Asertivně, ale co když je vše zcela jinak?

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině

AsertivněKdyž to nejde po dobrém, nemusí to vždy jít po zlém. Trocha kultivované, jak praví vědci, „kreativní“ agrese nikoho nezabije, ale její odreagování pomůže. Psycholog Petr Šmolka tvrdí, že postoj společnosti k agresi je obdobný tomu, jež zaujímaly puritánské společnosti k sexu.

Jinými slovy tedy – mužům dovoleno s výhradami, ženám (těm počestným) vůbec ne nebo jen v určitých předem přísně hlídaných mezích. O tom, že razantní potlačování agresivity a ostatně i sexu může napáchat neplechu, netřeba se šířit. Proto je-li nám těžko na duši, využijme postupy inspirované pojetím tzv. tvořivé agrese G. R. Bacha a H. Goldberga.

  • Pavlač (možný název též Sopka). Výbuch zlosti včetně souvisejících projevů, například pověstného „bušení pěstičkami“. Intenzivní odreagování, leč krátce trvající – tři minuty.
  • Rudolf II. Jde o znovupřehrání scény známé z filmu Císařův pekař a Pekařův císař. Komorník tam podává rozčílenému císaři vázu. Ten s ní mrští o zem, váza se rozletí na tisíc kousků a vladař si tím uleví. Rudolf je v tom ovšem nevinně. Historicky je prokázáno, že si takto ve stresu ulevoval car Petr Veliký.
  • Protržená hráz. V situaci, kdy roste napětí a zklamání z nějakého přesně definovaného jednání nebo z nedostatku určitého jednání, lze požádat protějšek o to, zda můžeme nechat „protrhnout hráz“ nebo „utrh­nout ucho od džbánu“. Následuje vodopád výčitek, výhrad a kritických připomínek po dobu tří minut. Kritizovaný pouze poslouchá, nebrání se a nepolemizuje. Může, ale nemusí na závěr nabídnout změnu k lepšímu.
  • Muzeum křivd. Pojem je znám z chronických hádek rozvaděných partnerů. Ti vytahují staré a odbyté záležitosti, aby se vzájemně potrápili a ukázali si, jak jsou nemožní. Zde jde samozřejmě o něco jiného. Naše „muzeum“ je řízená akce. Partneři si napíší seznam křivd, které jim udělal ten druhý. Poté si je bez vysvětlování, výčitek a obhajob přečtou. Některé pak společně „pohřbí“, řeknou si, že se k nim již nebudou vracet. Jiné si vymění stylem „já zapomenu na toto, ty na ono“. Trvání akce opět nesmí být příliš dlouhé.

Seznam cílů (nejen moderní války)

Jak známo, totálním válkám současná bojová doktrína NATO odzvonila. Útočí se výběrově na cíle, které jsou pro existenci protivníka obzvlášť citlivé. Zde postupujeme opačně, vyměníme si cíle, které jsou tabu. Relativně nebezpečnou variantou pro zvlášť tvrdé veterány partnerských bojů je postup nazvaný podle divadelní hry Kdo se bojí Virginie Woolfové. My bychom jej spíše nazvali podle známého filmu, v němž se gradujícími konflikty manželský pár zničí – Válka Roseových. Zde po dobu 2–3 minut lze jeden na druhého vykřičet všechny možné výhrady. Vše je dovoleno říci, ale pak stop a dost. K řečenému se již nevracíme.

Kung-fu. Jde o fyzický útok na nafukovací panáky s obličeji osob vyvolávajících agresi. Název japonského bojového umění jsme zvolili proto, že postup bývá užíván v rámci pracovních přestávek v některých japon­ských firmách.

Variod mého prahu. Zde jako symbol odreagování agrese slouží zahození nebo jiné zničení předmětů, jež jsou tak či onak spjaty s osobností protějšku. Někdy jde o zahození, či dokonce rozstříhání fotografie. Tento postup má zřejmě poměrně dlouhou tradici. Vlastníme sadu svatebních a rodinných fotografií z počátku století. Na jedné z nich je obličej dominantní ženské postavy vyškrábán. V projevech tohoto typu agrese platí okřídlené „dvakrát měř, jednou řež“. Jedna z našich klientek v rámci vyrovnávání se s rozvodovým traumatem zahodila snubní prsten z hráze brněnské přehrady. Posléze coby samoživitelka trpce litovala, protože hodit onen zlatý kroužek na váhy výkupny drahých kovů by bylo stejně ostentativní, leč finančně výhodnější.

Jistěže výše zmíněné formy agrese nemají s asertivitou nic společného. Řízená agrese může pomoci spálit adrenalin a připravit podmínky pro neagresivní, asertivní projevy. V žádném případě není jejím cílem agresivní konfrontace.

Jedná se o ukázku z knihy Asertivní žena.
Vydalo nakladatelství Grada, 2010.

Napsal/a: Yveta Kudáčková, Tomáš Novák

Toto taky stojí za přečtení!

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)

  • Jarmuschka

    Já bych neřekla, že je vše přímo jinak. Asertivita není špatná věc, nicméně člověk by si měl najít způsob, jak svou agresitivu odreagovat. Jinak ji bude dusit v sobě a časem mu to může přinést závažné zdravotní problémy.
    A jak odreagovat? Pamatuji si, jak jsem jednou svou agresivitu odreagovala tím, že jsem si ze starého zimního kabátu ušila apartní tašku a klobouček, lehce recesistní, nicméně jsem s nimi dělala parádu ještě řadu let.
    ;o)
    Později jsem se chodila procházet kolem bloku.
    Dnes, s dětmi a nemovitostí, chodím třeba plít záhony a hrabat se v hlíně.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist