O vybírání, balení, obdarovávání …a zapomínání

Vždyť to znáte…udělat dárkem někomu OPRAVDU radost, to není jet tak! Nejdříve dlouho přemýšlíte, vybíráte, rozhodujete se… pak ještě hezky zabalit a ve správnou chvíli předat…Před pár lety jsme se rozhodli dát rodičům pod stromeček mikrovlnku. Dali jsme si záležet a celý podzim jsme vybírali… Někdy v listopadu jsme si přinesli domů velikánskou krabici, která měla zůstat až do 23. prosince nezabalená do vánočního – strašně ráda kupuji dárky dopředu – chodím se pak jimi kochat:) Jelikož zde byla obava, aby si moje maminka mikrovlnku mezitím nekoupila sama, byl pro ten případ vydán pokyn:) mé malé sestřičce (měla tenkrát 7 – 8 let), aby se tomu snažila zabránit… Nicméně nikdo tuto teoretickou hrozbu nebral vážně a nikoho ze zasvěcených:) nenapadlo, že se situace tak dramaticky:) vyhrotí:) Asi dva týdny před Štědrým dnem jsme přijeli na návštěvu k „našim“, mamince se podařilo lstivě (sladkostí) odlákat pozornost malé sestřičky. Se slovy „aby neslyšela“ odlákala i mě stranou (již bohužel bez použití sladkosti:)…Začala hovořit zeširoka o tom, že to asi trošku přehnala s prosazováním zdraví v naší rodině…Musím říci, že moje maminka je zdravým životním stylem pověstná, nicméně způsob, jakým dospěla ke svému zjištění, mě rozesmál. Tedy v první chvíli. Maminka začala popisovat scénu v obchodě s domácími spotřebiči, který s mým tátou a malou sestřičkou navštívila. Nebudu to prodlužovat – chtěla tam zkrátka koupit mikrovlnku! Úplně živě jsem si představila malou sestřičku, jak se v nákupu snaží zabránit… Zkuste si to! Je Vám sedm, je Vám jasné, že ke koupi nesmí dojít, protože jedna taková už pod stromečkem bude…. a na druhou stranu, třebaže na Ježíška už (moc:) nevěříte, dárky se zkrátka prozrazovat NESMÍ! Nicméně šla prý na to chytře – nejdříve podezřele mlčela (podezřele dle mé maminky, já osobně si myslím, že v hlavičce spřádala plán:), načež začala něco mumlat o možné škodlivosti mikrovlnky, byť zatím neprokázané… zkrátka to skončilo dialogem mezi ní a panem prodavačem, který se zřejmě dosud s takým mladičkým vyznavačem zdravého životního stylu nesetkal… Dobře to skončilo – konsternovaní rodiče koupi mikrovlnky vysíleni tíhou argumentů vzdali:)…a pod stromečkem je čekalo opravdové překvápko:) Řeknu Vám, dá to někdy fušku:) udržet tajemství!

Mám ještě jednu sestru, která je o rok mladší než já… Když mi bylo pět let, dostaly jsme se sestrou po stromeček medvěda. Každá svého vlastního! Stromeček byl celý ozářený svíčkami a do toho ještě můj táta zapálil prskavky… Mezi tím vším jsem stěží rozeznávala dárky, ale těmi medvědy jsem byla jako uhranutá. Byly obrovští a nádherní!…no, obrovští!:) Bylo mi pět a já byla docela mrňous, takže za této situace není pro žádného méďu problém vypadat obrovsky! Ale krásnej to on byl! Moc se mi líbil, a to byl ten problém! Se sestrou jsme dostaly každá svého a sestra svou radost a nadšení nijak neskrývala… Ale já jsem celý Štědrý večer už jen mlčela, rodiče mysleli, že se s dárkem netrefili, že se zkrátka nelíbí… Ještě teď si pamatuji na ten pocit, mlčela jsem právě proto, že se mi líbil strašně moc. S odstupem času bych to dnes přirovnala k lístku do kina, knížce – uvidím film, který se mě nějakým způsobem dotkne a mě chvíli trvá, než ten hezký dojem nějak strávím a „odžiju“, abych se vůbec dostala zpět do reality a abych mohla vůbec sdělovat své dojmy z něj.

Jen chci ještě připomenout… dárek nestačí jen s láskou vybrat a krásně zabalit… Jakmile dárek předáte, zapomeňte! Zapomeňte na všechno to Vaše předchozí úsilí se sháněním, vybíráním, listováním internetových stránek, abyste vybrali ten nej, zapomeňte na tu nekonečnou frontu v obchodě, co jste kvůli němu (někomu) museli(?) vystát, zapomeňte na vděk – vždyť dáváte, protože chcete, zapomeňte na jeho cenu, která stejně nevyjadřuje hodnotu… a nikdy nepřipomínejte! …to všechno „jen“ proto, aby si obdarovaný dlouho pamatoval radost, kterou z dárku měl.