Při výchově je možné opřít se i o sílu rodu a zdůrazňovat význam předků.
Vztahy mezi matkami a dcerami nejsou vždy dobré. Hraje v tom roli vztah matky k její vlastní matce.Socioložka Marianne Krüll nám dává příklad, jak může tento vztah ovlivnit další generaci: „Moje matka zacházela se svou matkou blahosklonně a pohrdavě. Já jsem se od ní naučila, že je normální, aby dcera svou matkou opovrhovala. Moje matka mi dala takový vzor, takže já jsem se k ní o dvacet let později chovala stejným způsobem, jako ona jednala se svou vlastní matkou.“
Matka, která má pocit, že jí nevyšlo něco ve vzdělání, v kariéře nebo v zaměstnání, může někdy tlačit na svou dceru, aby dělala to, co ona sama propásla. S nejlepšími úmysly je do dcery vkládáno očekávání, které neodpovídá jejím vlastním potřebám: dívka, která by ráda hrála házenou, může být nucena, aby se věnovala klavíru nebo chodila do baletu. Tyto dcery pak mohou mít pocit, jako by žily ve svěrací kazajce, a často později podniknou nějaký radikální bolestný čin, aby se osvobodily.
Pro matku, které její vlastní matka mohla dát jen málo lásky nebo žádnou, bývá někdy těžké, aby sama byla milující osobou. Tyto matky můžeme nazvat „nepřirozené matky“. Avšak je to trochu nespravedlivé, protože v takových případech bývá také jejich dítě, které bylo zanedbáváno, vždycky „nepřirozené“. Pokud zranění a bolest zůstanou skryty pod povrchem, nepřiznané a neřešené, bude nevlídné chování a špatné zacházení předáváno z generace na generaci. Když si matka může při terapii nebo pomocí nějaké jiné metody vyjasnit své vlastní pocity a přání a začne hledat novou ozdravnou cestu, může se tento cyklus zlomit.
V rozhovorech s matkami o jejich dcerách jsem odhalila hodně nenávisti. O těchto problémech pojednává pohádka o Sněhurce. Pokud máte pocit, že nemůžete proniknout ke své dceři a její chování je vám záhadou, může být užitečné, když se podíváte na svůj vztah s vlastní matkou. Najděte si terapeuta. Trochu zapátrejte a zvolte si terapii, která je pro vás nejpřijatelnější, a člověka, kterému důvěřujete. Konečně, vždyť žijeme v čase a prostoru, kde existuje možnost se léčit. Když budete zkoumat břemena, která si s sebou do mateřství nesete, a dělat, co je nutné, abyste se začaly uzdravovat (a často je nutné litovat a přiznat ztráty), může to někdy skutečně pomoct, abyste se na své dítě uměly dívat jinýma očima. Pro vás a vaši dceru bude přínosné, když si spolu budete třeba hrát nebo kreslit. Vaše dcera tak dostane příležitost vyjádřit své pocity a vypořádat se s nimi hrou nebo v obrázcích. Také pohádky a příběhy mohou pomoci. Na konci tohoto procesu byste měla být schopna vzdát se myšlenky, že vaše dítě musí být takové, jaké ho chcete mít. Pokud si tuto myšlenku nesete jako břemeno z dětství, mohlo být stejně dobře způsobeno podobným přístupem vaší matky.
Dosáhnete-li tak pocitu hlubokého, jasného spojení se svou dcerou a lásky k ní, patrně budete prožívat harmonické a bezproblémové období a budete řešit své drobné každodenní konflikty s humorem a pochopením, alespoň do její puberty.
Lekce z rodinné historie
Vyprávějte své dceři o ženách v její rodině – matce, tetách, sestřenicích, babičkách, prababičkách – tak daleko do minulosti, jak jste jen schopna. Zjistěte, co tyto ženy dokázaly. „Vzpomínám si na hodně věcí, které mi babička vyprávěla v kuchyni,“ říká moje kamarádka Angela. „Měla úzký vztah k přírodě, pěstovala vlastní zeleninu a věděla toho spoustu o výživě.“ Myslím, že v době rychlého občerstvení a mediálních hvězd je důležité tento druh ženské moudrosti udržovat při životě. Pro vaši dceru je důležité, aby chápala, že ženy byly v historii nositelkami mnoha vědomostí a dovedností. Jen si představte všechny ty překrásné ruční práce, které ženy v minulosti vytvořily, jak pletly, háčkovaly, šily šaty a paličkovaly, a přitom vařily, praly, uklízely a dělaly mnoho dalšího. Co o těchto dovednostech víte? Které z nich ovládáte? A pak jsou tu samozřejmě naše před chůdkyně, které pracovaly mimo domov a vydělávaly si na živo bytí, což donedávna vyžadovalo odvahu a neohroženého ducha a znamenalo to lámat bariéry a stereotypy. Co vám a vaší dceři předaly ženy z vaší společné historie? Mohlo by dokonce stát za to, kdybyste se svou dcerou navštívily muzeum, abyste zjistily něco víc a osvěžily si některé vzpomínky.
Síla předků
Vaše minulost vám může dát sílu. Jen si představte všechny ty ženy, které žily ve vaší rodině před vámi, jak stojí při vás a dávají vám své požehnání. To je ale podpora!
Vaše dcera vás vidí jako příklad. Vy musíte pečlivě sledovat rozdíly mezi vámi dvěma. Tím, že si jí budete vážit, budete jí věnovat pozornost a oceňovat ji jako jedinečnou osobnost, jí pomůžete, aby rozvinula veškeré své nadání a talent.
V mnoha rodinách se moc nemluví o těch, kteří zemřeli. Následující generace rodiny mohou takovým rodinným tajemstvím trpět tak dlouho, dokud o ně někdo nezakopne. Když ve své rodinné historii narazíte na zapuzené, zapomenuté nebo neoplakávané členy rodiny, prozkoumejte je. Užitečné je rovněž nakreslit si rodokmen nebo napsat rodinné paměti, abyste těmto lidem vytvořili přiměřené místo v srdci své rodiny.