Profesionální kontakt se zlem nevede k otrlosti, spíš naopak

Rubrika: Tipy pro rodinu

Jako soudní znalec byl u nejbrutálnějších zločinů – kauzy námezdných vražd, heparinového vraha, měsíce pohřešované Aničky J. „Profesně znám nejlépe lidi z opačných konců Gaussovy křivky – ty nejschopnější a ty, co skončí úplně nejhůř. S průměrnými lidmi se moc nesetkávám, jen když výjimečně zajdu na pivo,“ říká s trochou ironické nadsázky Slavomil Hubálek.


Jaká vlastně byla vaše úloha v kauze pohřešované Aničky?

Byl jsem součástí týmu různých odborníků, který byl vytvořený k vyšetřování tohoto případu, ve smyslu profilování osobnosti zprvu neznámého pachatele. Příklady takové týmové práce známe třeba ze seriálů typu Kriminálka Miami – tým sdružuje kriminalisty, psychology, sociology, soudní lékaře, právníky, biology, odborníky z laboratoří, kteří zkoumají například DNA. U nás se zatím takové týmu vytvářejí ad hoc k určitým závažným případům.

Jako psycholog jsem sledoval vyšetřování, konzultoval některé postupy a od samého počátku jsem se zabýval profilováním osobnosti podezřelého. V takových případech je totiž potřeba i odhadnout další možnou hrozbu – jak je pachatel nebezpečný, jestli může čin zopakovat, komu „rukopis“ odpovídá: je to čin devianta, sadisty, pedofila, psychotika, psychopata nebo je motivovaný obecně sexuálně? Je důsledkem opilosti nebo snad nese rituální znaky? Při profilování se pro jednotlivé typy pachatelů užívá anglické označení hunter-lovec, ten obvykle hledá oběti ve své domovské oblasti, poacher-pytlák zpravidla za obětí vyjíždí nebo trapper-kladeč pastí, který láká oběť k sobě. Dnes je o tom mnoho odborné americké literatury, u nás skvělé knihy L. Čírtkové.

Po smrti obviněného O. T. se objevily nejrůznější spekulace o jeho vině. Jak na vás jako na odborníka působil?

Podle mě šlo o výjimečně stenickou osobnost, o člověka výjimečně odolného, který od samého počátku s neuvěřitelným klidem, a po propuštění z cely předběžného zadržení s až téměř potměšilou radostí, lhal. Z jeho výpovědí mi bylo od počátku jasné, že má se ztracením dítěte hodně společného, protože v první výpovědi např. tvrdil, že neví, kde je Troja – přitom tam po mnoho dní prokazatelně byl, seděl na hranici pozemku té rodiny a pozoroval jejich dům dalekohledem. Velmi podrobně a barvitě líčil svou majetkovou trestnou činnost, ale vše, co se týkalo dítěte, popíral. Provedli jsme dokonce i něco, co se běžně nedělá – psycholingvistický rozbor jeho odpovědí. Vypovídal vcelku nenuceně, ale jakmile došlo na podstatné věci, upadl do formulací plných příčestí trpných, pasivních vyjádření a frází typu: „o osobnosti pohřešované A. J. nemám žádných poznatků, informován jsem jen ze sdělovacích prostředků…“. To mě vedlo k závěru, že výpovědi týkající se holčičky jsou nevěrohodné. Pečlivě jsem se ale snažil vyhnout tomu, abych nebyl subjektivní a vláčený emocemi. Proto pro mě bylo velmi důležité, že např. v testu MMPI (Minnesota Multiphasic Personality Inventory), který vyhodnocuje počítač, aniž bych mohl výsledek ovlivnit, vyšla jeho charakteristika jako výrazně psychopatické disociální osobnosti, která výrazně lže. Konečný závěr psychologické části posudku byl postavený na rozborech ohromného množství informací, výsledcích 11 diagnostických metod a nakonec i na analýze dopisu na rozloučenou.

Napověděla vám psychologická vyšetření, jaký byl motiv vraždy?

Co se týče motivu, musím po pravdě říct, že nevím. Vzhledem k situaci bylo nutno motivaci formulovat hypoteticky, z dostupných informací lze uvažovat o dvou alternativních možnostech:

Za prvé: Čin nebyl plánován, původním záměrem bylo zmocnit se klíčů od domu s cílem dům vykrást. Tomu odpovídá i množství klíčů nalezených v příbytku podezřelého. A sebrat klíče z batůžku dítěte vracejícího se ze školy je nejjednodušší.

Při přetahování se o klíče se psychopatický pachatel v kontaktu s tělem dívky sexuálně vzrušil, dítě obnažil, sexuálně zneužil a pak usmrtil jako svědka. V tomto případě by se jednalo o sexuálně deviantní čin heterosexuálního, koitálně adaptovaného, ale těžce psychopatického jedince, který je k této nepředvídatelné, brutální aktivitě disponován v důsledku defektní struktury osobnosti.

Za druhé: Při dlouhodobém sledování vytipovaného domu dívku vnímal jako atraktivně erotický objekt a vzbudila se v něm dosud latentní, ukrytá sexuální deviace z okruhu pedofilního sadismu. Roli sehrála i závist vůči úspěšné, bohaté rodině s krásným moderním domem a zahradou. Ve vězení se totiž spoluvězňům vytahoval svojí perfektní rodinou a tím, že staví krásný velký dům s nádhernou zahradou – mnozí, kdo s ním seděli, si i po několika měsících právě na tohle vzpomněli. Čin byl tak plánovaným sexuálním útokem a první manifestací sexuální deviace z okruhu sadismu a byl potencován závistí a odplatou za svůj zcela neúspěšný životní příběh. V příloze MFD totiž před časem vyšel seznam nejzajímavějších staveb roku, mezi nimiž byl i dům rodičů dívky – a já si myslím, že si ho už tenkrát podle obrázků vytipoval.

Jedná se o ukázku z časopisu Psychologie dnes (č. 6/2011), vydává Portál.

Napsal/a: Daniela Kramulová

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)

  • Anonymní

    Jarmuschka, souhlas – já fotky dětí na web taky radši skoro nedávám, ale zase můžu na svojí rodinu třeba taky něčím jiným nechtěně upozornit…

    Marina

  • bamiska

    musím říct, že vůbec nevím co si z toho vzít co je pravda co domněnky..působí to na mě sklíčeně…

  • Jarmuschka

    Marino,
    právě proto jsem poněkud paranoidní a snažím se psané „informace“ filtrovat. Ani fotek na net moc nedávám.
    I když co já vím, co tím vším zveřejněným o sobě prozrazuju….

    Z toho článku jsem byla taková „zaražená, mimózní“….
    Jarmuschka*

  • Anonymní

    Hlavně ta poslední věta mě hodně překvapila…

    Marina

  • Anonymní

    děkuji za přesvědčivý článek, je v něm hodně nového, co zatím nikde nezaznělo.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist