V dobách před rodičovskou dovolenou jsme mívali energie dostatek, znali bambilion způsobů jak se dosytit (a nemyslím jen kafe a Redbull) a v nejhorším byl vždy čas deficit dospat a odpočinout si. Ovšem se vstupem do role rodičovské se vše mění…
Energii zásadně střádají jen děti a ještě ji záhadně umí množit. Nám každým dnem ubývá tím víc, čím míň je světla. Na ty staré sytiče už není čas, nebo si ani nedokážeme vzpomenout, které to vlastně byly. Kde se stala chyba?
A jak to vlastně celé rozmotat?
Přijde mi zajímavé, kolik věcí se člověk může učit od dětí a jak ti skřítci proplouvají životem v lecčem mnohem snadněji než my.
Pojďme se podívat do jejich světa a inspirovat se. Čím asi tak? Je toho mraky.
Tak popořádku…
1) Hlava plná myšlenek
Ráno vstaneme a jen co otevřeme oči, začne se nám v hlavě honit rej různých myšlenek.
Myslíme
- na minulost,
- na budoucnost,
- na povinnosti,
- na vše, čeho se obáváme,
- co nás stresuje,
- na co se netěšíme,
- ale i těšíme.
Začne kolotoč a ten se točí a točí nejde z něj jentak vyskočit.
Každá další myšlenka je jako sněhovou koulí, z které časem můžeme postavit jednoho gigantického negativního sněhuláka. S každou další vrstvou narůstá stres, nepohoda a před svátky se k tomu přidá ještě kolotoč povinností navíc. Jak z toho ven?
Dětská hlava zdaleka není tak přeplněná. Nevnímá jiný čas než teď.
A to je skvělé. Můžeme se to naučit s nimi. A místo každodenního myšlenkového a stresujícího kolotoče začít ráno meditací.
Tohle slovo zní hodně vážně a spoustu lidí může blokovat už na začátku. Nemusí to být nic složitého. Jde jen o to zavřít oči a být chvilku sám se sebou. Ať už je to 5 nebo 15 minut. Vnímat svoje tělo, sledovat svůj dech, vnímat myšlenky s plnou pozorností, nebo se dokonce strefovat do ticha mezi nimi. Jak skvělá zábava na každé ráno.
Těchto pár minut vykouzlí pěkný start každého dne.
Zkuste se zeptat pana Googla, jaký má efekt pravidelná meditace na tělo, mysl, náš život… Vsadím se, že daleko příjemnější, než třeba takový stres a negativní myšlení.
2) Nejdřív práce, pak zábava
Taky máte tohle pořekadlo zapsané až do morku kosti? Děti to mají naopak.
Řekla bych, že děti spíš žijí ve světě: zábava, hra, zábava, hra a za odměnu ještě zábava. Proč to taky tak nemít? Nebo alespoň jinak namixovat tu vaší každodenní jízdu. Variant je spousta.
Mezi nepříjemné povinnosti můžeme vkládat aktivity, které nás baví a doplní nám baterky. Může jít o kreslení, hraní na nějaký nástroj, tvoření, procházky, cvičení atd. Hravost a zábava dokáže velké divy a bez ní bude světem chodit jen mraky nespokojených a vyhořelých bytostí. Zéjmena na svátky je dobré na své sytiče nezapomínat.
Další možností je dávat si tyhle hravé momentky za odměnu, nebo jako předehru k těm nepříjemnějším povinnostem. V lepším případě spojit příjemné s užitečným. Při povinnostech si zpívat, poslouchat inspirativní řečníky, tancovat si atd.
Zkuste zapojit a zvýšit svou kreativitu. V každé chvilce, kdy děláte něco nudného, zkuste přijít i na hravý doprovod a zpříjemnit si čas.
Při stání ve frontě můžete navázat kontakt s ostatními, pobavit je i sebe, zahrát si s dětmi hru, sdílet s nimi zážitky z uplynulých dní nebo naopak přepnout do meditativního módu (viz bod číslo 1).
3) Na co funguje králíček Duracell?
Jako poslední tip mám na vás spíš otázku. Králíček Duracell jel na super natuněné baterky. Vaše baterky se dají dobíjet taky. Jen často možná nevíte jak. A tak se zkuste zamyslet:
- Jaké aktivity vám dobíjí baterky?
- Co vás baví?
- Při čem zapomínáte na čas?
- Po čem se cítíte nabití?
- Co vás bavilo jako malé děti?
- K čemu se chcete už dlouho vrátit?
- Co dělají rády vaše děti a vy se zdráháte přidat?
Leckdy máme takové mocné sytiče neustále před očima, ale stres a povinnosti nám je nedovolí vidět. Nebo si je nechceme dovolit, protože teď jsme rodiče, dospělí, zodpovědní, máme toho hodně na hrbu a není čas ztrácet čas.
Není v životě žádného dne, který si nemůžeme užít naplno, nebo aspoň prožít pár chvil podle sebe.
Pokud nás trápí nějaké horší těžké pocity, zažíváme opravdu nějaké těžké období, o to důležitější je zapojit všechny 3 body do života.
Takže jestli jste dočetli až sem, šup zas na začátek a znova. Ať se to zaryje pod kůži.
Přeju nejen v tento čas hlubokých a temných nocí, mnoho lehkosti, hravosti a spokojenosti
Martina Chomátová
