti (zdroj: MPSV). Nikde však není k dispozici ucelený údaj o tom, kolik z nich získá práci a dlouhodobě si ji udrží a kolik spadne do sociální sítě a je závislých na státní podpoře.

S cílem mít ještě ucelenější obrázek o celé problematice udělali nedávno zaměstnanci Nadace Terezy Maxové dětem odhad nákladů státu na státní podporu mladých lidí opouštějících ústavní výchovu, a také odhad úspor zaznamenal státní rozpočet, v případě, že se podaří zaměstnat 10, 50 či 100 mladých lidí z DD.

Míra státní podpory pro nezaměstnané mladé lidi opouštějící dětské domovy

Vzdělávání a rozvoj mladistvých je postaven na praktických zkušenostech typu – návštěva úřadu práce, pracovně-právní minimum – práva a povinnosti zaměstnance, seznámení s pracovními agenturami v regionu, seznámení s hledáním práce na internetu, nácvik přijímacího pohovoru, komunikační dovednosti, zásady psaní životopisu, obsah pracovní smlouvy, možnosti rekvalifikačních kurzů, možnosti podpory v nezaměstnanosti/sociálních dávek a další.

Jedna z klientek programu o projektu říká. „Projekt Accenture mi do života dal mnoho. Učíme se zde, jak se o sebe postarat, jak si můžeme najít bydlení, práci a další věci. Celkově vzato nám to dává do života určitě mnoho. Vnímám to jako přípravu na to, až se  rozhodnu postavit na své vlastní nohy a vyjít do světa. Věřím, že když se ocitnu v nouzové situaci, vzpomenu si, jak jsme si o tom v minulosti povídali a jak problém můžeme vyřešit. Myslím si, že tento projekt by pomohl  opravdu všem, nejen dětem z dětských domovů, ale i dětem a studentům přímo z  rodin.“

Do pilotní fáze projekt Accenture Academy byly vybrány tyto dětské domovy :

• DD Potštejn,
• DD Hranice na Moravě,
• DD Písek,
• DD Nové Strašecí,
• DD Příbor,
• DD Ústí na Labem,
• DD Frýdlant,
• DD Krnsko

„Velmi si vážíme toho, že společnost Accenture i její zaměstnanci se zodpovědně, konkrétně a efektivně postavili za zlepšení situace mladých lidí, kteří odcházejí z dětských domovů a jsou jednou z nejzranitelnějších skupin obyvatel. Troufám si tvrdit, že svým nastavením, individuálním a dlouhodobým přístupem, stejně jako celostátní působností se projekt Accenture Academy řadí mezi unikátní v České republice. Moc nás proto těší, že jsme jeho nedílnou součástí,“, uvedla ředitelka nadace, Terezie Sverdlinová.

Projekt Accenture Academy je realizován prostřednictvím prověřené a zkušené neziskové organizace – Člověk hledá člověka o.s. a nabízí celoroční intenzivní práci case managerů působících v zúčastněných dětských domovech. Projekt bude realizován dlouhodobě v jednotlivých dětských domovech, tj. v prostředí, které děti důvěrně znají. Díky nastavení projektu, které počítá s individuální prací s mladými lidmi, je dané řešení z hlediska docílení efektivity optimální.

Handicapem myslíme jakoukoliv formu postižení – zdravotní, duševní i sociální. Pro své aktivity v přírodě si pronajímáme tábořiště v Bučovicích u Votic, kde máme zároveň i „naše koně“ – což jsou koně z tamní Stáje Artuš.

V současné době pořádáme pro děti Letní tábory s koníky, Zimní pobyty na horách, mimo prázdninový čas se setkáváme na Víkendech v sedle nebo na různých jednodenních akcích pořádaných ke zvláštním příležitostem.

Pro naše plnoleté klienty s handicapy jsme na jaře 2011 rozběhli nový projekt Kavárna – zaměstnání pro handicapované, kde se naši klienti zapojují do života dospělých, tedy do pracovní činnosti.

Hlavní podporou všech našich projektů je projekt Dobrovolnictví, který sdružuje dobrovolníky našeho o.s. Zajíček na koni. Tito dobrovolníci pomáhají Zajíčku na koni s realizací všech aktivit.

Zveme vás na naše akce, zveme vás na tábory. Více informací na www.zajiceknakoni.cz.