Pravidla pro tchýni

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině

695076_mother_and_sonK sepsání těchto řádků mě dovedla moje zkušenost s tchýní. Jelikož mám tři syny a předpokládám, že se do budoucna taky této roli nevyhnu, rozhodla jsem se nyní ještě v roli snachy vyzdvihnout několik bodů, kterými se potom budu řídit. Nerada bych totiž byla takovou tchyní, o kterých se vypráví vtipy…


1. K mladým nejezdím, pokud jsem nachlazená
2. Po příjezdu k mladým si umyji ruce, zvláště když je tam malé mimčo a chci ho chovat
3. Děti oslovuji jejich jmény a ne zdrobnělinami jako např. „dušinko“
4. Pokud to není nutné, nepřespávám u mladých
5. Když už musím přespat, vezmu si svoje vlastní hygienické potřeby, zvláště pak hřeben, zubní pastu, krém, tuhý deodorant
6. Po konzumaci jídla s česnekem nemluvím s lidmi zblízka
7. Věci mladých, které používám, vracím na původní místo a nesnažím se jim vnucovat jiný systém ukládání věcí. Pokud nevím, kam věc patří, zeptám se.
8. Nehrnu se snaživě k pomoci s žehlením, vařením nebo nádobím. Pomoc ochotně nabídnu, ale čekám, zda je o ni zájem
9. Nehrabu se ve věcech, které mi nepatří
10. Nezačnu aktivně uklízet domácnost mladých, aniž by mi o to řekli (např. leštění nábytku apod.)
11. Nelezu do ložnice mladých a neustýlám jejich postele. Respektuji jejich soukromí.
12. Neradím, pokud si o radu neřeknou a nevedu řeči typu: „to za našich časů…“
13. Neporovnávám domácnost mladých s jinou domácností, kterou taky navštěvuji (např. „Lidunka to dělá jinak, atd…“)
14. Respektuji jejich výchovu dětí i stravovací návyky
15. Hraji si s dětmi

Tak a toto si potom vyvěsím na viditelné místo a BĚDA, jak něco poruším.

Pokud někoho napadá ještě další připomínka, ráda si ji připíši.

Napsal/a: quendolina

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (154 vyjádření)

  • Lussy

    Koukám,že o Vánocích se naše tchýne předvedly a zase nás trochu nadzvedly:-).
    Já bych teď zčerstva mohla přidat např.
    za milionté)pokud jsem požádána,abych vnučce jako dárek k Vánocům přispěla na autosedačku a já řeknu,že nechci přispět,ale zaplatit ji celou,pak si musím uvědomit,že 1000,- je málo.
    za milionté první)už nikdy neztropím hysterickou scénu a nebudu křičet,že když nepřijedete 25.12.už nemusíte jezdit nikdy,když se dozvím,že syn se snachou a vnučkou,které jsem viděla 21.12,22.12.a 24.12. odmítají přijet 25.12. s tím,že je opět navštívím 26.12. a uvidíme se i na nový rok.
    za milionté druhé)(nevánoční téma)-pokud je snacha osmý den v porodnici na nadstandartním pokoji a mě se zdá,že to mladé bude stát zbytečně moc peněz,NEJDU za ředitelem celé nemocnice orodovat,že jsou sociální případ,ať jim poplatek za nadstandard odpustí nebo jim dá aspoň slevu.

  • quendolina
    quendolina

    Holky, díky za další připomínky. Vidím, že tchyně, to je věčné téma :-))
    Tak se držte a vydržte to ! Myslím na Vás.

  • Tak tímto článkem jste mi dneska kápli do noty.Ne,že bych měla za tchýni nějakou hroznou semetriku,ale ony ty ženy co jsou dnes už babičkami nějak v dnešní době zapomínají,že jejich děti taky byly malé a kupodivu syn se už i oženil a má svoje malé.A tak včera po vyslechnutí toho,jak to dělala ona a že žádné dítě z rodiny nezkoumalo co je na stole,když něco jedli,tak po nich nebyl na koberci binec a podobně jsem se nevině jen zeptala jestli opravdu můj manžel-její syn v devíti měsících jedl na štědrý den příborem:-( naštvala se….Chápu,že už na to asi není ta trpělivost,babičky chodí do důchodu čím dál později,jsou více unavené,ale přeci to,že můj syn není zvyklý spát někde jinde než ve své postýlce tak jsme návštěvu zkrátili a nezůstali na noc a když se nabídla,že nám malého pohlídá když půjdeme na ples(poprvé co se malý narodil),tak se jí vůbec nelíbí,když chci at´ho přijede hlídat k nám.Tak mám chut´lístky na ples odříct a zůstat doma než se stresovat jak to dopadne.Přitom jsme měli do nedávna řekla bych dobrý vztah,ale je pravda,že jsme se snažili ji nijak moc nezatěžovat hlídáním nebo tak.Toho spíše využívala švagrová.Ted´jsou děti od švagrové starší,mají svoje zájmy a za babičkou tak moc nechodí a když by se obrazně řečeno mohla znovu realizovat ve své babičkovské roli u malého tak si spíš připadám jak matka co dělá všechno špatně,včetně toho,že se prcek mazlí jen se mnou a ne sní.Ale když přijede na návštěvu jednou za čas a vezme si ho do kočáru když spí a pak zase jede tak je snad jasné,že více půjde za tatínkem nebo za mnou,protože si sním hrajeme,ne?Jak jinak má to dítě poznat,že je babička paní ke které může mít důvěru,když ji moc nezná.Tak proč se pak babička diví,že já jako matka nejsem na větvi z toho,abych jí dala malého na noc do prostředí,které nezná.Tak jsem si ulevila a přeji všem krásný nový rok :-))

  • Pravidlo č. 1 v úvodním článku bych dala do zákona – na první svátek vánoční se mi sama k nám domů pozvala půlka rodiny (aby viděli, jak Káťa rozbaluje ten jeden usmolený dárek (který jsem si musela „poručit“, aby mi jako loni nedotáhli hadry ze sekáče). Tchýně nenápadně posmrkávala – a komentovala nezdravý pražský vzduch. No co si budeme povídat – Káťa to samozřejmě chytla a teď mi chudinka leží v horečkách, teče jí z nosu, kašle… Některé lidi zabít je málo. Tak hezký konec roku :-).

  • Padmé :)) No jo …. :))))

  • Padmé

    Skvělý!!! To jsem se tedy pobavila, pravidla jsem přelouskala a smíchy jsem řičela! Naprosto se ztotožňuji s tím, co napsala Ájík. Bod 34/ „netvářím se tragicky a sebevražedně, když mladí nesouhlasí s mými názory naprosto ve všem“ – to na mou tchýni sedí jako dětská prdelka na nočník! Přesto, že se mě tohle hodně týká, moje tchyně je tou „tchyní“, o které se tu píše a pro níž by měla platit „pravidla“, vím, že se to nezmění, jsem s manželem 12 let a neočekávám v jejím chování žádné výrazné změny, snad jen – že bude hůř!
    A jen pro dokreslení: tchýně nám nehlídala nikdy, sama se nenabídla ani jednou, když byly ve školce prázdniny a my (já s manželem) vynervovaní se po půl dni střídali u malýho doma a tchýně v důchodu v pohodě doma…. manžel ji požádal, zda by malého nemohla pár dnů pohlídat, odpověděla: „mám teď hodně práce na zahradě (jahody)“ a že se jí to nehodí. V tu chvíli mě napadlo , že bychom měli na úřadech požádat o přeložení prázdnin (červenec, srpen) na jinou dobu, kdy není tolik práce na zahradě!
    Každopádně všem snachám přeji hodně štěstí :-))

  • Anonymní

    Ještě bych doplnila, že dárky pod štědtrovečerním stromečkem si děti rozbalí s rodiči a tchýně bude sedět v dostatečné vzdálenoti od stromečku. Dle mého názoru si radost v rozsvícených dětských očích mají užít rodiče a nikoliv tchýně, která si toto užívala u svých dětí. Zatím se mi to během pěti vánoc nepovedlo ani jednou. Pokaždé tam mám tchýni, protože je „chudinka vdova“ a nemůže být sama. Musím říct, že si nepamatuji ani jedny vánoce, jak se snažím na ně rychle zapomenout. Manželovi je to jedno, protože je to jeho matka, tak je vše OK.

  • Pravidlo n+xyz
    Vnoučatům do určitého věku dám k svátku alespoň symbolický dárek – třeba čokoládu – SMSka s přáním k svátku 22 měsíčního prcka neohromí :-D.

  • Anonymní

    Taky neco pridam-bojujeme a snad se k necemu dopracuji.
    1. U mladych jsem na navsteve a ne doma,proto k nim nezvu jine lidi aniz bych se jich zeptala. Oznameni faktu,ze za chvili prijde ten a ten nestaci.
    2. Kdyz volam svemu synovi,abych se dozvedela, jak se ma vnuk, tak po zvednuti sluchatka nerikam-dej mi vnuka k telefonu,ale nejprve provedu kratkou konverzaci se synem.

    4. Nepozyvam rodinu na akce jine rodiny-nedelam prostrednika.
    5. Nevycitam snase navstevu jeji matky a nehodnotim jak je tu casto.
    6. Nedelam rozdily mezi snachami (kdo to ma tomu diteti vysvetlovat?)

    Je to smutne,ze se lide nedomluvi.
    Tri roky po narozeni prcka vse super fungovalo. Ted je to horsi a horsi.
    Clovek by si rekl,ze tchyne je starsi,zkusenejsi, rozumnejsi…..posledni dobou ztracim veskere nadeje.
    Toleranci se neda vse vyresit-chce to ozvat se a hlavne komunikovat.

  • Anonymní

    Za další: Mám-li více vnoučat, dělím je vždy spravedlivě, kupuji-li pro ně dobroty, dostanou vždy všechny stejně, ne že od syna koukají, jak se ty od dcery cpou sušenkami. Vnoučata od syna nejsou pejsek na hraní pro vnoučata od dcery. Platí i pro kamarády, které si vnoučata přivedou. Zdůrazňuji – ani jedno vnouče za podobné věci nemůže, mějme je všechny stejně rády.
    Za další: Opravdu nemusím být první, koho mladí vidí, když ráno vstanou (nejlépe ještě před tím, než spláchnou) a poslední, než jsou spát (často už po zhasnutí světla).
    Za další: Mladí se spolu domluví i beze mne.
    Pozn.: Je mi 48 a ta základní pravidla v úvodu si vytisknu a dám na viditelné místo, abych si je dostatečně v předstihu osvojila, ach jo:-)

  • Anonymní

    Zajímavá sonda do soukromí, takové detaily se člověk jinde nedozví. Některé tchýně dovedou být opravdu nesnesitelné, ale ráda si počtu, až za 20-30 let někdo toto téma opět otevře a bude psát body pro nás. D.

  • Pravidlo n+1:
    Nebudu své snaše nad jejím právě porozeným dítětem říkat:
    „To budou sousedky koukat jaké máme krásné miminko. A já jim řeknu, že je to miminko naší … (milované dcerunky). To budou koukat, že jsme se jim nepochlubili, že je naše … (milovaná dcerunka) těhotná.“ :-(.

  • TaHad

    – necpu vnoučkům do hlaviček: Až bude maminka pracovat, pořídíte si autíčko….. atd.

    – neříkám snaše stále dokola: jak to, že jsou TVOJE děti pořád nemocné, když NÁŠ Milánek byl zdravé dítě?

    – když vnouček dělá něco co se mi nelíbí, nebudu říkat: Tohle si dělej u maminky, u nás to dělat nebudeš

    – a další a další…..

    Naštěstí tchyně bydlela 130km od nás, teď už má zase svého Milánka u sebe a o vnoučata se od rozvodu nezajímá…..

    Taky jsem slýchávala, že to a to mám dělat tak a tak…. ale později jsem zjistila, že mě všude u příbuzných vychvaluje a dává za vzor, přestože měla ke mě neustále nějaké připomínky.

  • Anonymní

    Přidala bych další body: za Xté: Přeji-li svému téměř třicetiletému synovi k svátku či narozeninám, nevrhám se na něj se slazmi v očích „ty můj chlapečku“ a neobjímám ho déle než je nezbytně nutné. Za Yté: Nastěhuji-li si mladé na svou víkendovou chalupu-samotu (čímž se vyhnu tomu, abych tam musela bydlet já a jsem za to jako rozený měšťák ráda), nereaguji na jejich prosby „nemohli byste třeba jeden víkend zůstat doma nebo jet na chatu?“ odpovědí „ale my jsme na chalupu jezdili vždycky každý víkend!“-obzvláště, když to není pravda. A bod, který bych umístila jako první: Citově nevydírám.
    Blahopřeji všem, kdo mají tchýni či maminku slušnou a dovolím si citovat svou maminku: „nejlepší rodiče jsou pro mladé rodiny tak 50 km daleko“. Doufám, že moudrosti své stařičké maminky taky jednou dosáhnu.

  • Anonymní

    Dobrý den, babulino, máte mou podporu, ač jsem „mladá“ matka, nikoli zatím tchýně. Já mám skvělou tchýni, myslím, že ona mě má taky ráda, ale chce to někdy hodně tolerance a taky umět … být zticha. Aspoň někdy. Když si to obě strany uvědomí, je to super. Jistěže máme na spoustu věcí jiný názor, často mě něco doslova vytočí, např. když poskládám prádlo a ona je po mně přeskládá jinak, ale snažím se vždycky myslet na to, co zase jí vadí na mně a jak mě respektuje. A tím se uklidním a neřeším to. Až odjede, občas si zanadávám do vzduchu, ale mám ji opravdu ráda jako tchýni i jako babičku. Hodně teď vidím, že babičky k mladým vůbec nejezdí, nemají o ně zájem, nevídají děti, což nechápu. Napadá mě toho příliš mnoho, radši končím. D.

  • Anonymní

    Jsem bohužel dvojnásobná tchýně, matka dvou synů. Myslela jsem si, že budu ta nejlepší,nejmilovanější tchýně, protože já jsem tchýni neměla a tak bych bývala někdy ráda, kdyby mi někdo pomohl třeba v domácnosti, nebo promluvil se mnou o životě.Bohužel. manželovu m
    aminku jsem nepoznala a moje zase o nás nejevila zájem. Ale ať jsem se snažila sebevíce, nakonec jsem to neustála a jsem zase ta tolikrát zatracovaná tchýně. Myslím, že mladým stačí, když se jim pohlídám děti když oni potřebují a my přece musíme je ve všem chápat a respektovat.Tak vám všem přeji do budoucna více štěstí jako tchýním současným. Babulina

  • Anonymní Lenko 🙂 – no, asi nejsem ten správný člověk, který by o tomhle něco věděl, jelikož se svou tchýní jsem vycházela skvěle, dokud ještě žila…
    Ale napadla mě jedna věc… nemáte třeba ve svém okolí nějakou starší paní, která je sama, opuštěná, a přitom by se ráda o nějaké děti starala? Třeba má svou rodinu daleko nebo o ni nemají zájem… Taková osůbka by se možná ozvala i na nějaký inzerát… Pokud byste někoho takového našli, bylo by to určitě skvělé pro ni, pro Tvé dcerky – měly by svou vytouženou babičku, která by tu byla pro ně… a nakonec by se možná i jejich vlastní babička vzpamatovala? Určitě by se cítila dotčená, ale
    to je účel – konečně by jí docvaklo, že má taky ještě jiné vnučky než jen děti od dcery.V tom případě by tvé děti měly víc babiček a to přece taky není k zahození :)A když ne, budete definitivně vědět, na čem jste a dětem zůstane babička sice ne vlastní, zato taková, která je bude mít ráda.
    Je to trochu léčba šokem, ale třeba by to byl přínos pro všechny strany. Přeji ti hodně štěstí!

  • Anonymní

    Ahoj,

    tak o tchýni vím svoje. Bohužel má tchýně je z těch vševědoucích matek, tudíž když má někdo jiný názor, je divný, stejně jako jeho názory. O mě to řekla před lety, než se nám narodila naše první dcera, a to proto, že jsem ji nechtěla nechat pokřtít (u nich jsou křtění všichni, ale nechodí do kostela, nemodlí se, ani se katolickou výchovou doma nezabývají, je to jen zvyk). Do té doby jsem myslela, že mám druhou mamku. Ouha! To jsem si nalítla. Po svatbě jsme se ke tchýni a tchánovi nastěhovali (nemohli jsme jinam), jenže tam bydlí dodnes i švagrová s rodinou a dvěma dětmi, a bydlela i stará babička. Začali jsme si lézt na nervy (já, švagrová, tchýně), hádky byly na denním pořádku. Kvůli blbostem, nebo mým jiným názorům, většinou kraviny. Jenže já z toho byla psychicky stále víc na dně. Tchánovi zájem o vnučku jevili, jen když přijeli příbuzní a známí, to se mohli přetrhnout, ale jinak ne, pořád vyzdvihovali jejich dvě vnoučata od švagrové, a naši ne. Když byl malý rok, odstěhovali jsme se. Utekli jsme včas. Myslela jsem, že se vztahy spraví, ale naopak. Tchýně k nám nechodí, o teď už dvě vnučky nejeví zájem, miluje ty „svoje dvě“ od švagrový. Ty jediný jsou vychovaný, naše jsou ty nejhorší, švagrové děti ve všem lepší. Berou je na výlety, hlídají, učí se s nimi, s našimi dětmi nic. Se švagrovou nekomunikuji, ani s tchyní. Starší dceři už ale druhá babička schází, chtěla by u ní spát. Prozatím se s manželem vymlouváme, nechceme ji říct, že o ní babča nejeví zájem. Manžel vztahy vnímá stejně, říká, že už dříve matka upředňosňovala jeho sestru, a on nic.
    Tchýni nemám ráda, stejně jako švagrovou, ale svou dceru ano. Copak jí můžu připravit o babičku? Zkoušeli jsme sami navrhnou výlety, nebo pískoviště, nemá zájem. Poradíte mi někdo?
    Lenka

  • Anonymní

    Karamela. Ahoj, děkuju moc za názor,kdybych měla pocit, že ten nezájem je v tom, že se bojí, aby mu něco neudělala, tak bych to asi ani neřešila, ono se to projevuje tak, že když např. mluví s mým mužem, tak řeší kupříkladu kytky na chalupě, sousedy a podobný hovadiny, ale během rozhovoru se o miminu ani slovem nezmímí. Viděla ho před 1,5měsícem a od té doby nic. žádný tel, sms, návrh na návštěvu, dotaz na zdraví, jak přibírá, prostě Nic.Upřímně řečeno mám vztek a zároveň je mi líto malýho, líto je možná přeehnaný, ale určitě víš co myslím.Ovšem máš naprosto pravdu, že kdyby k nám jezdila denně, vadila by mi taky, přece jenom je to tchýně:-)))

  • Anonymní,to je těžko,kdyby jsi ji měla za zadkem tak bys na tom byla ještě hůř:-) takže pokud dítě kojíš,tak je to logické,že se nechce plést a čeká až jí ho sama nabalíš do kočárku..možná se bojí-je to přeci jen malé mimi:-) neví jak ho chytit,jak se postarat. Tak buď počkej až bude větší-batole…nebo ho nabal do kočárku a požádej o pohlídání přímo.
    U nás tchyně kočárek vozila snad jen 1x a to jsme šli všichni. Teď ve 3 letech malého ho prostě nabalím a odevzdám na celý den-zpravujem bydlení-takže je to nutné..jinak bych to asi nedělala-kdybych nemusela–je tam taky takový nezájem jak píšeš-nebo ne nezájem,ale spíš se nenabízí…na druhou stranu když ho mají,tak se mu věnují doma i venku a jen chválí jak byl hodný:-)) K

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist