Zvládnu dvě malé děti?

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině

958363_brothersTak tuhle otázku jsem si pokládla hned jak jsem zjistila, že jsem těhotná. Mojí malé Nikolce bylo 13 měsíců, byl to sladkej andílek a já si říkala, že mít takové dvě bude dvojitá radost. Po čtyřech měsících zvracení a omdlévání,třech docela příjemných a dvou v nemocnici se nám konečně narodil Denisek. Byla jsem šťastná za ten uzlíček, ale moje obavy začínaly být docela reálné a nevěděla jsem, jestli se mám těšit domů z porodnice, nebo si užívat poslední dny klidu s miminkem…

Nikolce byly necelé dva roky a ze sladké a roztomilé holčičky se stával malý despota a vztekloun. Deniska přijala velmi chladně, brala ho jako to řvoucí mimino co musí snášet, ale nijak zvlášt jí nezajímalo. Moje procházky s kočárkem se občas měnily v peklo. Hlavně když jsem potřebovala nakoupit. Pro běžný lidi pohoda mezi regály a rozmýšlení se, co doma chybí, pro mě znamenalo v jedné ruce držet kočár, na něm odložený nákupní košík, druhou jsem za sebou táhla vřeštící Nikolku ,která chtěla k tomu regálu se sladkostmi a košík řádně naplnit. Z obchodu jsem odcházela úplně splavená s opovrhujícími pohledy kolemjdoucích a s triumfálním pohledem dcery, která měla celou pusu od čokolády. Doma jakoby se všechno zlomilo, Nikolka radostně nosila hračky, plíny, houpala brášku ve skořápce a nežně ho hladila po vláskách.

Sourozenecká láska trvala asi do třičtvrtě roku Deniska, kdy začal lízt a hrát si. Od té chvíle je to nekonečný boj. Denisek si vezme hračku a Nikolka jí chce taky. I kdyby Denisek sebral ze země ….. Nikolka ho bude chtít :o)

Teď nastává situace, kdy vzpomínám na to, jak mi všichni říkali, to budeš mít bezva, děti si spolu budou hrát, jsou si věkově blízko a odbydeš si to při jedněch plínách… jak to mysleli? Podle mě vůbec nevěděli, o čem mluvěj. Podle mě dvě malý děti znamenaj věčný boje, pořádný záběr na nervy a vzájemné učení se toho nejhoršího jeden od druhýho.

Teď už budou Nikolce 4 a Dendovi 2 a naše domácnost začíná mít trochu řád a pohodu. Nikolka chodí do školky, což je pro mě úžasná úleva. Celý den si ve školce hraje, naučila se že není středem vesmíru a že se musí občas i podělit o hračky. Já mám spoustu času na Deniska, takže si spolu hrajeme a učíme se nové věci. Odpoledne, když se Nikolka vrátí ze školky, poklidíme společnýma silama pokojíček s tím, že Denisek vytrvale nosí všechny hračky zpátky do obýváku a zbytku bytu, ale jsme na něj dvě, tak to nakonec dobře dopadne. Potom už jenom večeře, koupání a pohádka a užít si chvilku klidu a ticha.

Kdybych se měla rozhodovat znovu, určitě bych ještě rok počkala. Ve třech letech už je první dítko větší, může začít chodit do školky, třeba jenom na pár dní v měsíci a vy máte víc času a klidu věnovat se miminku.

Každý věk má svoje + a -, takže uvidíme, co nás ještě čeká, ale jestli vám někdo řekne, abyste si pořídili druhé dítě co nejdřív, že je to nejlepší pro vás i děti,tak mu nevěřte!!! Vím, o čem mluvím :o))

Přeju hodně radosti s dětmi.
Ahojky Jana.

Napsal/a: grice

Toto taky stojí za přečtení!

Nevítaní hosté v ústní dutině

Malé oválné vřídky trápí až 25 % populace. Objevují se v ústech nečekaně, ale ti z vás, kteří se s afty

Čtu dál →

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (126 vyjádření)

  • Nejlepší řešení, děti za sebou. Největší útrapy pro maminku, snad i pro vnímavého tatínka. Mnoho práce, ale nej… za sebou. Pak děti odrostou. Co zůstane? Jen ta vzpomínka. Ale nejkrásnější období. Sice plné odříkání, ale… Buďte rády, že je máte. Bez těch dětiček by možná byl ten život trochu jiný. Někdo by je měl rád, ale nemůže. Co by za to dal. Holky, nezoufejte. Nějak bylo, jednou bude lépe. V to doufejte. Vždyť ta naše poupata jsou pokračováním nás! Život plyne, uplyne, jednou budete rády, že je máte!!!

  • Autorce článku její poslední odstaveček věřím. Já bych také nechtěla mít moc brzy děti po sobě, žádné velké plus v tom nevidím, nevím, nemám zkušenost…větší rozdíl mezi dětmi je pro mě lepší, už jen proto, že o hodně starší víc pomůže

  • Anonymní

    Měla jsem tři děti brzo po sobě a bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Při prvním dítěti jsem šílela, při druhém jsem získala nadhled a při třetím jsem už spoustu blbostí vůbec neřešila. Vřele doporučuji. Podotýkám, že stejné zkušenosti má hodně maminek, které znám.

  • Králíček4
    Králíček4

    Já měla dvě dcery po sobě po 14 měsících a syna za další 3 roky.Měla jsem to jak se říká při jedněch plínách,protože v té době ještě plenkové kalhotky neexistovaly.Takže se denně bylo na praní 60-80 plen a v té době byl manžel na 2 roky na vojně.Vrátil se a holkám byly 2 a 3 roky a hlídací babička nebyla,ale neměnila bych.Vůbec na sebe nežárlili a dokázali si spolu pěkně vyhrát.

  • bamiska

    hezký článek a culila jsem se při čtení a představě jak nakupuješ…určřitě s tebou souhlasím,já měla kluky skoro po 5 letech a boj byl také ale asi klidnější….já bych asi za sebou děti něchtěla kvůli tomu že nevíš jestli máš krmit jedno nebo druhé, či přebalovat to či to, každé potřebuje jinou pozornost a jiný řád takhle malé jsou mazílci oba a no nechtěla bych to mluvím sama za sebe…..mám kamarádku a ta má dítka rok po sobě a docela to zvládá v poho asi je to o lidech a co od toho člověk očekává….

  • Anonymní

    nedá mi nepřidat se svou zkušeností. Mám děti s rozdílem 19 měsíců a jsem nadšená. Kromě krušných dvou měsíců, kdy se mi starší syn budil téměř každé odpoledne s hysterickým pláčem se chovají jako normální děti. S tímto problémem mi moc pomohla kineziologie a vše se jako zázrakem zklidnilo. Dcera začala poměrně brzy lézt a od toho okamžiku začali být sparing partnery. Někdy je samozřejmě situace napnutá, ale tento malý věkový rozdíl se mi líbí tak, že plánujeme ještě jedno miminko ideálně také tak do dvou let věku Terezky. Vzhledem k tomu, že patřím k těm postarším maminkám. Již mi bylo 40. Jsem asi hodně nad věcí a věřím, že někteří sourozenci dovedou rodiče potrápit. Časem se to však zúročí a budou kamarádi. Větší než třeba děti po čtyřech a více letech (to jsou zkušenosti z praxe mě jako dítěte a většiny mých známých) Co se týká nákupů a cestování řešila jsemto koupí sourozeneckého kočárku a bylo po problému. Maminy, hlavu vzhůru. Fakt to jde docela dobře. Krmím, oblékám a hraji si s oběma dětma, časově se to dá zvládnout a dokonce si to i užít. Martina

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist