Babičkou (maminčina maminka) – měla několik sourozenců. Ona sama měla tu smůlu, že se narodila s rozštěpem patra, její maminka jí nechtěla a dala jí do kláštera, kde byla až do dospělosti.
Dědečkem (maminčin tatínek) – měl také několik sourozenců. Nejdříve mu zemřel tatínek, potom maminka a příbuzní ho dali do kláštera, kde byl až do své dospělosti. Měl na zádech hrb, vyprávěl, že se tak nenarodil, ale v klášteře ho nutili ležet pořád v postýlce a záda se mu zkroutila.
Poté oba odešli pracovat do Prahy a tam se seznámili. Vzali se a neměli kde bydlet, odešli tedy do Krkonoš, kde se dalo po válce sehnat bydlení po odsunutých Němcích. Přišli ale pozdě a vždy bydleli po podnájmech. Měli 5 dětí, jedno zemřelo, jedno z nich je moje maminka.
Babičkou (tatínkova maminka) – když se narodila, rodiče se jí zřekli a jako malé miminko jí položili na pole mezi řádky brambor. Tam jí našli ráno lidi z vesnice a jedna rodina se jí ujala. Tam vyrůstala do 15 let, pak šla pracovat do Vincentina (ústav pro mentálně postižené). Od dětství trpěla osteomyelitidou (hnisavý zánět kostí). Dnes se léčí antibiotiky, dříve se zánět musel vysekat a ve 14 letech jí hrozila amputace nohy.
Dědečkem (tatínek tatínka) – pocházel z 15 dětí, byl nejmladší, všichni starší sourozenci byly sestry. Byli velmi chudá rodina, žili v obecním chudobinci. Dědovi byla v mládí amputována noha, protože trpěl osteomyelitidou. V dospělosti se stal vedoucím Vincentina, kde se seznámil s babičkou. Měli spolu 3 děti, jedno z nich je můj tatínek. Děda zemřel, když bylo babičce 35 let a dětem 9, 12 a 13 let.
Vincentinum jeden čas sídlilo v Praze a přestože rodiče tatínka byli oba velmi nábožensky založení, a rodiče mé maminky vlivem toho co zažili v dětství byli naprostí ateisté, seznámili se tam oboje prarodiče a začali se velmi přátelit. Zřejmě je spojovalo, že každý z nich měl nějaký zdravotní handicap.
Tatínkovi rodiče se časem odstěhovali do Šternberka (kam se stěhovalo i Vincentinum) a maminčiny rodiče do Krkonoš, pořád se navštěvovali, měli děti.
Moje maminka se vdala, pak se rozvedla a vzala si mého tatínka – tudíž své tchyni od mala říkala teto a táta tchyni s tchánem teto a strejdo. Můj táta byl mamce samozřejmě i na první svatbě, vždyť byli kamarádi, stejně tak i její budoucí tchyně.
Teď se Vám pokusím vysvětlit zajímavý příbuzenský propletenec, který se v naší rodině vyskytuje.
Mámina sestra se vdala a měla 2 děti, syna a dceru. Manželství neklapalo a ona si našla nového muže, byl to ale její švagr (bratr manželovy sestry). Rozvedla se a vzala si švagra, čímž samozřejmě část rodiny popudila, najednou vlastně byli rozvedení a sami bratr i sestra. Bratranec a sestřenice měli nevlastního tátu, ale znali ho dobře, byl to doteď jejich strejda. Tento nevlastní táta měl z prvního manželství jednoho syna. Doteď to byl jejich bratranec, nyní nevlastní bratr. No prostě se ty vztahy hezky promíchaly. A teď POZOR! Ten jediný syn nevlastního táty měl manželku a ta bratra. A moje sestřenice se do něj zamilovala a pak se i vzali. Takže si vzala vlastně taky švagra, i když nevlastního.
Konečný efekt tohoto galimatyáše je ten, že když mají nějakou rodinnou oslavu, nesejde se jich zase tolik, protože každý je příbuzný s každým.
A co Vy? Máte taky zajímavé příbuzné se zajímavými osudy?