Narozdíl od většiny komentátorů a komentátorek, kteří svůj článek často začínají slovy „náhodou jsem si v neděli večer zapnul/a TV Nova a tam pokleslý pořad…“, jsem se na reality show Vem si mě! dívala víceméně cíleně. Pro neznalé – svobodný milionář Michal Červín si v ní vybíral partnerku z dvaceti dívek…
Co mě zarazilo nejvíc, nebyly kupodivu stereotypy ani patriarchální model soutěže, ale samotné ženy, které v soutěži účinkují. Očekávali byste jednoduché, hezounké a hloupoučké pipinky (jakože ve většině příspěvků a v diskusích tak označovány jsou, ihned ale každý dodává, že takovou blbost nesleduje)? Většina z nich působila chytře, sympaticky a cílevědomě, namátkou povolání, které jsem si zapamatovala – sociální pracovnice, reportérka, modelka, studentky vysokých škol… Nedokážu si ale odpovědět na otázku, proč se do reality show přihlásily. To se české ženy tolik nudí? Opravdu si myslí, že jiným způsobem nebo samy nic víc vzrušujícího než výlet k moři, do Paříže a večeře v luxusních restauracích nezažijí? Nějak nemohu uvěřit tomu, že by si tímto způsobem opravdu chtěly najít partnera.
Pořad Vem si mě! by mohl sloužit jako instruktážní seriál k odhalování stereotypů pro začátečníky a začátečnice. Tvůrci pořadu staví na jednoznačně rozdílných, stereotypně pojatých vlastnostech a rolích mužů a žen. Milionář Michal soutěžící posuzuje na základě umění uvařit, postarat se o muže, reakcí na syna a matku. Bohužel tyto stereotypy utvrzují samy soutěžící. Například „vítězka“ Barbara se svěřila, že „žena, která neumí chlapovi uvařit, je odepsaná.“ Mocně sebejistý bohatýr Michal dával „holčičkám“, jak je oslovoval, jasně najevo, kdo je šéf. Aktivitu muže a pasivitu žen ilustruje, že Michal rozhodoval, kam a se kterou dívkou vyrazí na výlet, ony jen čekaly na milosrdnou pozvánku. On určil, které dívky budou v soutěži pokračovat. Jejich jedinou možností, jak projevit svou vůli, bylo odmítnout nabízenou růži a odejít ze soutěže, což k mé lítosti žádná neudělala.
Příznačné pro tuto soutěž bylo také chápání mužské a ženské sexuality. Michal si s dívkami pohrával, intimně se s nimi sbližoval, pusinkoval je a ochmatával a považoval to za své výsadní právo si vybrané dívky zkoušet. Avšak soutěžící, která se s ním koupala nahá v bazénu, ostatní označily za děvku, ani Michal si ji do dalšího pokračování nevybral. Když už zbývaly pouze tři soutěžící, měl možnost s každou z nich strávit noc, k čemuž svolily pouze dvě. Když se dozvěděl, že jedna ze soutěžících má přítele, pořádně se rozčílil a neváhal ho prostřednictvím obrazovky varovat, ať si na ni dá pozor. Jeho bezmezná moc vyvrcholila v jednom z posledních dílů. Jedné ze soutěžících nabízel společné bydlení, zjišťoval, jestli by přestoupila ze školy ze Zlína do Prahy, s druhou vedl podobně vážný rozhovor. Svrchovanost muže také dokládal tím, že dívkám často doporučoval, na čem na sobě mají zapracovat, aby mu co nejvíce vyhovovaly. Kačenka by si měla víc věřit, Libuška by se vedle něj neměla chovat tak dětinsky.
Na jednu stranu pořad Vem si mě! prezentoval ženy jako ty, co chtějí peníze, lépe řečeno muže, který jim peníze zajistí, a soutěž jim má ukázat luxus, „v jakém by žily v případě sňatku s naším movitým sympaťákem“, píše na svých stránkách TV Nova. Navíc za účinkování v soutěži dostal Michal i soutěžící zaplaceno. Hádejte, kdo asi víc. Nova zároveň toto finančnictví zabalila do papíru nadepsaném „to vše je přece o hledání lásky, o nic jiného nejde“, což mají dokazovat romantické výlety, dárky, květiny či princeznovské šaty při „obřadu růží.“ Jak může ale takto mediálně vykonstruovaný vztah fungovat bez štábu a kamer?