Vláda schválila balíček prorodinných opatření
O tom, že rodinná politika je jednou z hlavních vládních priorit, svědčí tzv. „prorodinný balíček“. Obsahuje sedm různých opatření na podporu rodin s dětmi, jejichž návrh předložil vládě ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Vláda návrh schválila a uložila ministrovi, aby připravil příslušné návrhy zákonů. Petr Nečas předpokládá, že by prorodinná opatření, pokud je schválí parlament, mohla vstoupit v platnost již v průběhu příštího roku…„Cílem není pasivní podpora rodiny, ale vytváření vlídnějšího prostředí rodičům pro snadnější sladění pracovního a rodinného života. Zároveň reagujeme na skutečnost, že na rozdíl od zahraničí u nás téměř neexistuje nabídka různých typů služeb péče o děti.“
(ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas)
I. OTCOVSKÉ
Účelem opatření je podpora aktivního otcovství. Otec může dočasně přerušit výkon své výdělečné činnosti, aby mohl společně s matkou dítěte pečovat o novorozené dítě. Po dobu této péče mu bude poskytována výše uvedená nová dávka nemocenského pojištění. Přijetím tohoto opatření se v zásadě vytváří stav odpovídající zavedení otcovské dovolené tak, jak funguje v řadě evropských zemí.
Hlavní zásady:
- otcovské náleží otci dítěte a osobě, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,
- podmínkou nároku na otcovské je, že pojištěnec o dítě osobně pečuje, podmínka soužití v domácnosti se pro otcovské nevyžaduje,
- pojištěnec musí nastoupit na otcovské nejpozději do uplynutí šesti týdnů věku dítěte nebo do 6 týdnů ode dne svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů; otcovské náleží, jen bylo-li dítě převzato do takové péče do dosažení věku 7 let,
- otcovské se poskytuje po dobu jednoho týdne ode dne nástupu otce na něj,
- otcovské se stanoví stejným způsobem jako peněžitá pomoc v mateřství poskytovaná muži, výše otcovského za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu,
- podmínkou nároku na otcovské pro OSVČ je účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovské.
Očekávané roční ekonomické dopady:
300–400 mil. Kč na otcovské,140–160 mil. Kč snížení výběru pojistného na sociální zabezpečení,60–80 mil. Kč snížení výběru pojistného na zdravotní pojištění.II. SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA
a) Evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci
Vzájemná rodičovská výpomoc je poskytování péče o děti evidovaným poskytovatelem v jeho domácnosti za limitovanou úplatu. Jde o péči rodinného typu poskytovanou na individuálním základě.
Poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci:
- musí splňovat minimální nutné podmínky, na jejichž základě bude zapsán do evidence poskytovatelů vzájemné rodičovské výpomoci,
- může být osoba, která celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno vlastní dítě do 7 let věku,
- může mít v současné péči nejvýše 4 děti do 7 let věku, do tohoto počtu se započítávají i vlastní děti poskytovatele ve věku do 7 let,
- nejsou stanoveny speciální požadavky na vybavení místností v domácnosti, ve které bude péče poskytována; místnosti by měly být uzpůsobeny výchově vlastního dítěte,
- je oprávněn přijmout za poskytování vzájemné rodičovské výpomoci limitovanou úplatu – maximálně 5 000 Kč za jedno svěřené dítě,
- je osvobozen od placení daně z příjmů fyzických osob,
- z příjmu z této činnosti neodvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
- z příjmu z této činnosti neplatí pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
- celkový čistý příjem za poskytování péče tedy může činit až 15 000 Kč měsíčně,
- zůstává mu nárok na rodičovský příspěvek.
b) Podpora služeb péče o děti v živnostenském podnikání
Cílem je rozšíření nabídky služeb péče o děti poskytovaných v oblasti živnostenského podnikání. Zjednodušují se hygienické a prostorové požadavky na provozovny péče s menším počtem dětí a doplňují se kvalifikační požadavky na podnikání v tomto oboru.
Hlavní zásady:
- podnikatel provozující vázanou živnost Péče o dítě do tří let věku v denním režimu nebo volnou živnost Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti ve vlastní domácnosti nebo jiném vhodném prostoru musí pečovat současně nejvýše o 4 děti,
- pokud podnikatel pečuje zároveň o vlastní dítě do 7 let věku, započítává se vlastní dítě (děti) do výše uvedeného limitu ohledně počtu dětí,
- na tyto provozovny se nevztahují hygienické a prostorové požadavky požadované od provozoven pro výchovu a vzdělávání obecně, jsou požadovány podmínky přiměřené tomuto limitovanému počtu dětí,
- je stanoveno minimální nutné vybavení provozovny respektující potřeby svěřených dětí, a zároveň nestanovující takové požadavky, které by mohly být překážkou rozšíření tohoto druhu podnikání,
- požadovaná odborná způsobilost podnikatele vykonávajícího činnost v rámci vázané živnosti Péče o dítě do tří let věku v denním režimu se nově rozšíří o „osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci (zvláštní odborné způsobilosti), což by mohlo částečně napomoci řešit situaci například žen starších 50 let, které jsou ve vyšší míře ohroženy nezaměstnaností (v praxi jde o ženy, které mají často vlastní rodičovskou zkušenost a získáním kvalifikace by měly možnost podnikat v této oblasti).
c) Miniškolka
Další možností v rozšíření nabídky péče o děti pro zaměstnané rodiče, kteří preferují individuální péči nebo v daném místě není jiná služba k dispozici, jsou „miniškolky“. Tato služba bude poskytována nejčastěji zaměstnavatelem na pracovišti rodiče nebo neziskovými subjekty, obcemi, kraji a církevními právnickými osobami.
Hlavní zásady:
- miniškolka je službou péče o děti na nekomerčním základě, která není provozována za účelem dosažení zisku,
- zřizuje se nejvýše pro 4 děti ve věku od 6 měsíců do 7 let, do tohoto počtu dětí se započítávají i vlastní děti pečovatelky ve věku do 7 let,
- v rámci jednoho místa lze zřídit více miniškolek,
- v zájmu kvality poskytované služby nemá být jejím předmětem pouhé „hlídání“ dětí, ale péče zaměřená na celkový rozvoj dítěte s ohledem na jeho individuální specifika a věk,
- na miniškolky se nevztahují hygienické a prostorové požadavky požadované od provozoven pro výchovu a vzdělávání obecně, jsou požadovány podmínky přiměřené tomuto limitovanému počtu dětí,
- zřizovatel hradí náklady na zřízení a provoz miniškolky ze svých prostředků (daňově uznatelné náklady), rodiče přispívají na úhradu nákladů na provoz miniškolky dle dohody se zřizovatelem,
- tato péče o dítě je doplňkem péče rodinné, není její náhradou a musí odpovídat věkovým a individuálním zvláštnostem dítěte, svým uspořádáním se tato péče co nejvíce přibližuje životu dítěte v rodině.
d) Daňové výhody pro zaměstnavatele
Zákon o daních z příjmu bude novelizován tak, aby mezi daňově uznatelné náklady pro zaměstnavatele byly zařazeny také výdaje na zajištění péče o děti zaměstnanců, tj. výdaje na provoz:
- vlastních zdravotnických zařízení – jeslí,
- provozoven pro výchovu a vzdělávání,
- miniškolek,
- příspěvků zaměstnavatele na zajištění péče o dítě zaměstnance poskytované prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele.
Očekávané náklady v souvislosti s daňovými úlevami pro zaměstnavatele budou kompenzovány zapojením rodičů, především matek s dětmi, na trhu práce coby daňových poplatníků a plátců sociálního a zdravotního pojištění.
e) Podpora částečných pracovních úvazků
Bude zavedena sleva na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby patřící do okruhu obtížně zaměstnavatelných, pokud budou zaměstnány na kratší pracovní úvazek.
Hlavní zásady:
- výše slevy činí až 1 500 Kč za kalendářní měsíc, v němž byly po celý měsíc splněny podmínky pro její poskytnutí,
- zaměstnavatel může slevu uplatnit, jestliže uzavřel pracovní poměr se zaměstnancem,
- – který pečuje o dítě do 10 let věku,
- – který je osobou se zdravotním postižením,
- – který je starší 55 let,
- – který osobně pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II až IV, a je z tohoto důvodu veden v evidenci obecního úřadu s rozšířenou působností,
- – který je řádným studentem denního studia střední, vysoké či vyšší odborné školy,
- – pokud délka pracovní doby zaměstnance činí nejvýše 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
- jestliže si zaměstnanec sjedná pracovní poměr do 80 % stanovené týdenní pracovní doby u dvou nebo více zaměstnavatelů, pak budou slevu na pojistném nárokovat všichni tito zaměstnavatelé,
- bude-li průměrný započitatelný příjem nových zaměstnanců vyšší než 4 500 Kč měsíčně, budou příjmy z pojistného vyšší než úhrn slev na pojistném na tyto zaměstnance,
- absolutní zvýšení počtu zaměstnanců by i přes zavedení slevy mělo pozitivní dopad do bilance státního rozpočtu i z důvodu snížení výdajů na sociální dávky.
III. NÁHRADNÍ PÉČE RODINNÉHO TYPU
Pěstounům vykonávajícím pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče (včetně SOS dětských vesniček) bude přiznán nárok na odměnu pěstouna jako dávku pěstounské péče za podmínek upravených v zákoně o státní sociální podpoře. Tím se ruší ustanovení, podle kterého je pěstounovi poskytována odměna za výkon pěstounské péče z prostředků zřizovatele zařízení podle zvláštních právních předpisů (zákon o sociálně-právní ochraně dětí).
Rozšířením nároku na odměnu pěstouna ze systému dávek státní sociální podpory bude z hlediska dávek sjednoceno postavení pěstounů v zařízeních pro výkon pěstounské péče a pěstounů vykonávajících pěstounskou péči mimo zařízení (individuální pěstounská péče).Současně bude významně ulehčena situace zřizovatelům zařízení pro výkon pěstounské péče, kteří podle platné úpravy nesou břemeno nákladů na výplatu odměny pěstouny v zákonem stanovené výši.Ekonomický dopad:
S přihlédnutím k počtu pěstounských rodin v zařízeních pro výkon pěstounské péče (zhruba 80 až 90) a k počtu dětí v pěstounské péči umístěných v těchto zařízeních (zhruba 260 až 300 dětí) lze očekávat, že poskytování odměny pěstounům v zařízení z dávek státní sociální podpory si vyžádá zvýšení výdajů státního rozpočtu o 20 až 25 mil. Kč za rok.