Milostné štěstí ve třech, nebo prudký sexuální pokles?

V první době po porodu dítěte u většiny žen prudce klesá potřeba vášnivých objetí. V prvních třech měsících probíhají ještě hormonální změny, stále je normální nižší hladina estrogenu, může bolet jizva po nastřižené hrázi, žena může být vyčerpána bezesnými nocemi…

Těhotenství a porod způsobují tělesnou proměnu. Strach z toho, že už nebude tak žádoucí jako dřív, nahlodává ženino sebevědomí. Únava, stres a nedostatek času nedovolují ženě potěšení ze sexu.
Mužům nezbývá než vyrovnat se s existencí další milostné dvojice: matka a dítě. Prenatální jednota matky a dítěte se porodem stala jen jednotou ve dvou osobách. Ne všichni muži jsou však s odlivem sexuality smířeni nebo spokojeni. Někteří jsou uraženi nebo zraněni ve svých citech. Začne se balancovat mezi dítětem a láskou. Muži se pak někdy poněkud odtahují – což je frustrující – a do práce chodívají ještě více než předtím s odůvodněním: „Někdo se přece musí postarat.“
V interview, které poskytl časopisu Focus, říká Wassilios E. Fthenakis, vedoucí mnichovského Státního institutu pro pedagogiku malých dětí: „Muži touží spíše po kvantitě, ženy spíše po kvalitě. Ale často nedojde ani k tomu, ani k onomu. Křivka něžnosti i křivka sexuality notně klesají. Dvojice spolu zároveň stále méně komunikuje a přibývá sporů a hádek. V rámci průzkumu rodinného života jsme to sledovali sedm a půl roku, a zlepšení je v nedohlednu. Muži touto situací trpí jinak než ženy. Kvalita partnerství zaujímá v mužově životě ústřední místo. Jakmile partnerství nefunguje, jedním z možných důsledků je mimomanželský vztah. Někdy se muži stahují do vnitřní emigrace, což vede k destrukci vztahu.“

Nic není, jak bývalo
Problém spočívá především v tom, že dvojice většinou nejsou na toto rozčarování připraveny. Žijí v iluzi, že všechno bude, jak bývalo. Ve skutečnosti je všechno jinak než dřív. A ti dva o tom spolu nemluví. Prostou a zároveň těžkou cestou, jak se vyrovnat s novým životem, je začít vnímat vlastní potřeby, připouštět si je a dokázat je sdělovat druhému. Existují studie, které ukazují, že partneři spolu v první době po porodu nemluví ani půlhodinu denně o něčem jiném než o svém novém pokladu. Zaměření se na tuto oblast by mohlo být cestou, jak se vyhnout nevyřčeným konfliktům. Nedostatek komunikace se nedá dlouhodobě překonávat „dobrým sexem“.
Rodinní terapeuti znají problémy prvního roku po porodu a doporučují, aby si muž a žena udělali čas na rozmluvy o svých přáních, představách a požadavcích. Když se jim podaří konstruktivní rozhovor, může v něm být neskonale víc erotiky než v nějakém sexu dvakrát týdně.

Rodiče a milenci
Sexualita a slast se v průběhu let samozřejmě mění. Narození dítěte přináší většině dvojic kratší či delší odliv sexuální slasti. Máme dojem, že i s tímto problémem se starší rodiče vypořádávají lépe než mladší. Přestáli už jiné krize a snad dokážou snáze vyjadřovat své pocity a potřeby.

Dvaačtyřicetiletá Bettina říká: „Jsme spolu už dvacet let. Dlouholetý milenecký pár. Teď se narodil Max a pořádně nám zahýbal životem. A jak já jsem v jiném stavu ztloustla! Mužovi se to líbí. Říká pořád, že jsem jako od Rubense – pěkně děkuju. Podle hesla „humor je smát se všemu navzdory“ jsme náš nový život zvládli. Podrželi jsme si své dlouholeté oblíbené rituály. Pravidelné čtvrteční večeře, společný poslech hudby, vzájemná masáž – skvělé erotické povzbuzení, i kdyby zůstalo opravdu jen u masáže.“

Rituály, oblíbené zvyklosti, vědomí, že spolu už přestáli jiné krize, to vše dává starším párům větší jistotu, že zvládnou i dítě. Vzpomínky na čas první silné zamilovanosti a na leccos, co spolu prožili, a také štěstí z vytouženého dítěte, to vše může v krizových dobách povzbudit i posílit pocit blízkosti a vřelosti.

Napsal/a: Raben Biermann