Reformy diskriminují ženy

Od prvního ledna letošního roku začaly platit sociální, daňové a zdravotní reformy, jež však nejsou v souladu s vládními závazky o rovnosti příležitostí žen a mužů. V rozporu se svými Prioritami při prosazování rovnosti žen a mužů vláda neprovedla či minimálně nezveřejnila genderovou analýzu reforem, přitom je již teď zřejmé, že ty ve svém konečném důsledku ztíží situaci žen, zejména takových skupin jako jsou ženy samoživitelky…Na čtvrteční tiskové konferenci pořádané koalicí proEquality k genderovým aspektům reforem to řekla Irena Smetáčková, členka expertního týmu koalice, a upozornila, že nelze analyzovat jednotlivé reformní kroky samostatně (na rozdíl od jejich zjevného samostatného plánování, pozn. red.), ale je nutné dát všechny změny dohromady: daňové úlevy pro podnikatele/ky (kolik je mezi nimi mužů a kolik žen?), vzrůst spotřební daně (jaké je složení domácností?), snížení porodného nebo příspěvku za péči o závislou osobu (kdo jsou pečující osoby?), poplatky u lékaře (kdo a jak využívá zdravotnický systém?).

Samotné vládní materiály nejsou podle Smetáčkové konzistentní. „Na jednu stranu se v nich píše, že současné změny podporují slaďování osobního a pracovního života, na straně druhé vybízejí rodiče, kteří čerpají příspěvek první rychlosti, aby měli děti hned po sobě, což samozřejmě dopadne na ženy, protože ty jsou v naší společnosti primárními pečovatelkami,“ uvedla ke změnám čerpání rodičovské dovolené. Rodiče, většinou jde o ženy, pouhé 1,3 % mužů čerpá rodičovský příspěvek, jež si vyberou první rychlostní kategorii, jsou vysoce kvalifikované, jejich pracovní kariéra však bude pravděpodobně zabrzděna novým systémem. Jak upozornil Petr Pavlík, člen Katedry genderových studií FHS UK a expert koalice proEquality, změny v daňovém systému zvýhodňují páry, v nichž jeden partner nebo partnerka vydělává výrazně více než druhý/druhá. Vzhledem k tomu, že v nejvyšších příjmových kategoriích jsou také nejvyšší rozdíly v platech mezi muži a ženami (podle České statistického úřadu až 40 % v neprospěch žen), jednoznačně to budou ženy, které budou z pracovního trhu odcházet. „Vláda tak podporuje tradiční model rodiny, což se jen těžko dá nazývat podporou rovných příležitostí žen a mužů,“ dodal Pavlík.

„Svoboda volby“, s níž vláda změnu prezentuje, je podle odborníků a odbornic týmu proEquality svobodou falešnou. Na příspěvek totiž nemají nárok studentky a nezaměstnané ženy. Ženy, jež před odchodem na mateřskou nepřesáhly 16400 korun hrubého měsíčně, si nemohou vybrat čerpání v první rychlostní kategorii. Přitom v roce 2006 byl medián hrubé mzdy žen 17310 korun, velká část žen tedy na požadovanou částku nedosáhne a roční mateřská pro ně bude nedostupná. Toto, stejně jako snížení porodného, se může ukázat jako velký problém pro ženy-samoživitelky, pro něž je rychlé zapojení na pracovním trhu nutností.

Návrat na trh práce po rodičovské dovolené přitom v současných, rychlým tempem se měnících podmínkách představuje v některých profesích problém už po ročním „výpadku“ (a co teprve po čtyřech letech!), jak na nedávné konferenci o rodičovství a trhu práce, pořádané Sociologickým ústavem AVČR, upozornil eurokomisař Vladimír Špidla. Kromě finančních změn však vláda nepobídla kraje a obce k budování předškolních zařízení pro děti, zaměstnavatele/ky k rozvoji alternativních forem pracovní doby ani sama nepřijala žádná opatření k většímu zapojení mužů do péče o děti.

Ač by zavedení poplatků ve zdravotnictví mohlo vést k větší zodpovědnosti a zájmu lidí za vlastní zdraví, podle Petra Pavlíka je třeba i v rámci této změny analyzovat její dopad na ženy a muže jako skupiny. Například již zmíněné snížení příspěvku za péči o závislou osobu se dotýká téměř výhradně žen. Zejména se však v rámci této reformy jedná o poplatky za léky a zdravotní služby. „Vypočítali jsme, že jen za léky mohou dát lidé v důchodu více peněz, než o kolik se jim zvýší důchod,“ varuje Pavlík.

Co se týče změn daňového systému, podle Petra Pavlíka z něj budou jednoznačně profitovat lidé ve vysokopříjmových skupinách, mezi nimiž výrazně převažují muži. Například mezi podnikateli jich je 2,5krát více než žen, mezi zaměstnavateli třikrát více a mezi pracujícími důchodci dvakrát. Jaké kompenzace připravila vláda důchodkyním, které pobírají o pětinu menší důchody než muži, protože platy žen v České republice byly a stále jsou o čtvrtinu nižší než platy mužů? Například zvýšení spotřební daně, jež se kromě důchodkyň dotýká také lidí s podprůměrnými platy, mezi nimiž figuruje více než 50 % všech žen nebo žen samoživitelek, jichž je v České republice zhruba 244 000. „Reformy tak zvýší sociální rozdíly mezi lidmi a prohloubí nerovnosti mezi muži a ženami,“ říká Pavlík.

Genderová analýza nastolených reforem se podle Pavlíka stane součástí třetí Stínové zprávy v oblasti rovných příležitostí žen a mužů, již zpracovávají zástupci a zástupkyně neziskového a akademického sektoru jako doplnění a konstruktivní doporučení k vládním zprávám o plnění Priorit v oblasti rovných příležitostí. Stínová zpráva by měla být publikována na jaře letošního roku.

Autorka je interní redaktorkou gitY, genderové informační a tiskové agentury.
Zdroj: gitA