Přestože je pro dítě těžké vyrovnat se s rozvodem, mohli bychom doufat alespoň v jednu jeho výhodu, totiž že se dítěti uleví od tíživých hádek a že pro něj skončí zhoubný rodinný život, který muselo snášet. Ve skutečnosti to však není tak jednoduché – dětem se zřídkakdy po rozvodu uleví.
Je něco těžšího než se jednoho dne rozhodnout opustit muže nebo ženu, kterého nebo kterou jsme milovali a měli s ním nebo s ní děti? Pocit víceméně totálního neúspěchu, strach ze samoty, závrať před budoucností, kterou je třeba celkově přestavět, vtíravý pocit viny, že způsobujeme druhému utrpení, potíž vzdát se představy o kompletní rodině a tímto způsobovat dětem bolest… Všechny tyto skutečnosti odrazují rodiče od ukončení manželství.
Nicméně se může objevit protiargument vůči těmto „dobrým“ důvodům, totiž že by odloučení bylo pro dítě lepší. Nemůžeme ho nepřetržitě vystavovat nekonečným hádkám, pohledu na úpadek zanikajícího rodičovského vztahu, neustávajícímu napětí. Nemůžeme nekonečně snášet zmatek v jeho očích, když se v domě zvýší hlas a když se zavřou dveře v dětském pokoji, aby dítě nemuselo být svědkem dalšího z četných konfl iktů. Známý výrok „zůstaneme spolu kvůli dětem“ je zpochybněn, když už některé děti nemají sílu ani nervy zvládat konfl iktní situace a samy vybídnou rodiče k rozvodu: „Raději se rozveďte, místo abyste se pořád hádali!“
A tak jednoho dne padne rozhodnutí a začne se uvažovat o rozvodu. Někdy v souladu s partnerem, jindy jde o jednostranné rozhodnutí. Někteří dospělí se potom zhroutí a rozchod odmítají. Jiným se uleví, protože mají pocit, že konečně vyjdou ze slepé uličky, a řeknou si, že se přece uleví i dětem.
Krátká paměť
Rodiče mohou skutečně za některých okolností prožívat rozvod jako úlevu, ale bohužel tomu tak není v případě dětí. Dítě určitě zakusí pocit osvobození, když mu rodiče oznámí své rozhodnutí, kterého se tak obávalo a které předvídalo. Ano, život bez Damoklova meče nad hlavou, bez dotírajících úzkostných katastrofi ckých scénářů a naopak konfrontace s realitou, vůči které dítě může zaujmout postoj a zmobilizovat energii, ano, vlivem toho se dítěti částečně uleví. Jenomže na rozdíl od rodičů děti nemají naději, že zítra bude lépe, že se jim rýsuje nový život, že nová láska jim obváže dnešní rány. Ve chvíli, kdy se rodiče rozvádějí, se dětem vše rozpadá. I těm dětem, které samy ve vypjaté chvíli rodiče pobízely k rozchodu.
A ničivé hádky? Děti na ně mohou zapomínat s udivující rychlostí. Jde o známý psychický mechanismus spočívající v tom, že nepříjemné momenty se vymazávají, aby se nás vzpomínky na ně již nezmocňovaly a abychom mohli postoupit dál. Kolik žen prohlásilo po bolestném porodu, že už nikdy nebudou rodit, a neuplynuly ani dva týdny, kdy toto defi nitivní prohlášení zrušily. Kolik horolezců, vyčerpaných z výstupu, se zapřísahalo, že už na hory nepojedou, a nedlouho poté se vydali na horský výstup stejně dlouhý a stresující jako předtím.
Děti mají po rozvodu tendenci vyretušovat bouřlivé a tísnivé chvíle, které s rodiči prožívaly. Mnoho dětí si dokonce přestává pamatovat, že na tom byli rodiče ve vztahu velmi špatně, a uchovává si v paměti jenom hezké momenty, při kterých ještě panovala harmonie. Vytvářejí si představu mytického ztraceného ráje. Rozchod rodičů tudíž nemohou vnímat jako úlevu, ale spíše jako nesnesitelnou ztrátu.
Jediné případy, kdy děti stojí za rozvodem svých rodičů, jsou ty, kdy opakovaně docházelo mezi partnery k fyzickému násilí. Pro dítě je nesnesitelné vidět, jak mezi jejich vlastními rodiči padají rány, a dokonce se do toho muset někdy vložit. V takové situaci, ale bezpochyby pouze v takové jsou raději, když se rodiče rozejdou.
Napsal/a: Maurice Berger, Isabelle Gravillon
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Dobrý den. Věřím, že tato knížka by byla pro rozvádějící rodiče a jejich děti mnohdy přínosem, ale mám dojem, že pokud se dva lidé skutečně rozvádějí-rozcházejí, poslední na co budou mít čas a náladu bude odborná literatura, byť o jejich aktuálním problému.
Jsem typ, co odborné publikace čte, pokud jste stejně jako já členem druhé rodiny vzniklé po rozvodu, doporučuju titul „Spokojené soužití v nové rodině“.