Proč a jak začít s dětmi jinak

Je toho spousta, čemu se jako rodiče chceme vyhnout – fyzické tresty, křik, hádky, výčitky, věčné domlouvání a připomínání atd. atd. Něco z toho nám jde tak nějak samo, něco zvládneme s drobným úsilím. Pořád ale většině z nás zůstávají situace, které nám pravidelně dají pěkně zabrat. Až se zdá, že se s tím prostě budeme muset smířit…

Ano, i to je řešení. Můžete prostě přijmout jako fakt, že pokaždé připomenete desetkrát, že je potřeba vynést koš, a až zařvete a pohrozíte zákazem televize, dítě nazuje boty a vyrazí. Pokud jste s tímto stavem skutečně smíření, neobtěžuje vás to, nejste z toho nervózní apod., proč ne.

Pokud vás ale nějaká „nefungující“ situace opakovaně mrzí, rozčiluje nebo dokonce vytáčí, bylo by asi lepší ji změnit, nemyslíte?

Vždyť jí/mu to pořád říkám a nic, ani to s ním nehne

Pokud vám tohle proletělo hlavou, zkuste se nad tím zamyslet. Věnujte pozornost slovíčku „pořád“, právě v něm bývá zakopaný pes…

Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.

– Albert Einstein –

Pokud tedy budeme pořád stejně vysvětlovat nebo vyhrožovat, proč by dítě mělo najednou začít dělat něco jinak? 

Pokud se už dvacetkrát přesvědčilo, že mu tu svačinu ráno do aktovky nakonec stejně sami dáte, proč by na ni mělo po jednadvacáté myslet samo? Proč by po stoprvní mělo vyletět z postele hned po zazvonění budíku, když jste ho předtím už stokrát budili na etapy půl hodiny?

… doplňte si svoje nechtěné rituály.

Jděte na to jinak

Když budete chtít vysvětlit třeba slovní úlohu a dítě ji nepochopí, párkrát mu to zopakujete. Pokud nepochopí ani na nějaký třetí pokus, zkusíte jít na to jinak – místo vykládání začnete kreslit. Když nepomůže kreslení, vezmete si na pomoc třeba pytlík bonbónů, které názorně rozdělíte na hromádky.

Prostě to zkusíte jinak a něco z toho většinou zabere. Osvědčenou metodu pak můžete zkusit příště rovnou a cestu ke kýženému výsledku si tak pěkně zkrátit. I když ne u všech úkolů bude fungovat úplně totéž. Pak tedy zkusíte zase něco jiného. Nebudete prostě pořád trvat jen na tom jednom způsobu, na jediné možnosti.

Když to pomáhá při učení, proč by to nefungovalo i v různých výchovných situacích? Jen místo kreslení a pytlíku bonbónů sáhnete po jiných „pomůckách“. Ty se můžou lišit jednak v závislosti na vaší momentální náladě, jednak podle situace.

Můžete se spolehnout na vlastní zkušenosti a fantazii, sáhnout po knížce, zajít na přednášku nebo rovnou absolvovat nějaký kurz, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Každý tak má možnost najít si to, co mu bude nejvíc vyhovovat, s čím se dokáže ztotožnit.

Jak začít jinak?

Pokud tu nejste poprvé, nejspíš vám neuniklo moje nadšení Nevýchovou (ke které mám i po roce jen jedinou kritickou připomínku, jež se týká zavádějícího názvu). S týmem Nevýchovy jsme se na konci loňského roku dohodli na dlouhodobé spolupráci, která spočívá momentálně především v poskytování odpovědí na otázky, které by pro návštěvníky VD mohly být zajímavé.

V rámci tématu měsíce a ve spojitosti s tímto článkem, který se mi zrovna rodil v hlavě, jsem se proto minulý týden zeptala Jak začít se změnou ve výchově?

Odpověděla mi zkušená absolventka kurzu Výchova Nevýchovou Martina Holíková:

Podle mě je dobré začít postupně tím, že se člověk zkusí na své vlastní domácí situace s dětmi dívat trochu s odstupem. Začít si všímat, co se kdy děje, dívat se na situace trochu jako pozorovatel. Já osobně jsem začala tak, že jsem se zkoušela zastavit v situaci, kdy bych dříve začala křičet nebo by došlo i na nějaké to plácnutí. Začala jsem častěji používat slovo „proč?“, ale ne v káravém tónu („Proč jsi to zase udělal?“), ale se zvědavostí. Abych prostě věděla, proč děti dělají to a ono. Dětem jsem na začátku řekla, že se po večerech dívám na video s tetou Katkou, která říká, že se děti nemají bít, že se na děti nemá křičet, a že bych se to chtěla taky tak naučit.

Taky se mi osvědčilo začít u malých problémů, kdy jsme řešili, jak uklidit hračky, jak si vyčistit zuby – a náš větší problém – odchod do školky, jsme nechávali až na dobu, kdy budeme mít zvládnuté ty menší.

Aktuálně je to už rok od ukončení kurzu Nevýchovy a mám radost, že můžu napsat, že to opravdu funguje.

Ať už jste příznivci partnerského přístupu k dětem či nikoli, Martininu zkušenost jistě můžete využít i ve své výchovné proměně.

Pokud se vám partnerský přístup k dětem, na němž je Nevýchova založená, zamlouvá, mohla by vás zajímat i druhá část odpovědi. Ptala jsem se totiž i na to, jak začít přímo s Nevýchovou:

Já osobně jsem s kurzem Nevýchovy začala hned, aniž bych prošla rychlokurzem zdarma. Na internetu jsem našla informace o kurzu, dávalo mi to smysl, proto jsem se do něho přihlásila. A s odstupem musím říct, že jsem udělala velmi dobře. Osobně mi vyhovoval formát kurzu, kdy každé téma mělo dostatečně rozsáhlý prostor, tak jsem napřed získala informace z videopřednášek, potom z audio poslechů a nakonec jsem ke každému tématu dělala úkoly. Díky těmto částem jsem měla možnost podívat se na stejné informace z různých stran a pohledů a to bylo pro mě velmi přínosné. Za naprosto úžasné považuji audio poslechy, protože prožít si situace z pohledu dítěte je naprosto jedinečná zkušenost – a věřím tomu, že takový poslech u mnoha rodičů způsobí šok a pomůže jim velmi rychle otevřít oči a dojít k závěru, že takto se svými dětmi opravdu nechtějí mluvit.

– Martina Holíková, absolventka kurzu Výchova Nevýchovou –

Pokud nejste narozdíl od Martiny z těch, kdo naskočí po přečtení informací hned do placeného kurzu, byť je riziko díky záruce spokojenosti minimální (po 2 týdnech v kurzu můžete napsat, že chcete peníze zpět a bez nutnosti cokoli vysvětlovat je prostě dostanete), doporučila bych vám to, co jsem zrovna nedávno psala dvěma maminkám, které se na mě s dotazem ohledně kurzu obrátily:

Jak začít jinak ve škole?

Právě škola je tématem zmiňovaného webináře, který proběhne už v úterý 27. ledna 2015 od 21.00 h.

REZERVOVAT místo na webináři

Známky na blížícím se pololetním vysvědčení, už v tu chvíli nezměníte, ale dozvíte se, jaké 3 věci dělají rodiče dětí, které jsou ve škole úspěšné.

Katka bude mluvit o tom, jak to zařídit, aby to dětem ve škole v dalším pololetí šlo, aniž bychom je do učení museli nutit.

Já už jsem přihlášená, tak se tam třeba zase virtuálně setkáme 😉 Kdo bude sledovat se mnou?