Z nejnovějších výzkumů vyplývá, že dítě se vyvíjí nejen v dyádě matka-dítě, ale především v TRIÁDĚ, tedy ve vztahovém trojúhelní-ku matka-otec-dítě. Chybí-li jeden vrchol trojúhelníku – a je jedno, zda důvodem je nepřítomnost rodiče nebo jeho nedostatečné zapojení do výchovy – je takové dítě ve vývoji znevýhodněno. Možná se později nedokáže tak dobře začlenit do kolektivu nebo nebude schopno dobře spolupracovat s ostatními. Za určitých okolností může být i méně úspěšné v životě. Osamocený rodič, je jedno, zda matka či otec, může být z výchovy dítěte vyčerpaný, může, ale taky nemusí. Jeden rodič je samozřejmě lepší než žádný rodič. Avšak dva rodiče, kteří se aktivně podílejí na výchově a programu všedního dne dítěte, jsou pro jeho vývoj ideální.
Jednou jsem prováděl výzkum, při kterém se ukázalo, že dobří otcové cítí za výchovu dítěte STEJNOU ZODPOVĚDNOST jako jejich partnerky. I když matka tráví s dítětem více času, nemusí to být rozhodující. Díky kojení mívá matka ke svému dítěti velmi blízko. Čím je dítě starší, tím důležitější je úloha otce. Ta bývá nejvýznamnější v období puberty.
Z nejnovějších výzkumů vyplývá, že děti se vyvíjejí nejlépe, když se výchovný styl otce jasně liší od výchovného stylu matky. Děti, které mají takové štěstí, lze poznat podle následujících rysů:
I dnes bývají otcové mnohem výrazněji orientováni navenek než matky. Často si toho ani nejsou vědomi. Při rozhovorech s nimi se rychle ukáže, že z velké části to bývají právě oni, kdo dětem ukazují CESTU DO SVĚTA.
Už na dětských hřištích je vidět, že většinou právě tatínci vytýčí svým ratolestem za cíl nejvyšší bod prolézačky a houpají je tak vysoko, že se na to maminky vůbec nemohou dívat. Desetiletý Matouš B Á J Í o svých posledních prázdninách: »Putovali jsme s tatínkem po Řecku, jen tak s batohem na zádech, dva týdny!« Takové prázdniny plné dobrodružství jsou pro otce typické. A navíc i nenahraditelné – pro chlapce i dívky.
Jako otec nejen »postrkujete« své dítě do světa, ale také mu ukazujete, jak to tam chodí. Pomáháte mu hledat a sledovat cíle. Dítě získává důležitou zpětnou vazbu, co dělá správně. A tak objevuje své silné stránky.
Díky STABILNÍM MANTINELŮM, které mu dáte nalevo i napravo, se naučí, co je správné a co je nesprávné: Tak je to správně. A tak to nejde. To smíš. A to nesmíš. Jako otec tak zásadním způsobem přispíváte k utváření svědomí a hodnotového žebříčku své dcery nebo svého syna. To je pro dítě velmi důležité, když hledá své místo v životě.
Věděli jste, že 85 % všech vězňů žilo bez otce? Samozřejmě existují lidé, kteří se s nepřítomností otce vyrovnají a stanou se z nich poctiví, úspěšní a šťastní lidé. Ale to je nedocenitelná zásluha dítěte, matky a okolí. Dítě vyrůstající bez otce to však rozhodně nemá jednodušší, chce-li žít spořádaně.