K sepsání těchto řádků mě dovedla moje zkušenost s tchýní. Jelikož mám tři syny a předpokládám, že se do budoucna taky této roli nevyhnu, rozhodla jsem se nyní ještě v roli snachy vyzdvihnout několik bodů, kterými se potom budu řídit. Nerada bych totiž byla takovou tchyní, o kterých se vypráví vtipy…
1. K mladým nejezdím, pokud jsem nachlazená
2. Po příjezdu k mladým si umyji ruce, zvláště když je tam malé mimčo a chci ho chovat
3. Děti oslovuji jejich jmény a ne zdrobnělinami jako např. „dušinko“
4. Pokud to není nutné, nepřespávám u mladých
5. Když už musím přespat, vezmu si svoje vlastní hygienické potřeby, zvláště pak hřeben, zubní pastu, krém, tuhý deodorant
6. Po konzumaci jídla s česnekem nemluvím s lidmi zblízka
7. Věci mladých, které používám, vracím na původní místo a nesnažím se jim vnucovat jiný systém ukládání věcí. Pokud nevím, kam věc patří, zeptám se.
8. Nehrnu se snaživě k pomoci s žehlením, vařením nebo nádobím. Pomoc ochotně nabídnu, ale čekám, zda je o ni zájem
9. Nehrabu se ve věcech, které mi nepatří
10. Nezačnu aktivně uklízet domácnost mladých, aniž by mi o to řekli (např. leštění nábytku apod.)
11. Nelezu do ložnice mladých a neustýlám jejich postele. Respektuji jejich soukromí.
12. Neradím, pokud si o radu neřeknou a nevedu řeči typu: „to za našich časů…“
13. Neporovnávám domácnost mladých s jinou domácností, kterou taky navštěvuji (např. „Lidunka to dělá jinak, atd…“)
14. Respektuji jejich výchovu dětí i stravovací návyky
15. Hraji si s dětmi
Tak a toto si potom vyvěsím na viditelné místo a BĚDA, jak něco poruším.
Pokud někoho napadá ještě další připomínka, ráda si ji připíši.
Napsal/a: quendolina
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (154 vyjádření)
Mám moc hodnou tchyni, myslí to s námi dobře… Jenže ono i dobro zabíjí a jak známo, narozdíl od zla proti dobru nelze bojovat. Nezbývá mi nic jiného, než se z toho všudypřítomného a nejdobřejšího dobra zbláznit…
Jé já bych měla připomínek k doplnění až,až.Například neradit jak se pere,jak vaří určité jídla ona a tak je to zaručeně správně,nedoporučuje přestavit nábytek jak se to líbí jí,neustálá kritika čehokoli.A tak bych mohla pokračovat až k věcem co by i když je ví neměla tajit.
Bami, možná to je trochu smutné, ale myslím hlavně – kromě vtipného – i hodně poučné.
Rozhodně bych ale taky nechtěla, aby to někdo někdy sepsal pro mě 🙂
jovanko jako pobavení a text veselého mejlíku dobré, ale jinak mi to přijde dost smutné….
a nejen jako to že se ščlověku něco na tchýni nelíbí, také to mám za sebou..ale na druhou stranu by si člověk možná měl uvědomit, že by měl být trochu tolerantní…jednou sice bude tchýně a má vypsaných xxxx bodů, ale co když bude mít snachu co najde další xxx bodů které dělá blbě 😀
ale chápu, že je to dobrej relax si to takhle vypsat, když to člověka vytáčí…
já jen doufám že na mě jednou nebude sepsána takováto listina
Ahoj holky,
dnes jsem s kamarádkou vzpomínala na tento článek. Tak ho zkusím občerstvit, možná se někomu bude hodit a všechny myslím pobaví….
K bodu jedna bych přidala ještě opar (obyč. i pásový) a vůbec nakažlivé choroby, zvláště v šestinedělí, a obrátila bych to i ve smyslu „když se mladí chystají na návštěvu, nahlásím nakažlivé choroby, kterými právě trpíme, aby věděli, do čeho jdou“. A jinak, jak už tu někdo psal, „klíče od domácnosti mladých využívám jen s jejich souhlasem, nevodím si k nim domů kamarádky na kafe, protože „jsme šly kolem“ a nenechávám jim tam potom přípravky na odstranění vodního kamene z rychlovarné konvice“. Naštěstí jsme se přestěhovali do míst, kde už s kamarádkou kolem hned tak nepůjdou, ale přiznám, že tenkrát jsem měla pocit skoro jako kdyby nás někdo vykradl… A ještě mě napadá „pokud pomáhám mladým (s jejich souhlasem) se stěhováním, nevyhazuji jejich věci jen proto, že mne zrovna nenapadá, k čemu daná věc patří a nesnažím se jim vnucovat věci po své prababičce se slovy „to se vám do nové domácnosti bude hodit“ „
Mluvily jsme s kamarádkami o svých zážitcích s tchyněmi, tak jsem si hned na Tvůj článek vzpomněla 🙂
Moje současná rada zní:
Až bude pohřeb strýce od snachy, kterého měla celá rodina (včetně mě) hodně moc ráda, nebudu svou případnou nepřítomnost omlouvat tím, že musím uvařit pro malíře, který k nám má přijít den po pohřbu. Žrádlo nebudu považovat za nejdůležitější součást lidského žívota.
Mmch, kolik se těch rad posbíralo? A je možné vydat aktualizovaný seznam?
quendolino, tak tu svoji pošli 😉 – teda myslím jen její fotku :-)))
Ahoj Luci, a co Tě k tomu vedlo, že sis tak najednou vzpomněla? Snad nemáš problém s tchýní :-)))
A právě hledím na tu fotku u článku, kdo ji tam dal? Tak strašně ta moje tchyně nevypadá :-))
Ahoj Hani,
tak jsem si včera vzpomněla na Tvůj článek a posílám dál kamarádkám – může se hodit :-)))
Tak nevím, ale asi mám štěstí a to s ní bydlím pod jednou střechou:)
Když je nemocná, nevyleze ani z postele chudinka:)
Nesnaží se pomáhat, jo jednou za uherský rok se zeptá, jestli chci vyžehlit prádlo, poděkuji a řeknu jí, že si ho vyžehlím u televize:)
Ukládání věcí? Má ve všem chaos, takže mi ani neradí:)
Domáctnost mi neuklízí, protože na pořádek není:)
S dětmi si hraje, ale 15. minut a dost, jinak by se hrozně moc unavila:)
Takže v podstatě jsem ráda, jakou tchýni mám, i když skoro všechnu práci kolem domu dělám já, tak mi prostě nevadí jaká je, udržují s ní konverzaci, aby si nemyslela, že se jí straním.)
Nesnesla bych tchýni všetečku, všeználku, puntičkářku a kecálku do výchovy a do dětí:)
No nejsem já spokojená žena????
Radši, at si hledí svého, sedí ve svém binci a komanduje dědečka/tchána/, na nic víc jí stejně čas nezůstává:))))
Jo jo, tchýně. Jedno z mnoha pravidel neplatící jen pro tchýně – když plánuji cestu k mladým, tak jim alespoň v době odjezdu zavolám. Můžu vyskočit z kůže když zvoní v době odpoledního spaní nebo před obědem-nejlépe když je na programu řízek:-(
Nemám děti ale bydlím s tchýní v jednom domě – svoje domácnost, společný vchod. Nesnáším otázky typu co budeš vařit? umyješ schody? kouříš ještě? zase jsi zhubla? proč se její syn dnes nesměje (jakoby co jsi mu udělala), dále nesnáším, když si svou vnitřní nerovnováhu filtruje křikem, boucháním dveřmi(hlavně ve 12 v noci), když chlastá (i před obědem) a pak se lituje a brečí, když mě straší, že můžu mít taky postižené dítě, nebo že budu mít rizikové těhu a jak těžké měla porody. Dále když mi vykládá jak neschopná jsem kuchařka, ale ona by radši brala mé mládí haha… když mi nutí její nechutné ubrusy, kvítka, vázy a podobné věci. Když uprostřed dobré nálady začne řvát komu tady spadl ten drobek. Taky mi vadí, když na veřejnosti začne hovořit o mojí střídmé konzumaci masa. Když mi vyčítá, že jsem manžela uhnala, že je mladý. Když mi tvrdí, že nám nahoru nechodí ale prokecla se!!! Když mi píše mejly a vyčítá, že nejsem její kamarádka a zpovědnice. Když se mě snaží přesvědčit, že její manžel je horší než si myslím. Ale nejhorší ze všeho je, že jí nemůžu říct, co si oní fakt myslím. To bych se mohla zrovna stěhovat. + bonus když vlastní rodiče přinutí děti podepsat hypoteční úvěr, protože jim by to nikdo nedal… samozřejmě byli plnoletí ale zcela blbý a věřící svým rodičům…. za pár let je to kruté zjištění, tak tohle fakt nedoporučuji
Krásně napsáno,já mám zatím dobré styky s tchýní,ale asi musím protože s námi bydlí už patnáct let.Nedělá nám naschvály a snaží se nám pomáhat.Samozřejmě,že i staří lidé mají své vrtochy.Nás to také čeká a když si stojíme za svým názorem tak tchýním se stejně člověk nezavděčí.Přeji všem krásné slunečné dny a šetřete si síly.!!!!!!!!!
Mobile Sliding Menu