Rozvod přináší ztráty – Některé nejsou vidět hned

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině

Rodiče, kteří mají problém v partnerských vztazích, chtějí často vědět, jak mají při svém rozchodu postupovat tak, „aby to co nejméně ublížilo dětem.“ Naléhavost, bolest a jistou neřešitelnost tohoto problému si uvědomím, když za mnou do poradny přijde pár v krizi a během úvodních informací mi sdělí, že spolu nemají děti. V tu chvíli se mi zřetelně uleví.

Při „běžných“ rozvodových důvodech přenecháváme rozhodnutí o budoucnosti partnerského vztahu na našich dospělých klientech, protože ponesou jeho následky. Výjimkou je dysfunkční rodina, kde je soužití rodičů objektivně nesnesitelné a jejich dítě soustavně traumatizuje. Tady jako poradci nebo terapeuti zaujímáme určitější postoj, zejména pokud jde o závislost na omamných látkách, surové chování, chorobnou žárlivost nebo těžkou duševní nemoc.

V poradně se poměrně často opakuje situace, kdy jednoho z rodičů – často mladého otce – ovládne pocit, že je v rodině nespokojený a proto z ní chce odejít. Můžeme samozřejmě namítnout, že v rodině není proto, aby byl spokojený jen on, nýbrž také jeho nejbližší příbuzní, o které se má starat, jenže to už určitě slyšel i bez poradny. Musíme proto uvažovat o tom, proč se mu najednou jeho spokojenost jeví nepoměrně důležitější než blaho kohokoli jiného.

Když se vrátíme do doby před narozením dítěte, uvědomíme si, že v milostném vztahu jsou lidé v centru pozornosti svého partnera či partnerky, což je situace, kterou jsme obvykle prožili v době, kdy jsme byli velmi malými dětmi. Příchod dítěte může situaci jeho otce změnit a vyvolat nespokojenost, kterou pociťuje člověk právě vyhnaný z ráje. Málokdy připustí, že obtížně snáší, když náhle přestává být centrem pozornosti své partnerky. Považuje se přece za dospělého člověka a pocity, které jím zmítají, obvykle neumí pojmenovat. V této situaci připomínáme, že příchod dítěte bere rodičům svobodu. U matky se o změnu motivace nejčastěji postará „příroda“, přesněji řečeno rozvoj mateřských instinktů. Když má převzít rodičovskou roli otec, obvykle ho to stojí větší sebezapření.

Jednou vás opustím, ale teď vás potřebuji

O některých zážitcích děti nehovoří, protože například ztrátu základního pocitu důvěry a bezpečí buď neumí pojmenovat, nebo je příliš trýznivá. Jakmile se dítě narodí, můžeme jeho následující život chápat jako nepřetržitý proces osamostatňování, jehož podmínkou je stálý a bezpečný zdroj bezpodmínečné lásky a pozornosti. Rozvod toto osamostatňování komplikuje a brzdí, protože dítě, které přichází o dosavadní zázemí nebo o jednoho ze svých rodičů, je zasaženo úzkostí a základní pocit důvěry a bezpečí se vytrácí.

Děti obvykle nejprve protestují a přejí si, aby jeho rodiče spolu zůstali. Když nepochodí, mohou zlobit, být zmatené nebo se bát. Někdy se více domáhají pozornosti a často vidíme chování typické pro depresi. Dospělí své rozzlobené, plačící nebo apatické dítě často napomínají nebo trestají, protože v nich probouzí pocity viny a bezmoci.

Průvodním jevem smutku a strachu z nastávající ztráty bývají tělesné potíže, zejména nejasné bolesti hlavy a břicha. I tady reagují dospělí nezřídka iracionálně, přestože používají racionální argumenty, pseudoodborné výklady a výčitky typu „snažíš se jen získat pozornost“. Mají vlastně pravdu, jenže zvýšená potřeba pozornosti je v této situaci u dítěte přirozená a pochopitelná.

Celý článek si můžete přečíst v časopise Děti a my (č. 6/2011), vydává Portál.

Otázka pro vás: Je možné minimalizovat ztráty, které rozvod přináší? Jak?

Napsal/a: Jan Černý

Toto taky stojí za přečtení!

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →
Jindřichův Hradec

Prohlédněte si Jindřichův Hradec. S našimi tipy o nic nepřijdete

Jindřichův Hradec si zaslouží vaši pozornost. Je to nádherné město s pěknou historii. Najdete tu nádherné chaty a chalupy,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • pěkně se to čte, ale realita je jiná. u velké části rodičů (řekla bych až u poloviny) je dítě nástrojem pomsty a trestání ex. stačí se podívat tady na některé bouřlivé diskuze o tom, jak ex (ať už žena či muž) jsou špatní, jak to udělat, aby dítě nemuseli dostávat, jak tomu zabránit,…prostě je spousta těch, kteří na prvním místě mají JÁ, pak POMSTA ex a až potom dítě. a nejhorší je, že své chování odůvodňují „láskou“ k dítěti:-(

  • vlastyčka

    Pokud se rozvod (třeba i přes nesouhlas jednoho z partnerů)stane nakonec smutnou skutečností, měli by rodiče napřímit veškerou svou snahu ne k tomu vyléčit si svá citová zranění a přerušit jakékoliv kontakty s bývalým partnerem, ale minimalizovat právě negativní dopad na dítě, nedovolit nikdy to, aby dítě přišlo o dosavadní zázemí a především o jednoho ze svých rodičů, což je u nás díky naší legislativě bohužel běžné. Nedivme se pak, že jsou děti po rozvodu zasaženy úzkostí a základní pocit důvěry a bezpečí se vytrácí. Manželství lze rozvést, rodičovství nikoli, rodiče máme na celý život. OBA! Hledejme cesty, jak přes všechny ty problémy a neshody zachovat dítěti dva vlastní rodiče. Netrestejme druhého partnera tím, že jej jako otce či matku odstavíme na vedlejší kolej.Doplatí na to děti…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist