Jsem workáč. Ty taky?

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině

1116902_Motto: Ta práce, matka pokroku… /Píseň práce/

Hvězdy mi do vínku nadělily kreativitu, přetrvávající radost z tvůrčí činnosti. Znamení zvěrokruhu mi však připomíná, že mám sklon k závislostem…

Co je to závislost?
Závislost je potřeba neustálého opakování stejných činností – DĚLÁNÍ něčeho: pracování, nakupování, či KONZUMOVÁNÍ čehosi: alkohol, drogy, cigarety. Výčet doplňuji o závislost na blízké osobě. Nutkavý pocit nás nutí k nesmyslnému opakování uvedených činností, jinak pociťujeme, že nám cosi nebo kdosi schází. Takže se rovná: závislost je NESVOBODA. Dobrovolná nesvoboda. Protiklad. Neboť my, v listopadu 1989, přece cinkali klíčky a zvonili zvonečky s přáním svobodného života.
Ale přece: Určitý druh závislosti je pro nás přirozený. Připomeňme si závislost na dýchání vzduchu, příjmu potravy, závislost kojence na matce apod. Dlouhodobé důsledky nežádoucích závislostí jsou katastrofální – dochází k rozkladu osobnosti, rozpadu osobních a společenských vztahů, zničení zdraví
a k chudobě.

Dnes bude řeč o workoholismu /z anglického slova work – práce/. Workoholismus je závislost na práci. Na rozdíl od jiných závislostí nelze po vyléčení naordinovat celoživotní abstinenci. Vždyť práci potřebujeme – je zdrojem našich příjmů, nacházíme v ní uspokojení, seberealizaci. Třeba.
Workoholismus je jakási „seriozní“ závislost. Není to tak dávno, co byl ve společnosti uznáván člověk, který pracoval od rána do večera a ještě více. Pracoval bez ohledu na své osobní potřeby, zdravotní stav a záliby. Dneska víme, že být takovým člověkem není žádná výhra! No, uznejte sami – ztrácí přátele, kamarády, rozpadá se mu rodina a on, kromě práce, nemá jiné zájmy.

Pro závislého na práci je charakteristická věta: „Nemám čas.“
Workoholikem však není člověk, který začíná podnikat a pro dobrý start potřebuje být v práci déle než je obvyklé. Maminky na rodičovské dovolené, zbystřete! I žena v domácnosti se může stát závislou na práci, pokud neustále uklízí, přerovnává, pere, myje a je dětem nepřetržitě v patách.

Porovnejme si klady a zápory závislosti na práci.
Co nám workoholismus dává?
V první řadě jsou to peníze. Peníze jsou pro mnohé – v konzumní společnosti – žebříčkem úspěšnosti, bohužel. Muž – workoholik, byť dosahuje pohádkových příjmů, peníze příliš neutrácí pro svoje potřeby. Hromadí je, nejspíše mu od nich pomůže přičinlivá manželka či přítelkyně, nebo jeho kontu odlehčí hýčkané děti. Závislý na práci získává zpočátku i pocit osobní důležitosti, uznání společnosti a její /tady zdůrazňuji – přechodný!/ obdiv. Workoholismus je však i droga úniková. Závislostí postižený jedinec utíká od svých osobních problémů do světa pracovního kolotoče. Dle mého názoru je workoholismus závislostí budoucnosti, neboť partnerských problémů přibývá /viz rozvodové statistiky/ a konfliktů v mezilidských vztazích také /pohleďme třeba na naši politickou scénu/.

A co nám závislost na práci bere?
Workoholikovi se viditelně horší zdravotní stav – bolí ho hlava, záda, klouby. Bývá celkově unavený, s nezájmem o sex. Naopak, může objevit zálibu v alkoholu. Má oslabenou imunitu, a proto je náchylný k virovým onemocněním. Hrozí mu také poruchy příjmu potravy, stravuje se chaoticky. Jí buď minimálně nebo se naopak přejídá, protože stres zahání jídlem. Závislému se zvyšuje krevní tlak a snižuje schopnost soustředění. Přidává se nespavost, dýchací a zažívací problémy a v nejhorším případě dojde u něj k infarktu myokardu nebo mozkové mrtvici. Pokud tyto akutní stavy přežije, může být strach z možného úmrtí motivací k zahájení léčby závislosti.

Dost bylo katastrofických vizí. Workoholik se opravdu může vyléčit. Je však nutné získání náhledu na své chování, znovuobjevení – za pomoci psychologa – zdravého vztahu k práci, ale i k ostatním činnostem, kterými jsou koníčky, obohacující zájmy a aktivity.

Táááák a já pro dnešek končím. Slibuji, že už v červnu nepošlu žádný příspěvek. Mohlo by se mi totiž stát, že se stanu závislá na psaní článků pro VD!

Napsal/a: hannah58

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)

  • Taky vítám :))

  • Matilda

    hannah58 – vítej:-))

  • Pochopitelně,Padmé, a jsem tomu moc ráda!

  • Padmé

    Hannah58, to je hezké a milé – ta nabídka tykání – já se přiznám, že jsem Ti už „zatykala“. Takže já se této příležitosti ihned chopím a dodávám: budeme si tykat, ju?
    Já jsem Tě přijala do toho našeho klubu VD ihned po Tvém vstupu, tak jsem to pro sebe (resp. z mé strany k Tobě) měla vyřešené. :-)))

  • Milá Padmé, Matildo, bamisko, Ájiku, Jarmuschko a Vy další! Musím upřesnit, že já taky „workáč“ nejsem. Šlo mi o emotivní název příspěvku, no a také jsem Vám tímto netradičním způsobem nabídla všem tykání, tak to je.

  • Matilda

    Jarmuschko, tak pod to se podepisuji:-)
    Můj muž mi uvaří kafe, huláká, tak už pojď, dáme si to kafe! já hulákám – ok, dej mi minutku! Z minutky je pět minut, sedám si s poznámkou – no ty budeš zase nádherná:-) (pro nechápavé – studené je na krásu:–)) Já odpovím, že lepší už to být ani nemůže:-)
    No a chvilku poposedávám a už se zvedám – musím se kouknout na housky v troubě, za chvilinku mi vadí drobky na stole, tak jen skočím pro hadr, mezitím vidím binec na stole v kuchyni, tak smotám ubrus, že ho po kávě vytřepu, no jo, ale to jdu pak kolem dveří s tím ubrusem, tak proč ho nevytřepat hned, jenže jak ho třepu, tak si vzpomenu, že jsem chtěla zkontrolovat jahody na záhonku a dopadne to tak, že se úplně zapomenu, hodinu lítám a makám, pak zjistím, že jsem ještě asi neměla to kafe:-) A ten obličej, co mě čeká v obýváku, si nepřejte vidět:-)))

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    No, mě ve škole, kam chodily i moje starší sestry, vždy říkali, že jsem chytřejší než ony, ale „tak líná“ (se mi nechtělo učit, když mi pořád stačilo to, co jsem slyšela ve škole).
    Ale přiznávám, že mívám problém odcházet z práce – vždy letím na poslední chvíli (že už mám nějaké další záležitosti….)
    No a doma pozoruju, že i když jsem si myslela, že relaxovat umím, tak si kolikrát uvařím kafe, že si k němu v klidu sednu, třeba s knížkou, pletením či křížovkou, no ale pak si furt říkám „ještě toto udělám a ještě toto“ a nakonec kafe piju studené doslova „v běhu“.
    A když jsou jednou za čas holky u babičky či její sestry, tak honem dodělávám to, co s nima nejde.
    To je ale asi úděl všech matek, ne?
    ;o)

  • ;)))

  • Matilda

    Snídaly piškoty s kakaem:-) No pro jednou se snad nic nestalo:-))))))))))

  • Moooc hezký článek :)) A pravdivý, i závislost na propěšné věci je škodlivá a svazující…
    No, Matildo, a co děti snídaly? 😉 To mně zas manža říká, že já zaměstnám šéfa a ne on mě… kecá, samozřejmě :))
    Myslím, že jsem něco mezi – umím máknout, ale moooc ráda odpočívám a relaxuju, takže workholik snad ještě ne – a když, tak jen z donucení :))

  • bamiska

    tak ze závislosti na práci se určitě nikdy léčit nebudu muset.:-))).hezké

  • Matilda

    Hezky napsané:-) Musím se přiznat, že já spíš celý život bojuji s leností:-) Ale to je zase asi jen můj pohled na věc, protože například včera večer se mi stalo, že po příjemném zakecání se sousedy jsem o půl jedenácté v noci zjistila, že jsem zapomněla dětem upéct slíbenou buchtu k snídani, tak jsem běžela do kuchyně a jala se rachotit s nádobím, načež můj muž si v naprosté beznaději už klekl přede mnou na kolena a prosil, ať už proboha nic nedělám a jdu si lehnout. Tolik k mému workoholismu:-)
    P.S. samozřejmě zvítězil:-) A dostal sladkou odměnu:-)

  • Padmé

    A odpověď na Tvou otázku:
    Závislák na práci NEJSEM.
    🙂

  • Padmé

    Hannah, pěkný příspěvek, moc se mi líbil, děkuji 🙂
    K tématu – rozesmála jsi mě tou formulkou „po vyléčení nelze naordinovat celoživotní abstinenci“ :-)) To je ŠKODA! :-)))

    Jinak si myslím, že se nic nemá přehánět – ani práce – tuším, že žádný extrém nemůže přinést dobro – všechno v životě by mělo být v rovnováze – práce, odpočinek, zábava … bylo by to krásné.. 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist