Celé léto pro vás připravuji rozhovory s maminkami, které vstoupily do kurzu Výchovy Nevýchovou. Jejich líčení mě nakonec přimělo k tomu, abych Nevýchovu podrobila malému „auditu“ a taky se zamyslela nad tím, jak nám to s ní posledních pár let funguje.
Už ani nevím, jak jsem se s Nevýchovou setkala poprvé.
Podle toho, co jsem si nedávno přečetla o tom, jak to všechno vzniklo, usuzuju, že jsem na Katku Královou a její videa musela narazit v samém počátku. Už tenkrát mě její povídání zaujalo a po shlédnutí prvního videa jsem zvědavě hledala další informace, přestože jsem si v duchu říkala, že tohle nemůže fungovat za všech okolností a už vůbec ne se všemi dětmi.
Proto mě vůbec nepřekvapuje, že spousta rodičů k tomu má stejný postoj. Chápu jejich pochybnosti, protože si pořád pamatuju ty vlastní.
Obsah videa si vybavuju si už jen mlhavě, tuším, že Katka řešila pohodový odchod z domu. O to líp si ale pamatuju ty pocity a myšlenky, které mi letěly hlavou. V jakési sebeobraně se mozek rozjel na plné obrátky a ze všech sil argumentoval, proč u nás tohle nemůže fungovat. Viděla jsem hned několik důvodů, proč Katka s Jeňouskem mohla vyřešit problém snadno na rozdíl ode mě s mými dětmi.
Až si říkám:
Proč jsem to sledovala dál a ještě hledala další informace?
S odstupem času bych řekla, že mi to podvědomě už tenkrát dávalo smysl. Jen bylo těžké při prvním setkání přijmout, že:
- řešení našich zapeklitých situací může být vlastně celkem jednoduché,
- můj přístup k dětem, který jsem do té doby považovala za správný, potřebuje poupravit,
- možná je všechno jinak, než jsem si doteď myslela.
Uznejte, že to je pořádná herda do zad.
Koncem roku 2013 se ke mně dostala zpráva o bezplatném rodičovském rychlokurzu, který vycházel z 5 problémů, které rodiče s dětmi řeší nejčastěji. Neváhala jsem a se zájmem sledovala videa. A postupně jsem Nevýchově a jejím principům začala přicházet na chuť. Přesto jsem se na placený kurz zlákat nenechala. Bylo těsně před Vánocemi, cena se mi zdála vysoká a nebyla jsem si jistá, jestli v samotném kurzu ještě vůbec může být něco navíc.
O pár měsíců později přišla lákavá nabídka přímo z Centra Nevýchovy. Během jednoho týdne jsem měla možnost celý kurz Výchovy Nevýchovou projít, abych o něm následně mohla napsat recenzi.
Neváhala jsem ani minutu a Nevýchově jsem to spočítala.
Za tu dobu, co jsem se s Nevýchovou a jejími principy oťukávala v rámci bezplatných možností, jsem na kurz byla víc než zvědavá. Přesto to byla dost velká výzva – během týdne projít celým kurzem, který je pečlivě rozplánovaný do 5 týdnů. A ještě o tom stihnout napsat.
Zvědavost zvítězila a já si brzy říkala, do čeho jsem se to zase uvrtala. Když jsem totiž poprvé do prostředí online kurzu vstoupila, zděsila jsem se, na co jsem to kývla. Tolik nahrávek! To se přeci za jeden týden při práci a dvou dětech nedá zvládnout. A tak jsem se rozhodla, že si z každého pustím pár minut a nějak z toho ten článek poskládám.
Jenže to nešlo. Jakmile jsem pustila 1. video hlavního kurzu, věděla jsem, že je chci vidět všechna, bez ohledu na to, jestli na to mám týden jeden nebo 5, prostě si to nemůžu nechat ujít. Jak jsem pak zjistila při přípravě článku Jsem tam aneb Nevýchova to má spočítané, absolvovala jsem během toho týdne téměř 13 hodin s Katkou Královou a jejím kurzem.
Bylo to náročné, s Katkou jsem vařila i uklízela, bylo ji od nás slyšet den co den. Holky už jen suše konstatovaly: „To zase koukáš na tu paní, co ti radí?“ A já koukala, nebo spíš poslouchala, přemýšlela, v duchu si skládala slova do recenze a mezitím podrobovala zkoumání naše domácí vypjaté situace.
Bylo to jako puzzle.
Nevýchovné principy mi dávaly smysl už během bezplatného rychlokurzu. Nějaké drobnosti pomohly vyřešit. Pořád to byly ale jen drobné dílčí úspěchy.
Až díky hlavnímu kurzu Výchovy Nevýchovou všechny ty dílky začaly zapadat do sebe. Nedá se říct, kdy ten okamžik nastal, ale prostě tu byl – pocit, že celé puzzle je poskládané, všechny dílky jsou na svých místech a obrázek je kompletní.
Nevýchova mi přinesla úlevu.
Kdykoli nad tím zpětně přemýšlím, vidím největší přínos kurzu v té obrovské úlevě, která s ním přišla.
Najednou jsem si uvědomila, že do řady zapeklitých a vyhrocených výchovných situací se dostávám sama tím, že řeším zbytečnosti nebo že svým přístupem sama dělám z jednoduchého složité. Kolikrát sama kroutím hlavou nad tím, jak jsem některé prosté věci dokázala neuvěřitelně zkomplikovat. Stačilo otevřít oči a jednoduchá a efektivní řešení se mi začala nabízet sama.
Někdy stačí na rovinu dětem říct, co zrovna potřebuju nebo co mi vadí a proč. Ony to pak buď udělají, nebo naopak přestanou dělat, nebo najdou řešení, se kterým jsme spokojení všichni. Jindy zase pomůže na chvíli si dát stopku a zamyslet se, nakolik je opravdu důležité to, co zrovna vyžaduju (nejen po dětech), a nakolik to jen vychází z toho, že „tak se to přece dělá“, které vůbec nemusí být opodstatněné.
Není to nepřetržitá idylka.
Netvrdím, že toho dva a půl roku je u nás naprostý klid, nikdy nekončící pohoda a nebe bez mráčku. Jednak byste mi to nevěřili, jednak to není pravda.
I mně občas rupnou nervy a křičím jak pominutá, nebo mám všeho a všech plné zuby.
I naše holky se občas řežou (třeba teď, když píšu tento článek, probíhá bitka o sezení v levém koutku gauče), odmlouvají, mají binec v pokojíčku, …
Výrazný rozdíl ale cítím v přístupu k těm situacím, které navíc nenastávají zdaleka tak často jako dřív. Nějak se přes ně najednou dokážeme snáz přenést, bitky probíhají s podstatně menší intenzitou, nepřekonatelné problémy se daří nakonec překonat.
Od nevýchovné teorie k praxi
Přemýšlela jsem nad tím, co všechno se nám podařilo díky Nevýchově zvládnout. Často jsou to jen drobnosti a individuální situace, které najednou probíhají bez stresu a v klidu. Není to ve většině případů nic oslňujícího, takže ten rozdíl možná na první pohled nemusí být vůbec vidět. Kolikrát si to uvědomím až zpětně, že dřív bych tu stejnou situaci řešila úplně jinak a stálo by mě to pak spoustu sil.
Ale abych neplácala jen kolem a byla taky trochu konkrétní, mám pro vás pár příkladů každodenních situací, které se jako mávnutím kouzelného proutku obejdou bez stresu:
- Večer už holky nemusím nahánět do postele, chodit je napomínat, že už mají být v klidu a spát, ani ony po zalehnutí už neběhají na záchod, napít se nebo se zeptat na něco strašně důležitého.
- Ráno už ani jednu nemusím páčit z postele. Prostě vstanou v čase, na kterém jsme domluvené.
- Do školy sice ráno pořád docela často odchází na poslední chvíli, ale obejde se to bez věčného popohánění, upomínání a pobízení. Prostě v klidu a ve škole jsou včas.
- Při nákupu nesmlouvají, co všechno bych jim mohla koupit. Zeptají se a když odmítnu, prostě to vezmou na vědomí.
- Společné nákupy oblečení jsou sice pořád dost únavné a náročné (mně to prostě nebaví), ale už to není noční můra.
- Domů se vrací tak, jak se domluvíme, nebo zavolají, abychom se domluvili jinak.
Věřím, že každý v těchto bodech najde něco, co řešit vůbec nemusí a nemusel nikdy. My jsme zase možná nikdy neřešili jiné problémy. Zrovna tohle ale bývalo opravdu hodně náročné. Třeba dostat Majdu ráno z postele mě denně stálo opravdu hodně sil. Musela jsem ji budit minimálně třikrát a div ne přemlouvat, aby z té postele vylezla. Teď jen stačí zahlásit, že už je čas a do pěti minut je v kuchyni už oblečená.
Pořád se máme co učit.
Vypsala jsem situace, ve kterých to funguje. Pořád mi ale zůstávají rodičovské výzvy, kde se nám podařilo dosáhnout jen malých dílčích vítězství a zatím ještě hledáme to ideální nastavení.
Někde se řešení nabídne samo. Třeba to večerní usínání a ranní vstávání prostě samo vyplynulo ze situace, kdy holky chtěly večer dokoukat film, který měl končit docela dlouho pro obvyklé „večerce“. Samy navrhly, že pak zalehnou a bude už klid a ráno bez problémů vstanou na první zavolání. Riskli jsme to jen díky Nevýchově. Popravdě jsem tomu moc nevěřila, ale říkala jsem si, že tomu zkusím dát šanci. Co kdyby náhodou.
Jak řekly, tak se stalo. Po filmu zalezly pod peřiny a bylo ticho. Ráno vstaly snad dřív, než jsem je přišla vzbudit.
Večer to chtěly zkusit znovu – půjdou spát později, bude klid a ráno vstanou. Zase to fungovalo. A funguje to tak dodnes (teda když je potřeba ráno vstávat, přes prázdniny vyspávají). Samy přišly s dohodou a samy ji dodržují. Někdy jdou spát hodně pozdě, někdy i dřív než bych je kdysi zaháněla. Ráno se jim někdy nechce, ale vstanou včas vždycky – bez upomínání a vyhrožování.
Jedna jediná dohoda vyřešila hned dva problémy najednou – usínání i vstávání.
Proč by měl kurz Výchovy Nevýchovou zajímat i vás?
Možná máte děti v úplně jiném věku.
Na Nevýchově je úžasné mimo jiné i to, že funguje ve vztahu k dětem jakéhokoli věku (a časem zjistíte, že její principy můžete uplatnit i ve vztahu k dospělým). Pro rodiče miminek a dětí do 3 let vznikla speciální edice Výchova Nevýchovou 0-3, kde kromě hlavního kurzu dostanete ještě vydatný nášup v podobě dalších videí, ve kterých Katka vysvětlí, jak principy a rady využít s malými dětmi včetně novorozených miminek.
Možná řešíte úplně jiné rodičovské problémy. Nebo třeba zrovna taky řešíte usínání a vstávání a naše řešení se vám nelíbí, nebo i líbí, ale nebude u vás doma fungovat.
Nezkoušejte naše řešení, pokud je vám proti mysli. Kurz Výchovy Nevýchovou vás naučí vytvořit si vlastní řešení, které bude v souladu s vaším nastavením a které tím pádem má šanci fungovat právě u vás doma (a třeba by zase nebylo použitelné u nás). Každé dítě je jiné a každý rodič je také originál, proto všichni potřebují svoje vlastní řešení.
Možná jste z názvu vydedukovali, že se po vás bude chtít, abyste děti nechali dělat si, co budou samy chtít. Možná tomu nasvědčuje i to naše řešení s večerkou, kdy holky chodí spát podle svého uvážení.
Ano, v tomto směru si opravdu dělají co chtějí, zároveň ale dodržují to, co je opravdu důležité – večer je klid a ráno vstanou včas do školy. A ve škole během vyučování ještě žádná z nich neusnula 🙂 Nevýchova ani v nejmenším není o tom, že necháte děti růst jako dříví v lese. Je o oboustranném (!) respektu. Tedy nejde jen o to, abyste vy respektovali osobnost svého dítěte, stejnou důležitost dává tomu, aby dítě respektovalo vás a vaše potřeby a přání.
Možná se bojíte, že na ta svá jedinečná řešení nebudete umět přijít ani podle návodových videí. Možná jste přesvědčení, že byste potřebovali individuální přístup a konzultaci.
V tomto směru skvěle funguje podpůrná skupina na Facebooku. Maminky i tatínkové z kurzu si tu radí navzájem, prožívají společně všechny úspěchy i nezdary. Drží si navzájem palce, pomáhají najít to správné řešení na míru. Ve skupině kromě ostatních účastníků kurzu aktivně pomáhají a radí i tzv. Mámy Nevýchovy, které ze svých bohatých zkušeností moc dobře vědí, jak vás na vaše řešení navést.
Možná tušíte, že se ukáže, že jste některé věci zatím brali za špatný konec a vy se pak budete cítit trapně a neschopně.
Odpovědí na tuto pochybnost si mě Katka získala nejvíc. Sama hned v úvodním videu zdůrazňuje, že nemá v úmyslu nikoho osočovat, že to dělá špatně, nikoho nezatracuje, nevyvolává v divácích pocit nenaučeného studenta před tabulí. Místo toho „jen“ nabízí inspiraci, svůj ověřený pohled na různé problémy. Nic nevnucuje, jen ukazuje a s ohromnou dávkou pochopení vysvětluje, proč něco nefunguje a nemůže fungovat, zatímco něco jiného naopak zabere raz dva bez velkého úsilí.
Možná vám připadá kurz dost drahý.
Chápu, že ta částka se může zdát vysoká, když se na ni díváte jako na ta čísla. Podívejte se na to, co vám kurz může přinést. Kolik byste byli ochotní zaplatit každé ráno za klidný odchod do školky? Co byste dali za to, abyste netrnuli strachy, kdykoli si jde vaše dítě hrát s kamarády ven a nevrací se v dohodnutou dobu? Kolik byste dali kouzelnému dědečkovi za odčarování té příšerné scény v obchoďáku? Na kolik se ceníte v klidu vypité kávy po obědě? Co byste připlatili za dovolenou u moře, aby proběhla v klidu, pohodě a bez nervů při každém odchodu z pláže? Jak byste ocenili, kdyby… Zkuste spočítat, kolik takových situací prožijete za měsíc a za rok…
Možná vám cena přijde adekvátní, ale v tuto chvíli tolik peněz volně k dispozici nemáte.
Kurz je otevřený nonstop, můžete do něj vstoupit za měsíc, za půl roku i později, až si našetříte. Můžete si ho přát jako dárek k Vánocům. Nebo si ho můžete objednat na splátky. Cena se dá rozdělit na 2 nebo 5 splátek, které už tolik nebolí.
Možná…
… připište sami do komentářů pod článkem 😉
Nevýchova není pro všechny.
Přes to všechno, co jsem vypsala výše, vím, že Nevýchova není pro každého. I když jsem přesvědčená, že její principy mohou fungovat ve vztahu k jakémukoli dítěti, je možné, že pro vás to prostě nebude.
Kurz Výchovy Nevýchovou vám nic nedá, pokud:
- Máte to s dětmi už teď na pohodu a je vám fajn.
- Necítíte potřebu cokoli ve svém přístupu k dětem změnit.
- Prošli jste si bezplatný rodičovský rychlokurz s Katkou Královou a usoudili, že jsou to nesmysly a že to u vás nemůže fungovat.
- Jste si i po absolvování bezplatného rychlokurzu jistí, že chyba je ve vašem dítěti, které je prostě jiné.
- Víte, že se stačí řídit citem, řídíte se jím a klape vám to.
- Očekáváte zázračnou radu, po které bude všechno jako mávnutím kouzelného proutku prostě dokonalé.
- Rozhodli jste se, že radši zatnete zuby a prostě to náročné období nějak přežijete.
Pokud naopak cítíte, že byste si svůj čas s dětmi chtěli radši užít, a jste ochotní na tom zapracovat a třeba i někdy hledat řešení znovu a znovu, může vám Nevýchova být vydatným pomocníkem a pevnou oporou.
Rada na závěr: Nevýchovu nezkoušejte!
Asi si teď ťukáte na čelo, co to má znamenat, že? Celou dobu tu pěju takové ódy, vynáším kurz Výchovy Nevýchovou do nebes a pak napíšu, ať to nezkoušíte…
Myslím to vážně, i když asi trochu jinak, než jak jste to nejspíš pochopili. Vysvětlím to na příkladu:
Nad ničím chvíli nepřemýšlejte, na nic se neptejte a prostě si představte sami sebe, jak ZKOUŠÍTE OTEVŘÍT OKNO V KUCHYNI.
A teď ještě jednou – představte si jak otevíráte okno v kuchyni.
Představili jste si to? A jak vám to šlo?
Pokud se vám při první představě podařilo okno otevřít, asi to stálo docela dost pomyslného úsilí, že? Zatímco v druhém případě bych si tipla, že to šlo mnohem snáz. Mám pravdu?
No a s Nevýchovou je to také tak. Dokud ji budete jen zkoušet, může to dost drhnout a nemusí se vám moc dařit. Až se rozhodnete, že se do toho opravdu pustíte, půjde to mnohem snáz. Připouštím, že občas budete potřebovat poradit se, na kterou stranu se tohle okno otevírá, nebo kam otočit kličkou. Každopádně to ale s tímto přístupem půjde podstatně snáz. Možná se sami budete divit 😉
Kde se dozvíte o Výchově Nevýchovou víc?
Podrobné informace o obsahu kurzu Výchova Nevýchovou najdete na webu Nevýchovy. Zde si můžete vybrat ze dvou verzí – pro rodiče dětí do 3 let a pro rodiče dětí od 4 let. První verze v sobě obsahuje celou druhou a navíc je obohacená o edici 0-3. Ale to už si tam všechno přečtete včetně zkušeností rodičů, kteří kurzem už prošli před vámi.
Musím říct, že moje úspěchy a zkušenosti jsou oproti mnohým z nich dost slabý odvar. Ale to už uvidíte na vlastní oči a uslyšíte na vlastní uši 😉
→ Prozkoumejte kurzy Výchovy Nevýchovou →
