Původně jsme s článkem o ranním vypravování do školy nepočítaly. Po jednom zajímavém rozhovoru, jsem se k ŠVD diskuzi o tom, jak se ráno zvládáte vypravit do školy, vrátila a zjistila, že má neuvěřitelných 11 stran. Došlo mi, že toto téma za článek stojí.
Ukázalo se, že řada diskutujících má ranní vstávání a vypravování do školek a škol zmáknuté na jedničku. I jejich zkušenosti jsem využila k sestavení tohoto článku. Ti, kdo zatím po ránech spíš bojují s časem a mají nervy jako strunky, tu snad najdou pár užitečných tipů, jak si to stresující každodenní vypravování v budoucnu usnadnit a zpříjemnit 😉
Ujasněte si, co všechno je ráno důležité
Ještě než začnete plánovat nějaká nová „vypravovací“ opatření, ujasněte si, co všechno je potřeba před odchodem z domova určitě stihnout. Můžete si ranní aktivity rozdělit na nezbytně nutné (převlékání, snídaně, čištění zubů) a „jen“ důležité (stlaní postele, uklizení nádobí od snídaně), které v případě nouze lze vypustit. Doporučuju k tomuto plánování přizvat děti nejen jako posluchače.
Trvejte pak na tom, že nezbytně nutné úkony je třeba provést skutečně každé ráno. Pokud se na nich shodnete i s dětmi, budou se vám dodržovat mnohem snáz.
Nechte si na všechno dost času
Na všechny ranní činnosti (a na snídani obzvlášť) si naplánujte dostatek času, a pak ještě přidejte aspoň malou rezervu na nečekané události.
Slovy psycholožky Martiny Přichystalové (mojeEFT.cz):
Ivča a Domča to má v tomto směru zmáknuté naprosto dokonale:
Vstávám v 6,30, Domča se mnou, jak píšu a odcházíme z domova v 7,50.Takže opravdu s předstihem, času na výpravu a já na ranní kávu,máme dost:-)“
Dodržujte ranní jízdní řád
Nejde o to do minuty rozplánovat, kdy přesně čistit zuby nebo odměřovat čas strávený u snídaně. Ovšem zajeté koleje v tom, jaká činnost po jaké následuje, vám ranní vypravování zautomatizují a hodně usnadní.
Danasi píše:
Připravte se na vstávání už večer
Tuto vychytávku už spousta z nás dobře zná – když se večer nachystá oblečení na druhý den, odpadá ranní bloumání před skříní, co si vzít na sebe, nemusíte ani zběsile hledat ty černé legíny, které jsou nakonec ve špinavém prádle, takže je potřeba převléknout už oblečené tričko, protože se k těm barevným legínám absolutně nehodí 🙂
Jen pozor – oblečení by si měl vybírat ten, kdo v něm ráno odchází. Samozřejmě můžete dětem asistovat, případně je usměrnit podle počasí. Ale rozhodnutí, jestli půjdou v modrém nebo zeleném tričku už by mělo být na nich. Jinak vás ráno může dost zdržet zbytečné dohadování.
O tom, že věci do školy by měly být v aktovkách už od večera, určitě není potřeba se rozepisovat.
Alena5 má večerní přípravu vychytanou do puntíku, chystají si s dcerou i snídani a svačinu do ledničky:
Stres a křik nepomáhá
I když jsou děti po ránu zpomalené a zdá se, že vás moc nevnímají, snažte se udržet své napětí pod kontrolou.
Snažte se navodit příjemnou atmosféru
Dokud je ráno ještě světlo, využijte ho jako pomocníka a hned při „budíčku“ rozhrňte závěsy nebo vytáhněte žaluzie. Vstáváte-li za tmy, nešetřete po ránu moc elektřinou a sviťte všude, kde se pohybujete.
Pokuste se už při vstávání naladit děti i sebe na další den. Můžete jim už při buzení připomenout, co pěkného je ten den čeká, a u snídaně si o tom popovídat.
Zapnuté rádio navíc může dobře fungovat i jako časový orientační bod. Pokud tedy nezvolíte stanici, kde se přesný čas hlásí jen v celou 🙂
Když je problém vstát z postele
Jak se v diskuzi ukázalo, tak problém vstát z postele mají ráno nejen děti, ale často i my dospělí, přiznala se k němu i psycholožka, se kterou jsem ranní vypravování konzultovala.
Peťka na to šla odborně, i když tak trochu s nejistým výsledkem:
Pokud se i vy ráno jen těžko přemlouváte, abyste z postele vstali, nedoporučuje se nastavovat si na budíku odložené zvonění, protože to přímo vybízí k tomu, abychom po zazvonění zavřeli oči a ještě si trošku přispali. Řadě lidí pomáhá postavit si budík na opačný konec místnosti a vedle něj si večer připravit sklenici vody. Zvonění vás donutí vstát z postele a voda trošku probere.
Vodu stačí vypít, nemusíte se s ní polívat 🙂
Při svém pátrání jsem narazila i na studii amerických vědců, kteří zjistili, že lžička cukru po ránu pomáhá nastartovat organismus a dokonce zlepšuje i paměť. Zkuste si třeba k budíku nachystat i čtvereček čokolády 😉 Každopádně nezapomeňte na sacharidy ve snídani.
Moje dítě to má na háku
Možná máte podobně jako Peťka pocit, že u vás klidná pracovní rána nenastanou dřív, než děti vyletí z hnízda:
Z postele ji tahám 45 minut, na omytí, ustrojení a snídani má pak už jen max. 15 minut, což logicky nestíhá.
… Vcelku ráno ani nekomunikuje, nebo je protivná. Co chce ke svačině domlouváme večer. V 7.15 musí odejít, jinak ji ujede bus. Takže většinou jen kousne do jídla, protože ráno nemá hlad.
Podle Katky Králové, tvůrkyně principů Nevýchovy a lektorky kurzů pro rodiče Výchova Nevýchovou, se dá taková situace poměrně jednoduše vyřešit přenesením zodpovědnosti na dítě:
Pomozte mu napravit škody, pokud se nějaké stanou. A pomozte mu s tím, jak to udělat příště jinak, aby škody vůbec nevznikly.
Pokud máte chuť dozvědět se víc o přenášení zodpovědnosti na dítě, podívejte se na video Jak podpořit zodpovědnost u dětí, ve kterém je podrobně vysvětlený základní princip, který si navíc můžete vyzkoušet na konkrétním úkolu. V nahrávce je dokonce přímo konkrétní příklad, jak v jedné rodině vyřešili problém s ranním vstáváním.
Živým důkazem, jak to se zodpovědností v rukou dítěte může krásně fungovat je syn od tvorenicka, který se v pohodě zvládá ráno vypravit už od třetí třídy:
Co dodat?
Máte ještě nějaké další vychytávky na klidná rána, určitě neváhejte a připište je pod článek. Delší příběhy o tom, jak jste u vás podobný problém vyřešili mi můžete poslat i emailem (adresa je redakce@vasedeti.cz) jako samostatný článek.
Na úplný závěr přeju všem klidná a pohodová rána!
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)
Peťko, tak jak?
Ještě je brzo, zatím bez výsledku, takže neprozrazuji a nezakřikávám. 🙂
🙂 no, já ty otvory v takové situaci moc nesleduju, prostě ta představa, že tam nechá nějaký stopy… brrr…
Petro 🙂
Mně morče v posteli až tak strašně nevadí, ale musí se ke mě natočit správným otvorem 🙂
Peťko, tak jak?
Marinado, u nás morče taky spolehlivě funguje, ale na mě. Jak mi je holky strčí do postele, tak vyletím raz dva :-)Ne že bych se jich štítila, to vůbec, jen v té posteli je nemusím 🙂
Dcera má problém vstát z postele…ale uvědomila jsem si, že jen když jde do školy – pokud jí budu budit s tím, že jedeme na dovolenou, jdeme na výlet, atd., tak to vyskočí jako ranní ptáče. Ráno ve všední den bývám málokdy doma, ale když se mi poštěstí, tak jí do postele šoupnu na „pomuchlání“ morče a to se pak vstává veselejš (tedy aspoň dceři – morčeti asi ne 😀 )
Peťko, neprozradíš zatím, co jsi vybrala?
Tak já to teda zkusím. Jeden tip jsem si vybrala a uvidíme. Otestuji a pak dám vědět, jak to dopadlo.
Mobile Sliding Menu