Sourozenecké pořadí

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině

538640_family_photo_three_children_O vlivu sourozenecké pozice se debatuje již řadu let. Skutečně existuje takzvaný „syndrom prostředního dítěte“ nebo „benjamínek“ rodiny? Níže uvádím nejnovější postřehy ohledně sourozenecké pozice a jejího vlivu na dítě…

Samostatná osobnost. Každé dítě je především samostatnou osobností. I když může mít některé vlastnosti získané sourozeneckým pořadím, má dost vrozených povahových rysů, i těch daných okolním prostředím. Sourozenecké pořadí nám pouze může napovědět určité povahové tendence. Pokud je vaše dítě stydlivé či naopak agresivní, je třeba se jeho chováním zabývat bez ohledu na to, kolikáté v pořadí se narodilo.

Další vlivy. Nedávejte sourozeneckému pořadí až tak velkou váhu. Na povahové rysy dítěte působí i další vlivy (např. počet dětí v rodině, jejich věkové rozdíly, pohlaví, vzhled, možná postižení, rozvod či úmrtí v rodině).

Typické vlastnosti prvorozeného dítěte. První dítě ve „vůdčí“ roli bývá zodpovědné, organizované a cílevědomé. Rádo zkouší nové a těžší úkoly, má sklon k perfekcionismu a smysl pro detail. Stejné vlastnosti bývají typické i u jedináčků.

Typické vlastnosti druhorozeného (prostředního) dítěte. Druhorozené (někdy „prostřední“) dítě bývá přizpůsobivé, velkorysé, společenské, diplomatické, smířlivé, ale i soutěživé. Rádo spolupracuje, „vyjednává“ a umí dělat kompromisy. Bývá také méně náročné. Typické vlastnosti nejmladšího dítěte.

„Benjamínek“ rodiny bývá otevřený, tvořivý, zábavný, ochotný riskovat a často plný nápadů. Bývá také hodně citově založený, nekomplikovaný a schopný motivovat ostatní.

Prostřední dítě
Byl jsem prostřední dítě, což mi nevyhovovalo. Cítil jsem se „ztracený“ mezi starší sestrou, která dostávala všechno první, a mladším bratrem, se kterým všichni zacházeli jako s malým princem. Byl jsem vždy přehlížený asi i proto, že se mnou nebyly žádné problémy. Své vlastní prostřední dceři někdy věnuji více pozornosti, abych tak vyrovnal její „nevýhodnou“ sourozeneckou pozici. Občas ji zvýhodním nebo něco nechám udělat první. Také si uvědomuji, že pozice prostředního dítěte měla vliv na to, jaký jsem – s lidmi vycházím snadno a dokážu sdílet jejich pocity.
– Stefan C.

Jedináček
Pokud jste se rozhodli mít jen jedno dítě, neobávejte se stereotypní představy, že jedináčci jsou osamělí a rozmazlení. Výzkum prokázal, že jedináček má oproti dětem z vícečetných rodin i řadu výhod. Následuje několik rad, jak jich využít.
Jedináčci bývají tvořivější. Dávejte svému jedináčkovi hodně příležitostí k vyjádření jeho tvořivosti pomocí výtvarné, hudební, taneční a dramatické činnosti.
Jedináčci bývají dobře jazykově vybaveni. Jedináček poslouchá nejvíce hovory dospělých, proto se rychle rozvíjí jeho slovní zásoba a jazykové dovednosti.
Učte ho proto nová slova a snažte se ho vést k používání delších vět. Jedináčci si lépe rozumějí s dospělými. Jedináček je z domu zvyklý na stálý kontakt s dospělými, proto s nimi většinou snadno komunikuje i mimo domov. Zajistěte mu však kontakt s ostatními dětmi, aby se vyvážil fakt, že nemá sourozence.
Jedináčci bývají samostatnější. Kposílení samostatnosti je dobré, když dítě necháte dělat co nejvíce věcí bez vaší pomoci. Může se například samo najíst, obléci, čistit zuby, uklízet hračky atd.
Jedináčci bývají rozumově vyspělejší. Převažujícím kontaktem s dospělými získává jedináček hodně podnětů a tím se rychle rozvíjejí jeho rozumové schopnosti. Dávejte mu proto řešit jednoduché problémy a ptejte se ho na vlastní názor na různé věci.

Jedná se o ukázku z knihy 333 nápadů pro život s batoletem (autor: P.Warner)
vydal Portál, 2005

Napsal/a: P.Warner

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)

  • Anonymní

    Souhlasím s článkem. Sama jsem ze tří dětí coby prostřední. Prostě jsem proplouvala, vycházela vstříc, neprotestovala. Nebyla jsem ani milovaný první ani rozmazlovaný benjamínek. Fakt trochu přehlížená to platí opravdu dodnes a to je mi 35. Doma máme jedináčka dceru 8 let … naprosto to taky sedí. Rozumově vyspělá, ve škole premiant, hudebně nadaná, hraje na klavír a flétnu, kreativita všude a ve všem co dělá, velmi si rozumí s každou dospělou bytostí (až si říkám, že toho je někdy příliš) Organizovala by i učitelky ve škole či družině. Všechno si chce zařídit sama, je velmi průbojná. Faktem je, že jsem ji od malinka vedla k tomu, aby se nechovala jako jedináček a nebyla na mně závislá. Od jednoho roku chodila do jeslí a od 2,5 let už do MŠ. Samozřejmě chování resp. povahové rysy jedináčka má, je to vlivem okolí, rodiny. Ale rozhodně není sobecká či lakomá, spíš myslí na druhé než na sebe.
    Jsem jenom zvědavá, jak se to u nás doma změní v květnu, až se nám narodí 2 dítko. Ale říkám si, že holce je už 8, tak snad si to všichni pořádně užijeme.

  • Lucka1004

    S tím prostředním dítkem to není všude stejné. Třeba můj přítel je ze tří dětí-samí kluci. To prostřední byl u nich ten rozmazlovaný, dostával nový hračky atd. Přítel je z nich nejmladší a jsem ráde, že není takový jako jeho brácha. Ještě teď, a to mu je 30let, ho má moje tchýně nejraději. Na toho nejstaršího a nejmladšího syna tak nějak kašle.

  • halagajda

    Tak na me ta charakteristika prvniho ditete pasuje. Souhlasim s Pavlinkou, zadnou vyhodu jsem necitila, obleceni jsem mela stare po bratrancich a byla jsem vzdycky „uzitecna pracovni sila“. Mam o 8 let mladsi sestru, ktera mi vzdy byla(a doted je)spise dcerou… Mela jsem ji na starosti asi od 4 mesicu(tedkom si neumim predstavit se bych maleho dala na hlidani 9tiletemu diteti!!!), protoze rodice meli sve kariery. Odesla jsem z domu kdyz mi bylo 19-sestre jeste nebylo 11 a zhroutil se ji tim cely svet. Myslim, ze ona svoji pozici(jako benjaminek)taky nemela rada, rodice nemeli zajem a ona jen chtela vyrust a vyjet za mnou, misto toho tam musela zustat s nimi.

  • Anonymní

    Právě se touto otázkou velmi zabývám, čtu k tomu moc zajímavou knížku Karl König: Brüder und Schwestern. iva

  • Tak vám nějak nevím,já jsem ze 4.dětí,poslední bratr se sestrou jsou dvojčata,prostřední je sestra.Mezi námi všemi je rozdíl po 7.letech.Rozhodně jsem nikdy necítila výhodu prvního dítěte v rodimě.Ba naopak,vždycky na mě naložili největší odpovědnost,nejvíc úkolů,a samozřejmě jsem vždycky za všechno mohla já.Co se týče oblečení,taky jsem přišla na řadu jako poslední,protože já už jsem tolik nerostla,jako ty mladší,tak jsem to tolik nepořebovala.Pravda je že jsem ze sourozenců nejpřispusobivější,v životě nejprůbojnější,a že prostřední sestra vykazuje známky s syndromu prostředního dítěte.

  • Ahoj Verušo, máme toho zdá se hodně společného – jsem taky ze dvou holek s rozdílem 5 let:-) a druhým mimčem u nás taky nevím…a jsme asi obě z Plzně, nebo se pletu?

  • Hm,to je zajímavé,co se člověk dočte.Já nemohu zatím srovnávat,jsem ze dvou dětí – holek – s věkovým rozdílem 5 let,a daník – nestane-li se zázrak.) – bude asi jedináček.
    Ale hned po přečtení úvodních vět a spojení „syndrom prostředního dítěte“ mi vyšel na mysl bratránek,který je ze třech dětí,přičemž starší bratr je o dva roky,kdežto mladší holka je o šest let mladší.pamatuji si,jak si jako malý stěžoval – no malý,kolem deseti let – že on nedostává nic nového na sebe,všechno dědí po starším bráchovi,kdežto právě brácha a mladší sestra dostávají vše nové.
    Tenkrát jsem s ním souhlasně soucítila,ale dnes,jak mi to vytanulo znova na mysli,jsem to pochopila – on měl tu smůlu,že byl jen o dva roky a měsíc mladší od bratra,byli narozeni ve stjném ročním období,tudíž mohli po sobě nosit zimní bundu – teda jako mladší po starším – a bylo to bez problémů.Starší kluk dostával nové oblečení,protože neměl po kom dědit,a holka zase proto,že zkrátka byla holčička a ne kluk…
    Jak mi to dneska přijde legrační,když si vzpomenu,jak jsme tajně kuli pikle na rodiče pod starou třešní….

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist