Mezipohlavní odlišnosti v očekáváních

11.8.2010 Petr Šmolka 1 komentář »

Před časem se profesor Kratochvíl, jeden z našich předních psychologů a manželských terapeutů, pokusil zformulovat typická mužská a ženská vztahová očekávání. Hledal především očekávání uplatňující se ve vztazích dlouhodobějších, speciálně v manželství.

Některá však lze celkem úspěšně uspokojovat i ve vztazích mimomanželských. Dle něj muži očekávají (a potřebují) především OSTA, NESTA, SEZA a UU –“Obdiv STÁle“, “NEzatěžovat STArostmi“, “SEx, kdy se jim ZAchce“ a “Uvařeno, Uklizeno“. Ženy pak POPO, DUPO, VYCE a VYPO –“POsedět a POpovídat“, “DUševní POrozumění“, “VYjadřovat lásku CElým životem“ a “VYcítit, co ona POtřebuje“. Chronická frustrace kterékoli z těchto potřeb ve vztahu legitimním může vést ke snaze o kompenzaci ve vztahu poněkud méně legálním.

Muž skutečně poměrně často hledá u milenky právě onen doma mu chybějící obdiv a uznání, případně bezstarostný klid. A zpravidla též i jiný než pouze “zásluhový“ sex. Hypoteticky si lze představit, že by mohl hledat i chutnou krmi a vycíděnou domácnost. Tato motivace sama o sobě by však zřejmě nestačila pro rozvinutí intenzivnějšího mileneckého vztahu.

Žena bude mít naopak sklon kompenzovat ve vztahu s mimomanželským partnerem chybějící pocit duševního porozumění a sdílení, ochotu ke komunikaci a k projevům citu, jakož i dychtivou snahu rozpoznat její niterné potřeby a vůli jim vyhovět. Toto konstatování jako by podporovalo mýtus o tom, že žena je nevěrná především duševně. Co když se ale její “niterné potřeby“ koncentrují právě na milencovu invenci v uspokojování jejích potřeb sexuálně tělesných!?