Kadeřník se na mě vyřádil a vyčesal mi krásný drdol, pak jsem jela ke svým rodičům, kde se na mě vrhly moje družičky, no, spíš družice (2 ségry a 4 kamarádky), a nalíčily mě, oblékla jsem se a mohli jsme vyrazit. Přijela ženichova část rodiny a i když jsme měli ještě hodinu čas, všichni plašili, že nestíháme. Nasedli jsme do aut a jeli.
Samozřejmě jsme ještě půl hodiny trapně postávali před úřadem. Pak jsme nastoupili já s Jindrou, za námi svědkové, svatebčané byli rozesazeni na židlích. Můj svědek, kamarádka Marcela, měla dlouhé růžové průhledné šaty, pod kterými prosvítaly její tanga. A protože má trochu větší pozadí, přitahovala zraky všech přítomných.
Pak začala hrát hudba a do ní někdo četl jakousi báseň. A v tom slyším, jak se za mnou Marcela dusí smíchy, samozřejmě jsem se začala dusit taky. Pak přišel oddávající a četl proslov, ze kterého nemám nic, protože jsem se soustředila, abych se nerozchechtala. Pak jsme si vyměnili prstýnky, políbili se, podepsali, a bylo to. Vlastně ne, ještě nás oddávající vyzval, abychom zapálili každý svou svící jednu společnou, já si popálila prsty od vosku, ale plamínek naší společné lásky zaplápolal 🙂 Během svatby nás fotila fotografka – fotky teda nic moc.
Hned po obřadu jsme nasedli do aut a jeli do vinárny na oběd. Přivítali nás přípitkem, který když jsem do sebe kopla, tak jsem měla co dělat, aby ze mě nevyletěl ven. Nepiju totiž Napoleona nebo co to bylo, ještě k tomu na lačno… musím říct, že mi z toho bylo celý den blbě, ani jsem pak pořádně nic nejedla. K obědu jsme měli šunkovou rolku s křenem, polévku s játrovými knedlíčky, plněnou krůtí kapsu s hranolkami (škoda, že mi bylo blbě…). Klasiku jeko knedlík, zelí, maso můj taťka zamítl, prý se to špatně zvrací…
Po obědě jsme šli ven a družice nás fotily. Hlavní fotografka Šárka mě vždycky naaranžovala, vyfotila z nejlepšího úhlu a ostatní už jen tak cvakly… 2 dny po svatbě mi Šárka řekla, že je jí trapně, ale že neměla film ve foťáku (koza jedna:-)).
Pak se rozjela zábava, tančilo se, měli jsme kazeťák a pouštěli si různé vypalovačky. Nakonec se to vlastně docela povedlo. Zvracel akorát 10-letý synovec, který se přeplácal jídlem.
No a já teď čekám, která ségra nebo družice se bude vdávat, abych se taky pořádně nadlábla 🙂