Důvody hádek

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině

911946_get_startAutoři knihy popisují v ukázce základní témata, okolo kterých se hádky nejčastěji točí.

Hádky většiny párů se omezují na několik stále stejných námětů. Naštěstí se všechny páry nehádají o všech z nich! Každý pár má svůj vlastní systém…

Jsou určité problémy, u kterých je předem jasné, že dojde ke střetu, naopak u jiných konflikt nikdy nevznikne.

Péče o domácnost

Péče o domácnost většinou v hitparádě konfliktních témat vede; my jsme dokonce uvažovali o tom, že tuto knihu nazveme „Už jsi zase zapomněl vynést koš!“
Péče o domácnost zahrnuje všechno, co se týká údržby životního prostoru rodiny: pořádek, čistotu, praní, žehlení, vynášení odpadků, údržbu vozidla a zahrady, vaření, nákupy, mytí nádobí a domácí administrativu.
Jak se všechny tyto úkoly rozdělí mezi partnery? V oblasti péče o domácnost narážíme například na problém rozdílných představ o čistotě a pořádku. Jaká musí být úroveň špíny a nepořádku, aby bylo třeba mýt a uklízet? Odpověď bývá u obou partnerů stejná jen zřídkakdy.
Párům většinou trvá několik měsíců, a často dokonce několik let, než tuto otázku vyřeší k obapolné spokojenosti. A většinou bývá třeba vyjednávat znovu, když:

– jeden z partnerů prožívá frustraci z pocitu, že dělá víc než ten druhý;
– dojde k narození prvního, druhého, třetího dítěte…
– rodina se přestěhuje, jeden z partnerů změní místo, vyskytne se chronická nemoc a vůbec ve všech situacích, které mohou narušit rovnováhu, jež bývá v této oblasti vždycky křehká.

Peníze

Dalším problémem, který vyvolává v mnoha partnerských vztazích hádky, jsou peníze. V naší konzumní společnosti jsou peníze určujícím faktorem spokojeného života, komfortu, ale také symbolem společenského postavení a image. Proto je jejich role tak významná.
Hádky ohledně peněz se většinou točí kolem otázky, jak se má s financemi zacházet. Má jeden nebo druhý či oba z páru sklon k šetření, nebo k utrácení? Do čeho teď rodina potřebuje investovat nejvíc?
Příležitostí, jak se nepohodnout o penězích, je nespočet. Jen několik příkladů z mnoha:

– Pokud se oba partneři rádi oblékají podle poslední módy, stráví spolu příjemné chvíle při utrácení peněz v módních buticích. Pokud v tom však nachází zálibu jen jeden z nich, ten druhý bude muset projevit hodně trpělivosti a porozumění, aby druhému nevyčítal výdaje, které jsou podle jeho názoru zbytečné.
– Pokud jeden z partnerů cítí potřebu mít v bance „něco pro strýčka Příhodu“ a druhý nechápe, k čemu tato rezerva slouží, budou o tom bouřlivě debatovat.
– Pokud partneři nečekaně dostanou vyšší peněžní obnos, může dojít k vášnivým diskusím, když jeden z nich chce peníze použít na dovolenou s dětmi, zatímco druhý by z nich raději zaplatil daňové nedoplatky…

Pokud se partnerům pravidelně nedostávají finanční prostředky, může docházet k prudkým a velmi nepříjemným střetům. Naše kultura si peněz cení natolik, že se jejich nedostatek prožívá velmi bolestně. Partneři si mohou navzájem vyčítat, že málo vydělávají, že nemají peníze nebo že dost nepřispívají na domácnost…

Jedná se o ukázku z knihy Jak se dobře pohádat s partnerem,
vydal Portál, 2007

Napsal/a: Vidal-Graf Serge a Carolle

Toto taky stojí za přečtení!

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)

  • Anonymní

    No musím říct, že v manželský poradně jsem byli 2x, pokaždé u někoho jinýho a jediný můj závěr z toho je, že si musím poradit sama. Kromě toho každá ženská, která se k takovýmu kroku odhodlá, nejdřív narazí na manžela…Přece nebude o svých problémech vykládat někomu jinýmu, poradí si přece nejlíp sám!!! Pokud se dostanete za tuto fázi a fakt s váma půjde, tak jen proto, že to bere jako poslední štaci a proto, že pak bude mít v ruce argument, že on se přece snažil a stejně to nejde a nefunguje.
    Lidi, mluvte spolu doma. My se hrozně nahádali, byli to samý závažný věci, ve kterých nejde dělat kompromis, ale jeden prostě musí ustoupit. Léta jsem ale ustupovala jen já. Mluvili jsme spolu mockrát a i hodně hlasitě, ale dneska mám svůj prostor, stálo to za to. Když manžel zjistil, že nechci odejít, ale taky s ním nebudu za každou cenu, najednou to šlo… Važte si ženský sami sebe a svých názorů. A chlap, kterej to nechce respektovat nestojí za to abyste s ním trávili život. Vím, že to není takhle jednoduchý, většinou jsou v tom děti, práce, bydlení… Ale neklopte hlavy, oni to přece taky nedělají a přitom kde by bez nás byli!!!

  • Ahoj holky,asi si budete myslet,že to neni normální,ale mi s manželem spolu letos budeme devatenáct let a ještě jsme se nikdy pořádně nepohádali.Když tak nějaká malá výměna názorů a já jsem možná chvilku naštvaná,a tím to všechno končí.Proč si ničit život hádkama,když to jde někdy vyřešit jinak.A život je tak krátký……

  • tak me se budete asi smat….ale u nas doma se hadame jen kvuli politice….manzel je zaryty klausovec a ja ho nemuzu ani citit:)

  • Anonymní

    Je to vážně smutné, že se lidi tak moc hádají… ani mi to nemáme jednoduché. Ale ještě jsou tu přece psychologové a manželské poradny, ne? Jestli bude někdy hůř (snad ne), tak rozhodně vyhledám odbornou pomoc. Většinou dělají chyby oba partneři a je třeba jim (si) otevřít oči a nestranně poradit (to kámoška nedokáže). Rodiče se nám rozvedli a s odstupem času bych řekla, že zbytečně. Jen to chtělo změnit komunikaci… Držím všem palce a určitě vyhledejte odborníky!!!

  • Ahoj Danicol.Krásná věta-život je moc krátký na to,abychom ho přežívali.Já takhle přežívám už docela dlouho.Jsem uplně otupělá a jak říká „anonymní“,taky nemám sílu to rozseknout po 12 letech a dvou dětech.Občas přemýšlím,jaké by to bylo být sama s dvouma dětima,ale za současných podmínek možná lepší než ted.
    A co se rodiny týče,určitě bych sama nebyla.Jen to prostě rozseknout.Než se nechat věčně urážet a napadat.Problém nás holek je asi v tom,že myslíme trochu jinak,než „oni“.Prostě jak říkáš,poslední dobou je to boj kdo z koho.Kdybych alespon měla práci a nebyla na něm tak závislá,jako ted.Chlapi tohle dovedou strašně necitelně využívat.Taky neměl,jsou to 3 roky nazpět práci,zato ted je na koni.Ach jo.Nevím jak dál a co stím dělat.
    Radka

  • vicikovka

    Také se čas od času přežene nějaká bouřka a většinou jsou to právě takové nesmysly, jako nevynesený odpadkový koš nebo nevyndané nádobí z myčky, ale s přibývajícími roky (jsme spolu 11 let) dokážeme o věcech, které nám vadí, mluvit. Každý jsme museli slevit ze svých nároků a naučit se toleranci, a i když to ještě nemáme na jedničku, myslím, že jsme převážně spokojení. Co mi vadí dost u ostatních, že se pohádají a pak spolu nemluví a mračí se, my se pohádáme a pak si sedneme třeba ke kávě, jakoby se nic nestalo. Prostě si jen ostřeji vyměníme názory a toť vše.

  • Anonymní

    Důvody hádek jsou skoro vždycky malicherné. Nechci děsit krátce zadané, ale je to čím dál tím horší. Po 11 letech se hádáme skoro pořád, dochází i na ostřejší slova. Nemám ale sílu to rozseknout…nedokážu být sama.

  • kekunka

    Zrovna tuhle noc jsem si pročítala knížku Jestliže mě miluješ od Julie Onkenové. Myslím, že je to zajímavá knížka. Zabývá se širokou škálou problémů ve vztazích – nedůvěrou, nevěrou, problémy s koupí auta, problémy s penězi, nevlastními dětmi, s důchodem, se sexem, … Přijde mi, že každý si tam může něco najít. Třeba vám to pomůže. Mě tedy některé kapitoly inspirovaly.

  • Pokud si partneři nerozumí,důvod k hádce se najde vždy.Jsme spolu 15 let a je to horší a horší,prostě propast,bohužel.Poslední dobou je to boj kdo z koho!Mě už to fakt vysiluje,nemůžeme dojít ke kompromisu.Jsem doma na mateřské,není to hawai(máme 3 děti),chybí mi pohlazení,hezké slovo,vyšumělo vše.Bohužel zjišťuji,že manžela nemiluji,začínám k němu mít odpor.Bez lásky se nedá žít,takže adié,život je moc krátký na to,abychom jen přežívali….

  • já mám zase problémy s manželovými rodiči.Nepadli jsme si do oka už tenkrát, když jsem se s Petrem seznámila.Narodila jsem se ve 29.tt a prodělala jsem poporodní obrnu.Manžel je zdravý a já trochu hůř od narození chodím.Chodit jsem vůbec začala ve 2,5 l. Toto moje onemocnění byl taky důvod proč Petrovy rodiče nechtěli aby se mnou vůbec ztrácel čas.On se mnou ale i přesto chodil a scházeli jsme se tajně.rodičům to stejně došlo že se mnou je.Petr si se mnou našel podnájem v jeho bydlišti a začali jsme spolu bydlet.chodili jsme spolu pouhé 2 měsíce.A asi za necelého půl roku jsem otěhotněla.Hodně jsem se bála co tomu řeknou jeho rodiče.Vzali to v celku dobře.Vlastně skvěle.Dost mě to překvapilo.Hned Chtěli aby jsme se po novém roce přestěhovali k nim domů.Chtěla jsem moc Petrovy rodiče poznat a čekala jsem že mě začnou mít aspon trochu rádi.Jenže nestalo se to.Celé těhotenství mě deptala hlavně Petrova matka.Furt měla různý narážky a tak.Když už se konečně 31.7.2006 narodila krásná holčička Nikolka měřící 48 a vážící 3080g měly jsme z toho všichni obrovskou radost.Čekala jsem že rodiče změní trochu už konečně postoj ke mě.Pár býdnu to bylo v pohodě ale začalo to nanovo.,,Nic neděláš´´ ,,děláš úplný hovno´´ ,,jenom čumíš na televizu´´. z too nebylo nic pravda.Fuft jsem litala ze začátku jen kolem dítěte.Dodneška se to pořád točí jen kolem něj.Říkají nám jak ji máme krmit.Nikolka se ani nemůže v klidu najíst.Pořád sedijou v kuchyni a hledijou na ńu.Furt je to jenom samý tutu nunu a samí jéééé tys spadla… to je toho jako kdyby nikomu dítě nikdy nespadlo.Kdyz se jí třeba stane nějáký menší pád tak já ju nelituju.Uklidní se během chviličky sama.To mám vyzkoušené.Točí se pořád všechno kolem Nikolky.Mají ju hrozně rádí a na nás serou.Svatbu jsme taky udělali tajně protože jsem nestála aby tam bylo plno lidí.Do dnešního dne se neseznámili manželovi rodiče s mojí rodinou.Z toto mi je někdy do breku.Já jsem si vždycky na rodiče Petra vzpoměla při nějáké příležitosti ale oni na mě ani na někoho blízkého nepomysleli a ani neméli nikdy zájem.Pet už se kolikrát s matkou hádal at mě pořád neprovokuje a nedeptá ale nepomáhá to a je to asi ještě horší.Hodně mě to mrzí protože já bych je chtěla mít ráda ale už mě ro snažení opravdu přestává bavit.Dnešním dnem a ne poprvé jsem na návštěve.U nás doma (s petrovými rodiči) nejsem.Zbláznila bych se musím si odpočnout tak už jsem skoro měsíc pryč.Manžel za mnou přijede málokdy nebo si voláme a píšeme sms.Má hodně práce.Chápu ho a moc ho miluju.Nemůžeme ani dostat byt protože Petrovy rodiče už dřív přepdali barák na něho a oni tam mají být právo na dožití.Nemužeme si ani požádat o byt protože je vlastníkem baráku.Peníze na půjčku taky nejsou.Asi ještě dluho budu muset odjíždět kvůli tomu abych si odpočinula.Jsem aspon ráda že mám manžela krásnou zdravou dceru a moji rodinu kteří mě mají rádi…..

  • Anonymní

    Tak co znam z domu je to u nas nekdy sileny, pokud rupne manzelovi v halve(bedne), je mi z toho kolikrat do place.
    Zrovna dneska, zjistil, ze jsme meli jit s dcerkou na logopedii v pondeli a na me rval, ze jsem neschopna tam s ni dojit, at okamzite zavolam a neco s tim delam. Tak jsem mu rekla, ze dcerka chtela, aby s ni cvicil pismenka a taky na to uz tyden kasle, a taky kvuli tomu nedelam sceny, ze to jde rict i normalne, ale k tomu nic nerekl, spatna jsem byla ja. Nebo kdyz potrebuju penize na nakup atd. obcas mi rekne, zase potrebujes prachy, furt jenom prachy, to mi musis o ne porad rikat, ale sam se nezepta. Chvilemi mam pocit, ze cokoliv udelam, je vsechno spatne, ze ja se doma flakam a uz bych mela jit do prace, jenomze ja si tu praci budu muset najit(pracovat chci, a kdyz jsem mu rekla, ze se uz ted bojim toho litani po konkurzech, protoze jsem to uz zazila pred detma), tak misto toho aby me uklidnil, mi rekne, tobe se nechce makat a pak ja jsem ta krava a hysterka, kvuli ktere se hadame, ze si za to muzu sama. Takze me obcas nastve jeho chovani tak, ze jsem si uz parkrat rekla, ze ho nenavidim. I takhle muze vypadat hadka, nastesti to neni tak caste, snad jednou do mesice, bohuzel zatim nejsem sama tak silna, abych to mozna vyresila razneji a meli od tech hadek pokoj.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist