Poslední listopadový den je zcela opředen magií a dejte si velký pozor, tento svátek je společně se Štědrým dnem jedním z nejdůležitějších dnů v roce, kdy můžete poznat svou budoucnost.
Svátkem sv. Ondřeje začíná období adventu, snad právě proto je tento den lidmi považován, stejně jako Štědrý den, za den příhodný pro věštění budoucnosti. Ovšem stejně jako u mnoha jiných křesťanských svátků, i zde jsou pravděpodobně tradice věštění tohoto dne mnohem starší než křesťanství samo a souvisí s kulty “pohanských” démonů, ochranou před zlem a mocí období temnot nastupující zimy.Pokud si chcete jeden ze starých zvyků vyzkoušet, připravte si čtyři hrnky, trochu země, kousek chleba, hřeben a prsten. Každou z těch věcí přiklopte hrnečkem. Každý člen rodiny pak jeden hrnek odklopí. Jistě vás napadne, že hlína znamená smrt. Hřeben pak nemoc, chléb majetek, prsten svatbu. Nojo, ale tu hlínu si podle popisu vytáhne pokaždé někdo – takže rodina v krátké době zřejmě vymře. Tak tohle možná radši ani nezkoušejte, co kdyby?
K známým ondřejským tradicím patří třesení bezem (někdy se uvádí stromem, chudák holka…) nebo plotem, který měl v duchu pronášené říkanky dívce naznačit, kdo bude jejím ženichem.
Třesu, třesu bez
ozvi se mi pes
kde můj milý dnes.
Třesu, třesu tímto plotem
všecí svatí mým životem.
Kde je můj milý dnes,
ať mně tam zaštěkne pes.
Jestli však místo psa zakokrhal kohout, znamenalo to, že se děvče vdá mimo svou vesnici nebo město.
Drůbeže se týká i další zvyk – o půlnoci před sv. Ondřejem dívka zaklepala na kurník. Pokud se ozval jako prvý kohout, měla se do roka vdát, pokud slepice, zůstala svobodná. No, vzhledem k poměru slepic a kohoutů…
Kolem vdavků se točily i další zvyky. Děvčata poklekala u svých lůžek a prosila sv. Ondřeje, aby jim ve snu ukázal jejich vyvoleného. Mohla také zkusit napsat jména v úvahu přicházejících chlapců na papírky a vložit je před spaním pod polštář. Jméno ženicha bylo na jednom z papírků, které v noci vypadly na zem. Co by holka pro vdávání neudělala?
Totiž: o půlnoci bylo také možno spatřit obraz nastávajícího na hladině vody ve studni či díži, v zrcadle nebo dokonce v komíně. V dnešní době přichází v úvahu většinou jen to zrcadlo. Ale spatřit tam sama sebe, to není to pravé…
No a další, pěkně ošklivý zvyk, jménem ochránců zvířat protestuji, leč tradice jsou tradice. Takže: mnohé čáry se prováděly se žábou, jež se zahrabala do mraveniště a podle zbylých kostí se věštilo – kůstka v podobě háčku mládence přitahovala, lopatkovitá odpuzovala. Jen by mě zajímalo, kde na začátku prosince vzali žábu 🙂
Zajímavý byl i zvyk počítání dříví na topení – sudý počet ukazoval na ženicha mládence, lichý na vdovce. Během svatoondřejského večera se, podobně jako na Štědrý den, mohlo lít do vody olovo a z vytvořených obrazců zkusit vykládat budoucnost. Jistě znáte také zvyk házení pantoflí; mělo se házet přes rameno směrem ke dveřím – když pantofle směřovala špičkou ke dveřím, znamenalo to, že ten, kdo hodil, opustí z nějakého důvodu dům. Tím důvodem mohl být sňatek, cesta “do světa” nebo smrt. Pokud máte skleněné výplně ve dveřích a místo pantoflí dřeváky, házejte opatrně, na případné reklamace neberu zřetel! S tou smrtí to nebylo jednoduché, také pokud někdo poslouchal (šmírák!) u sousedových dveří a tam se zrovna mluvilo o pohřbu, tak určitě rodinu naslouchajícího čekal pohřeb. (Možná ho odhalili, jak šmíruje za dveřmi a utloukli na místě?)
V ondřejské noci se také měly objevovat skryté poklady. Získat poklad bylo údajně jednoduché, stačilo prý postavit se pod některou křížovou cestu a čekat, až okolo půjde čert s pokladem na zádech. Co dál, to se neříká; že by se čert jen tak dal na dobročinné skutky – hmmm, dušička v háji nejspíš?
Snad každý svatý je patronem nějakého řemesla. Ondřej toho má na starosti úctyhodně. Je považován za patrona rybářů, obchodníků s rybami, řezníků, horníků, provazníků, vdavekchtivých dívek a nosičů vody.
A teď pozor – na svátek sv. Ondřeje musí být všechny selské práce ukončeny dříve, než nastane soumrak. Letos slunce zapadá 30. listopadu v 16:04, tak včas ukliďte pluh 🙂 Pokud to nestihnete, máte smůlu, počítejte s návštěvou čerta nebo čarodějnice.
Mějte krásný den i večer a nezapomeňte v noci vyvěsit dětem adventní kalendáře!
Zdroj: volně podle www.cesketradice.cz
Napsal/a: Marta Procházková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
Zajímavý článek, i když některé zvyky, teda nevím nevím…ta žába? No, zkoušet rohodně nebudu. 🙂
To jsou věci!! Krásně jsem si početla. Žábu koupíš ve „Zverimexu“, mrtvou by ti možná dali i zadarmo, ale kde najít „nespící mraveniště“? A pak taky přemýšlím, že ta žába těch kostí bude mít víc. Která je ta správná?
Moc nevěřím, že by se čert s tím pokladem procházel zrovna po křížové cestě, ale já tam postojím! Co kdyby? (jen kdyby tu duši nechtěl protihodnotou)
Mám malý rýček na svou balkonovou zahradu, schválně ho dnes vytáhnu a počkám. Počkám, která z vás dnes přijde na návštěvu! 😀
Většinu těchto zvyků mám opravdu spojených spíš s Vánoci. Díky, hezky napsané.