Nemám vůbec žádné kamarády!

Schopnost uzavírat přátelství je pro školní děti velmi důležitá. Čím je školák starší, tím větší roli v jeho životě hrají kamarádi. Pokud je nemá a kolektiv dítě odmítá, je to velké trauma. O to větší, že rodiče většinou nemohou pomoci…

V prvních letech školní docházky je pro většinu dětí důležitější učitel než spolužáci. Jeho názor zpočátku ovlivňuje i vztahy mezi dětmi. Spíše než osobnostní vlastnosti rozhoduje při výběru kamarádů blízkost a snadnost kontaktu. Nejlepší kamarádi jsou ti, se kterými dítě sedí v lavici, bydlí ve stejném domě nebo navštěvuje stejné kroužky. Částečně jsou vztahy mladších školáků motivovány i obdivem a ziskem. Dítě, které do školy nosí zajímavé hračky, bižuterii nebo moderní věci, vyvolává obdiv ostatních a má vyšší „sociální prestiž“. Dětská přátelství nebývají stálá.

Věk kamarádství

Zhruba od devíti let věku začínají být kamarádi skutečně důležití. Do pozadí před nimi ustupuje i osoba učitele. Dítě už je dostatečně zralé, aby se ve volbě kamarádů nenechalo tolik ovlivnit dospělými a začíná mít svou hlavu. Akceptace skupiny a přátel je někdy tak důležitá, že odsouvá do pozadí i školní úspěch.

Ve třídě se vytvářejí dvojice, trojice nebo skupinky kamarádů a kolektiv má svou hierarchii. Pozice ve skupině a hodnocení vrstevníků jsou v tomto věku velmi důležité pro sebevědomí a sebehodnocení dítěte. Pevné postavení v kolektivu poskytuje dítěti pocit jistoty a sounáležitosti s ostatními. Dítě bývá na svou pozici i pyšné a se svou skupinou se ztotožňuje.

V rámci skupiny se rozvíjejí dovednosti, zejména sociální. Děti se učí vycházet s ostatními, přizpůsobovat se jim, ale i prosadit se. Učí se spolupracovat, ale i soupeřit. Pokud dítě nemá možnost být součástí vrstevnické skupiny a trénovat sociální dovednosti (třeba proto, že je kvůli svému nepřiměřenému chování soustavně odmítáno), má to podle psychologa Zdeňka Matějčka vliv na jeho pozdější uplatnění v partnerské a rodičovské roli.

Oblíbenost dětí ve skupině a schopnost uzavírat přátelství je podmíněna několika důležitými faktory. Stejně jako v dospělosti, důležité jsou již společné zájmy a aktivity. Také společně sdílené prožitky umocňují přátelské vztahy. Děti v tomto věku mají svá malá, ale velmi důležitá tajemství a rády je se svými nejbližšími kamarády sdílejí. Ochota vyslechnout kamarádova tajemství a schopnost neprozradit je dál, je jednou z důležitých vlastností správného kamaráda.

Kamarád mě nesmí podrazit!

V tomto věku mají děti sklon brát vše velmi opravdově a nesmlouvavě. Kladou velký důraz na spravedlnost, férovost, mlčenlivost a ochotu pomoci. Často ale nejsou schopny zohlednit všechny okolnosti, a proto vnímají svět trochu černobíle. Nejvíce odsuzují „podrážení“, lhaní kamarádům a žalování. Držet při sobě, být solidární a pomáhat si, to jsou nepsaná pravidla kamarádství i členství v kolektivu.

Důležité jsou i sociální dovednosti a příjemné chování. Dítě, které intuitivně ví, jak se chovat, jak reagovat a jak udělat dojem na ostatní, bývá postaveno v hierarchii výše. Výhodou je, pokud dítě rozpozná nepsané normy skupiny a dokáže se chovat v souladu s nimi.