Věříte, že mezi mužem a ženou může vzniknout a udržet se skutečné přátelství? Ne povrchní kamarádství, ale skutečný hodnotný vztah.
Kamarádů máme kolem sebe obvykle spoustu. Občas se potkáme při sportu nebo na nějaké oslavě, stejně jako máme známé ze školy, povrchní přátelské vztahy s kolegy v práci nebo třeba na Facebooku. Základem přátelství je blízkost zájmů, názorů, duševní spřízněnost, jistá vzájemná atraktivita, i když ne vysloveně sexuální. Důležitý je pocit vzájemné důvěry, schopnost empatie na obou stranách, sdílený pocit, že jeden pro druhého je svým způsobem výjimečný.
Podíváme-li se na „typické“ přátelství mužů a obvyklé přátelství mezi ženami, na první pohled nám bude nápadné, že se většinou liší. Samozřejmě, určitě existují i výjimky, ale v literatuře se popisují dva typické vzorce přátelství mužů a žen.
Ženy obvykle popisují přátelský vztah se ženami jako vztah, ve kterém je rozhodující vzájemná blízkost, emocionální vyladění. Přátelství mezi ženami je typické ochotou sdílet pocity, zkušenosti a myšlenky. Ženy očekávají od přátelství emocionální podporu a rozvíjení přátelských vztahů se věnují intenzivněji a častěji než muži. Přátelské vztahy jsou univerzálnější, nebývají rozděleny třeba podle jednotlivých zájmových činností, jako tomu bývá u mužů. Přátelství žen se někdy popisuje jako vztah dvou lidí stojících tváří v tvář.
Na přátelství mezi ženami se tradičně nepohlíželo příliš laskavě. Kolik příběhů velkého přátelství mezi ženami známe třeba z literatury? Upřímně řečeno, moc jich nebude. V obecném povědomí se ženy přátelí především proto, aby spolu na pavlači konzultovaly otřesné chování sousedky a recepty na vepřovou. Skupinka žen hřaduje nad kávou výhradně za účelem diskuse o nejnovějších módních trendech a samozřejmě i proto, aby si postěžovaly na manžela a pochlubily se dětmi.
K mužským přátelským vztahům se odedávna přistupuje úplně jinak. Přátelství mezi muži se dokonce považovalo za nejčistší formu vztahu. Literatura je plná často idealizovaných přátelských vztahů mezi hrdiny, vztahů, které si ve své intimitě nijak nezadají s hlubokým partnerským vztahem.
Mužské přátelství často bývalo popisováno jako vztah plný vzájemných obětí a zároveň hrdinství a odvahy, se kterou si muži vzájemně pomáhali a stáli při sobě. Nejde tu o nějakou emocionální blízkost, o soucítění. Mužské hodnoty byly jiné než ženské, a proto by něco takového bylo považováno za nemužnou slabost.
Zajímavé ale je, že přes romantický pohled na přátelství mezi muži a trochu posměšné představy o kamarádství žen mají ve skutečnosti muži daleko méně přátel než ženy, a to se týká především hlubokých přátelských vztahů. Přesto to samozřejmě neznamená, že by muži žili v sociální izolaci. Jen jejich vztahy jsou často povrchnější. J. D. Block ve své studii rozlišuje tři typy přátelských vztahů mezi muži: přátele, se kterými sdílí nějakou aktivitu, třeba pravidelný trénink, nebo kamarádi na pivo, přátele na základě vzájemných výhod, kdy si poskytují vzájemnou výpomoc, a nakonec přátelství mentorské. Tam je jeden z přátel často výrazně starší, druhému pomáhá a „vede“ ho.
Mužské přátelství se také znázorňuje jako přátelství lidí, kteří stojí vedle sebe a dívají se stejným směrem. Muži mívají méně „univerzálních“ přátel a přátele si vybírají spíše podle jednotlivých zájmových oblastí.
Přátelství mezi ženami je intimnější, otevřenější, zatímco muži se takové intimitě vyhýbají. V literatuře najdeme popis nejméně tří bariér, které jim v tom brání: soutěživost mezi muži, tradiční maskulinní hodnoty a stereotypy týkající se toho, jak by se měl chovat „skutečný muž“. A nakonec je to celkem nepřekvapivě obava z homosexuality.
Otázka pro vás: Věříte, že mezi mužem a ženou může vzniknout a udržet se skutečné přátelství? Máte přítele (přítelkyni), na něhož se můžete 100% spolehnout?