Pokud se partneři rozejdou během těhotenství ženy nebo těsně po narození dítěte, dostává se žena do situace výrazně náročné na adaptaci. Musí si současně zvyknout na život bez partnera a život s dítětem. Žena může prožívat pocity rozčarování z nevydařeného vztahu, může být smutná nebo naopak může mít vztek. Je velmi těžké nepřenášet tyto pocity na dítě. Žena v této situaci může sklouznout do dvou extrémů.
Dítě vnímá jako „produkt“ nepovedeného vztahu, vidí v něm jeho otce a více či méně vědomě je odmítá. Druhým, stejně problematickým extrémem je, když se žena na dítě upne jako na jedinou bytost, které může dávat svou lásku. Dítě pak nepřiměřeně opečovává a stává se již zmiňovanou „dokonalou špatnou matkou“.
Dokud se žena nevyrovná s odchodem partnera a nevytvoří si normální zdravé pouto se svým dítětem, neměla by se pouštět do žádných jiných časově náročných aktivit. Možnost úniku od namáhavé a stereotypní péče o dítě by se pak mohla stát jakousi náhražkou za uspokojivý rodinný život. To ale v žádném případě neznamená, že by se měla zříct veškerého mimomateřského vyžití. Každá žena ví, jak je pro pocit osobní spokojenosti důležitá občasná návštěva u kadeřnice, posezení v restauraci či zhlédnutí pěkného filmu v kině. Takové nárazové „dobití baterek“ je téměř životní nutností. Kromě duševní podpory je v tuto chvíli nutná i faktická pomoc ze strany nejbližší rodiny či přátel, tedy občasné pohlídání dítěte.
Je dobré, pokud v sobě žena dokáže zašlápnout pocit příkoří: „Nechal mě samotnou s dítětem a teď si užívá svobody.“
Novou životní situaci je lepší přijmout jako úkol, s nímž je třeba se nějak vyrovnat. Už samotný fakt, že žena sama zvládne domácnost i dítě, může přinášet velký pocit uspokojení. Život bez partnera kromě možné finanční nejistoty a absence citové opory v sobě překvapivě skrývá i některá pozitiva: Žena se může lépe přizpůsobit potřebám dítěte, nemusí běžet ve čtyři z procházky, aby v půl páté mohla manželovi unavenému z práce servírovat večeři, nemusí večer vysvětlovat, proč je tak příšerně unavená, že nemá žádnou chuť na sex. Svůj volný čas může zcela podřídit svým vlastním potřebám. V tomto směru není od věci občas promluvit se „šťastně vdanými“ kamarádkami, které se v partnerském vztahu naopak dostávají do situací, kdy by si to se svobodnou maminkou vyměnily.
Také za těchto okolností je nezbytné začít velmi brzy přemýšlet, co dál. Z výzkumů vyplývá, že ačkoli pro matky samoživitelky je naprosto stěžejní vydělávat si v zaměstnání, jsou zároveň skupinou, která je hodně postižená nezaměstnaností; diskriminace při získávání zaměstnání na ně dopadá více než na ženy žijící s partnerem. Zaměstnavatelé se zřejmě bojí, že samoživitelka bude víc doma s dítětem než v práci.
