Závist není moc pěkná vlastnost, ale myslím, že každý z nás, alespoň jednou v životě, něco někomu záviděl.
Já jsem kamarádce záviděla těhotenství…
V té době jsme se zase po asi 2 letech daly do kupy s mojí kamarádkou z dětství. Jednoho dne jela kamarádka s mamčou na nákupy do Kauflandu a tam se seznámila s budoucím biologickým otcem své dcerky Anetky. Byl to takový ten týpek, co holce pěkně zblbne hlavu. Kamarádka z něj byla unešená a 30. 4., na čarodějnice, mu tak nějak podlehla (po 14-denní známosti)… Shodou okolností zrovna týden nebrala antikoncepci, protože na ní neměla peníze… No a tak byla počata Anetka…
Když zjistila, že je těhotná, byla na rozpacích. Zato já byla úplně hotová radostí, asi kvůli tomu, že jsem sama toužila po miminku… A možná i díky té mé radosti je Anetka na světě.
Ale postupně se radost tak trošku měnila v závist. Kamarádce rostlo bříško a já pořád nic. Měla jsem vztek, že „k tomu přišla jak slepý k houslím“, a já přes veškerou snahu pořád nemohla otěhotnět.
Anetka se narodila 17. 1. 2004, hned druhý den jsem běžela do porodnice, abych si malou pochovala. Říká se totiž, že když si chováte novorozeně a sednete si mamině na postel, do roka otěhotníte. A věřte tomu nebo ne, já otěhotněla 15. 2. 2004 a v listopadu se mi narodil Daneček.
S kamarádkou teď „venčíme“ ty naše ratolesti. Mimochodem, mají se celkem rádi. Zrovna nedávno se objímali a pusinkovali. 🙂 To ale nesmí mít Daník „saďourovskou“ náladu… Třeba budeme jednoho dne s kamarádkou i příbuzné 🙂
Ta závist mě samozřejmě přešla, kór když vidím, jak těžké je žít jako svobodná matka. Kamarádka svou dcerku moc miluje, teď se dokonce seznámila s klukem, na kterého Anetka nedá dopustit (a to se jinak chlapů celkem bojí). Tak doufám, že jí to konečně vyjde a bude mít úplnou rodinu. Moc bych jí to přála.
Napsal/a: Sepy
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Teda Káčo s tou krávou máš pravdu, my máme problém s tím zlým závistivím člověkěm, který nám dopomohl k tomu, že nám dvě krávy opravdu chcíply. Místo aby se sám snažil,tak ve vsi kdekomu škodí a pomlouvá, dokonce púosílá udání i na vlastní rodinu, ale to je asi nemoc.Máš dobrého přítele, závist takovéhleho stylu jsem ještě neviděla.
Určitě je dobré rozlišovat závist a „závist“ – dobře to definoval náš otec, který, když jsme spolu začínali chodit, říkal, že má plno špatných vlastností, ale také několik dobrých . jednou z nich je to, že nikomu nic nezávidí..oponovala jsem mu, že aspoň jednou v životě…odpověděl mi, že ano, někdy někomu něco dejme tomu „závidí“, ale zároveň mu to přeje a ta jeho závist je ne „aby ti ta kráva chcípla“, ale „takovou krávu bych chtěl taky“…takže tím vlastně nikomu neškodí, naopak – popichuje sebe k tomu, aby zapracoval a „taky takovou krávu“ si opatřil….a takovou „konstruktivní závistí“ trpí. myslím, většina lidí, opravdových zlých závistivců asi nebude tak moc:-)…
Taková závist se dá pochopit. Zažila jsem něco podobného, ale v opačné situaci. S manželem jsem začala chodit v květnu a v září jsme se brali a já už byla těhotná. Přitom manželův bratr s ženou se v té době snažili o mininko už 8 let. Nejprve mi bylo tak nějak před švagrovou divně, ale naštěstí to dobře dopadlo a než jsem šla do porodnice, byla švagrová těhotná. Máme děti 7 měsíců po sobě.
Takováto závist je krásná závist.Horší je to, když Vám někdo ze závisti škodí.
Mobile Sliding Menu