Milé maminky a tatínkové,
třeba Vás už napadlo, že máte ve svém srdci místo pro ještě nějakého mrňouse, který neměl to štěstí jako Vaše děťátko a dostal se ne vlastním přičiněním do kojeneckého ústavu či dětského domova…
Dítě, o které se biologičtí rodiče nemohli, nechtěli či nesmějí starat, nemá mnoho možností. Pokud je právně volné nebo jsou k tomu podmínky, má šanci na adopci či pěstounskou péči. Pokud tuto šanci nemá, putuje do ústavu. V rámci ústavu už platí pravidla, díky kterým je jeho život omezený a bude jiný i v dospělosti, až opustí brány ústavu. Hostitelská péče (možnost brát si dítě třeba na víkendy či prázdniny) není oficiálně povolena. Zbývá tedy již jen jedna možnost –cesta k dítěti přímo do ústavu.
V klasické ústavní péči má sestřička nebo vychovatel na starosti tolik dětiček, že se často stává, že když se věnuje sestřička jednomu dítěti, ostatní pláčí, nebo čekají, až na ně přijde řada. Starší děti žijí v kolektivu, v životě pravidel od-do, jako na táboře. Pochopitelně jsou domovy, které se podobají rodině. Ve většině případů se však o rodinné prostředí nejedná a sestřičky či vychovatelé ani při největší snaze nemají možnost dětem poskytnout více péče, lásky a pozornosti. Na individuální péči zbývá u malých dětí v ústavní péči v průměru 15 – 30 minut denně na jedno dítě. Projektem Otevřená náruč Občanského sdružení Provázek zprostředkujeme cestu k dětem dobrovolníkům, kteří by chtěli pomoci.
Když jsem s projektem Otevřená náruč začínala, nepočítala jsem s tím, že bych se setkala s velkým zájmem dobrovolníků, kteří by investovali nejen svůj cit, lásku, péči, ale i čas a základní částku na uhrazení cesty za dětmi. Od počátku byl však velký zájem o spolupráci. Zájem je mezi dobrovolníky z celé republiky, proto jsme rozšířili pozornost na více ústavů po celé republice. Bohužel, i když jde o dobrovolnickou pomoc, je potřeba finanční zajištění projektu, protože bez něj by se projekt sám nemohl uskutečnit. Do projektu jsou v tuto chvíli zapojeny stovky dobrovolníků…. Projekt začal pozorností na jeden ústav, k příštímu roku oslovil děti v osmi ústavech. Aktuálně se věnuje dětem v Aši, Karlových Varech, Kašperských Horách, Milovicích a Zlíně.
Dobrovolníci jsou nejčastěji ženy, studentky, ale i maminy s odrostlými dětmi, výjimkou nejsou ani muži, spíše studenti, často partneři našich dobrovolnic. Vzdělání nerozhoduje. Za dětmi jezdí i dobrovolníci ze Slovenska, Kanady atd. Projekt Otevřená náruč si získal sympatie jak mezi dětmi, spřízněnými ústavy, tak mezi dobrovolníky. Dobrovolníci přicházejí obyčejným lidským dotekem (pohlazení, úsměv, oční kontakt, hraní si, pochování v náruči) zmírnit opuštěnost dětí tak, aby byly schopny rozvinout své možnosti, schopnosti a dostaly dobrý základ do celého jejich života. Setkávám se s dětmi, které již znají dobrovolníky jménem a nemohou se dočkat, kdy je zase uvidí. Setkávám se i s dobrovolníky, kterým se stala tato pomoc dětem samozřejmou a téměř každodenní částí života. Navzdory podmínkám, které opuštěné děti v ústavní péči mají.
OS Provázek dále pomáhá projektem Malý klaun. Spolupracujeme se společností anglické spisovatelky Clare Wigfall „Little Clown face painting“. Spisovatelka Clare se svými pomocníky namaluje dětem obličejíky do podoby postavičky, jakou si děti pro svojí náhradní identitu sami vyberou (superman, spiderman, princezna, motýl, apod.). Součástí programu jsou také kreativní a zábavné hry. Organizátoři využívají jednotlivých masek dětí a zapojují je do dění. V současné době vzniká projekt hipoterapie pro děti z kojeneckých ústavů. Plánujeme pro děti ekologické a psychoterapeutické centrum v Orlických horách.
- Jak můžete právě Vy pomoci opuštěným dětem prostřednictvím OS Provázek?
- Staňte se dobrovolníkem navštěvujícím opuštěné děti.
Do projektu Otevřená náruč se můžete přihlásit dotazníkem, který najdete na Internetových stránkách http://www.provazek.org a zašlete jej na e-mailový kontakt zde uvedený. Na těchto stránkách najdete i bližší požadavky na dobrovolníky. - Umístěte náš reklamní banner na Vaše internetové stránky.
- Peníze, které jste měl odevzdat na daních, dejte místo Finančnímu úřadu na charitu.
- Navrhněte svému příteli, slavné osobnosti, aby svým jménem zaštítil benefiční akce OS Provázek.
- Ze své pozice ve firmě věnujte pár Vašich výrobků buď přímo našim svěřencům, nebo na charitativní akci.
- Část svých schopností použijte v práci pro OS Provázek (např. právní služby, fundraising, administrativa, hipoterapie, canisterapie, arteterapie aj.).
Děkujeme Nadaci Terezy Maxové, společnosti Clifford Chance LLP a Nadaci Umění pro zdraví, že nám pomáhají pomáhat.
Mia Magenheimová
předseda OS Provázek
www.provazek.org
Napsal/a: Mia Magenheimová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Na 100% souhlasím s článkem. Za svobodna jsem si vozívala miminka z kojeňáku v Krnově, dnes už je zrušený. Přesto, že to byli malí, asi nic nechápající človíčci, doslova hltali každé pohlazení a úsměv. V kojeňáku o ně sice bylo perfektně, stran materiálních potřeb, postaráno, ale na mazlení a nějaké velké věnování se třeba hrám, které dítě rozvíjí, sestřičky opravdu neměly čas. Přála bych Vám vidět to nepopsatelné štěstí v očích, když jsem s nima jenom tak ,,blbla,,.
Zdravím Zavu:), bohužel rozšíření projektu je otázkou peněz. A i tak je zázrak sehnat ročně dostatek peněz, aby projekt běžel aspoň ve dvou domovech. Tedy není to o tom, že bychom na Moravu nechtěli…naopak.
V současnosti spolupracujeme s kojeňáčkem ve Svitavách, to zas od Vás na jeden víkendový den v měsíci není zas tak daleko? Případně doporučuji spojit se přímo s nějakým ústavem poblíž Vašeho bydliště, někde jsou vstřícní dobrovolníkům z ulice…
Přeji vše dobré, Mia Magenheimová z Provázku
Článek mě velmi potěšil. Mám už větší děti a přemýšlím o tom, že bych volný čas věnovala pomoci někomu potřebnému. Zdálo se, že Provázek je přesně to, co hledám. Sama se asi neodhodlám kontaktovat „potřebné“. Bohužel v místě mého bydliště (Brno) projekt prozatím spolupráci s domovy nenavázal. Uvítám proto případně Vaše rady, kam a jak nabídku pomoci směřovat. 2zava@seznam.cz
Chtěla bych poděkovat za tento článek, je krásné pomáhat dětem. Pracuji v dětském kolektivu a vím, jak děti potřebují pochopení, důvěru a hlavně lásku. Přeji občanskému združení Provázek hodně dobrovolníků a stále chuť pomáhat.
Mobile Sliding Menu