… no, aby krásný den byl, řeknete si, když dočtete asi
třístoudvacátoudevátou pohlednici od příbuzného, kterého znáte jen z
vyprávění staré matičky. V tom všem shonu vám přibyla ještě jedna
starost: jak všem těm příbuzným a známým odpovědět na jejich srdečné
vinšování?
Protože když to neuděláte, jste vyděděni, v lepším případě pouze
navěky prokleti. Jak to udělat, aniž byste vážili cestu do obchodu, stáli v
trafice frontu a vůbec – ven se nechce, nechce, nechce.
Jak tedy dát vědět všem těm strýčkům a pratetičkám, že na ně všechny
(vkladní knížky nevyjímaje) stále usilovně myslíte a přejete jim
dobrého zdraví i dlouhý život, aniž byste vynaložili úsilí? Elektronickou
pohlednici? Ne, to už dnes moc nepotěší. V tom balastu spamů a přehršle
pošty, elektronickou pohlednicí dnes člověka neuctíte. Já když
elektronickou pohlednici dostanu, považuji to sice za znak toho, že si na mne dotyčná osoba vzpomněla a měl bych být rád, ale zase mě, v podstatě, odbyla tou nejjednodušší cestou.
Může se náhodou stát, že se ve vašem okolí vyskytuje opravdu milovaný
(nebo výjimečně bohatý a nadějný) bližní, kterého nechcete odbýt
elektronickou cestou. I pro tuto eventualitu máme elegantní řešení. Pravou papírovou pohlednici vyberete na serveru www.poslat.cz, zadáte adresu a text přání, které za vás ručně vepíše šikovná dívenka, zaplatíte některým z
nabízených způsobů a Česká Pošta doručí přání adresátovi. No a dědictví je v kapse (jestliže se ovšem o stejný trik nepokusil také nenáviděný bratranec Pepa z matčiny strany).
Vyzkoušejte si to a sami uvidíte, jak příjemné může být rozesílání
pohlednic milovaným, známým, obchodním přátelům.
www.poslat.cz