O dětech a počítání

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině

729699_shoe_carrierMoje maminka se před pár lety omylem:) zúčastnila jisté reklamní akce, která se konala v domě naší sousedky. Dealerka se snažila všemi prostředky přesvědčit mou maminku, že naše rodina bez předváděných výrobků nemůže dále vůbec existovat.

Snášela jeden argument za druhým a v rámci tohoto jejího boje o udání svého výrobku ( a záchrany naší rodiny:) položila mojí mamince otázku: „Dobře, půjdeme na to jinak!“ (Jak vidíte, sama se zřejmě domnívala, že v přesvědčování dosud neuspěla:) „Kolik máte dětí?“ Když uslyšela odpověď (a zřejmě si i spočetla na prstech:), zvrátila oči k nebi (já osobně toto velmi nemám ráda!), nicméně se vzchopila a vyslovila nevěřícně ještě jednu ( ujišťovací:) otázku: „A to je máte všechny s jedním mužem?:)

Mno, já Vám nevím… Odpověď mojí maminky si můžete spočítat na prstech jedné ruky. Tedy necelé:) Moji rodiče mají čtyři děti. Spolu:) Připadá Vám to také moc? A což teprve v dnešní době, připadá vám normální (definuj normální:) „pořídit si“ čtyři a více dětí?

Bydleli jsme na vesnici zahradou, měli postupně dvě auta (škodovky), čtyři děti (taky postupně:) naše také něco stály, rodiče chodili oba do práce a protože nás nechtěli nechávat samotné, chodili na směny, peníze asi nic moc… Když se na to dívám takto zpětně, někdo z Vás by mohl říct, že jsem měla asi docela těžký dětství 🙂 – žádné rifle, walkmany, ale ani magneťák, značkový věci… Ale já si z dětství odnáším úplně jiný pocit – vždy jsem si myslela, že jsme to byly my, komu ostatní děti záviděly, a to naše rodiče, bylo jich u nás vždy plno (těch „cizích dětí“). Táta nám vymýšlel spoustu masek, loutkové divadlo, výlety. Sice žádný oběd v restauraci, ale ráno ke snídani čerstvé koláče, které nám přes noc, když nemohl, spát upekl…Já vím, namítnete, že tenkrát byly děti jiné, teď je jiná doba… Opravuji – říká se těžká doba! Ale vážně jste někdy slyšeli, že by někdy byla lehká doba? Moje mamka na nás hodně šila, vyšlo to levněji a máte pravdu, tenkrát nebyla spousta věcí k sehnání… Já to už někde psala – se sestrou nás na ulici lidé zastavovali a ptali se, kdeže jsme k tomu oblečení přišly… Dodneška si vzpomínám, jak jsme měly jezdit plavat, ale nebyly na nás plavky. Mamka sedla ke stroji a ušila ….a byly vážně super:) Já vím, dnes je „ta“ jiná doba:)… Mám o dost mladší sestřičku (narodila se, když jsem chodila už na gympl) a přestože je jiná doba, docela se v ní poznávám. Naši jsou teď na tom finančně jistě lépe, asi by sestřičce mohli pořídit spoustu módních novinek:), ale myslím, že ona je tak nějak normální:)… a stejně jako mně se jí nelíbí kluci pro značkové tričko, ale protože jsou chytří:) Je pravda, že když jsem byla dítě, peněz jsme asi moc neměli, ale já jsem si vážně nikdy nemyslela, že jsme chudí. Hlavní důvod je asi ten, že naši si nikdy nestěžovali, nelitovali se… Zkrátka měli, co chtěli. Dokonce je podezřívám, že si nás pořídili schválně:)

Jenže! Na druhou stranu nemám ráda zdůvodňování poklesu porodnosti sobeckostí a pohodlností…Fakt, že má člověk pět dětí je opravdu důkaz nesobeckosti?:) Budu mít pět děti, ale nebudu moci pracovat, protože s pěti dětmi těžko seženu práci a v České republice otec s průměrným platem rodinu prostě neuživí… Ale jistě! Je tu varianta, že bude vydělávat pořádné peníze, ale potom ho asi dětí moc neužijí, že?

Možná, že si oba předchozí odstavce protiřečí, ale já tak nějak tápu a hledám kompromis…možná doufám, že mi poradíte..:)

Když se sestřenice ptala mé babičky, proč měla tolik dětí (šest), babička podala poměrně jednoduché vysvětlení: „Běž se zeptat dědečka!“:) Ach jo…kdyby to bylo tak jednoduché…

Moje kamarádka se tak dlouho rozhodovala pořídit své dceři sourozence, až to posléze vzdala s tím, že jedináček má také své výhody… Nicméně jí přeci jen před třemi lety pořídila sestřičku… Kamarádce umřel bratr a jí tak nějak doklaplo, jak jí na něm záleželo (Co to píšu! Záleží!) a něco podobného chtěla „dopřát“ i své dceři…

Takže Vám (a sobě!:) přeji, ať máte (a můžete mít) dětí, kolik chcete!:)

Napsal/a: jaholka

Toto taky stojí za přečtení!

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Návod na výrobu vánočního zvonečku

Vánoce se pomalu ale jistě blíží a proto je vhodné ve volných chvílích začít s přípravou vánočních ozdob. Největší radost

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (13 vyjádření)

  • Hezký článek – fakt se krásně četl…:o))
    Joa Vandulo gratuluji, mám 2 dítka a už v porodnici jsem lékařům ohlásila že mě uvidí ještě jednou, zatím nééé, Káťě jsou 3 a Eli 1, manžílek nechce zatím ani slyšet, ale snad ho s holkama pesvědčíme ….:o))))

  • Janaj, tak jsem pochopila, jak jsi to myslela s tím hlupákem :))))). Buď v klidu, trefila ses skoro přesně. Jak je mi šoufl, nemůžu se donutit k jídlu, z čehož je mi ještě víc špatně a proto nemůžu jíst. Takže dietu držím, sice nedobrovolně, ale držím.

  • Jejda Janaj, a já jsem přitom TAK vážný člověk :))). Ale vím, někdy píšu ironicky, ale takhle mystifikovat veřejnost bych si nedovolila. Nechtělo si mi to vyhlašovat na plný kolo, možná později, a nebýt Jaholčina článku bych to asi i vydržela. A moc ti děkuju za přání.

  • Tak to je fak hezká zpráva,tak pěkné dny ti přeju…a pevné nervy… a dobrou mysl!A já hlupák ti ve fotogalerii naletěla.Říkala jsem si,jak ta Vandula zase vtipně reaguje-u tebe fakt člověk neví-a pak je tu veřejně za hlupáka:o))

  • Jaholko děkuju, momentálně ale není co závidět, protože už několik týdnů si užívám celodenních nevolností, takže nadšenec vypadá rozhodně jinak.

  • Janaj chápeš dobře :))). Nám ty děti tak trochu přibývají stylem „běž se zeptat dědečka“….Tomu se ale musí učinit přítrž – prostě třikrát a dost. Také už chceme být zodpovědní :))).

  • Tak to skoro:) závidím:) a blahopřeju

  • Janaj, ty jseš ale chytrá holka :O)))))

  • Vandulo,tak to teda nevím jestli chápu dobře, ale jestli áno, tak to je velice hezký komentář!!

  • Tak tohle nějak bylo nějak bude si těď momentálně říkám, co mi taky jinýho zbývá. Ale né, pátý dítě nečekám :))). Pouze do třetice všecho dobrého, doufám.

  • Děkuju:) To s těmi zaměstnavateli je docela přesné:( Kdyby záleželo jen na mě, měla bych klidně dětí kupu:) (Musím se samozřejmě zeptat ještě Petra:) Někdy si zkrátka myslím, že jsem možná v tomhle ohledu zbytečně zodpovědná:( ..jenže já si prostě nedokážu „nějak bylo, nějak bude“..

  • Superčlánek Jaholko. Víš, tu těžší dobu trošku vnímám v tom, že dneska nemá nikdo jistotu, že ještě zítra bude mít práci. Nejde o to, že všichni musí mít práci zajištěnou povinně, i lemplové, ale o to, že se mi bohužel zdá, že zaměstnavatelé se u nás se zákony tak nějak nepářou. Slyším to docela často od dost lidí, sama vím, jak se ke mě v jedné bývalé práci chovali. Prostě si myslím, že spousta lidí si stále ještě demokracii plete s divokým západem – silnější vyhrává. Takže proto ta nejistota a obavy, jestli to rodina zvládne. Vím, bylo v historii hůř, ale….prostě já tu dnešní dobu vnímám takhle.
    Sama jsem zvědavá, jak to zvládneme. Cítím to ale jako ty, nikdy bych nechtěla jedináčka, který má sice všechno, ale ve skutečnosti je sám.

  • Moc pěkně napsané. Jaholko jsi rozená spisovatelka!!

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist