„Když se mi to hodí, tak jsem jednoznačně VELKÁ SLEČNA. A když musím dělat něco, co se mi zrovna nechce, tak jsem samozřejmě malá holčička.“ Na to jsme my rodiče ovšem připravení. Ale jak a kdy je správné určit tu malou VELIKOST toho našeho drobečka???
Většina našich velkých rozhodnutí se řídí zanedlouho začínajícím školním rokem. Právě začínám řešit to, že od září máme doma PŘEDŠKOLÁČKA. A tak by možná neuškodilo, trošku víc povinností než jen to, že si uklidí rozházené hračky, odnese špinavé oblečení a občas, když máme oba dobrou náladu a čas, tak pomáhá při vaření. Myslím, že víkendové chystání talířů a příborů bude i vhodná příprava do školy. Děti by neměly vykonávat denně víc jak dvě lehké domácí práce. Když pomalu budeme zahrnovat práci do denního režimu, tak dítě lépe přijme svoje budoucí povinnosti. A samozřejmě nešetříme chválou!!!
Otázku kapesného už řeším delší dobu. Říká se, že malé děti 5-6 let neznají ještě hodnotu peněz a tak by měly dostávat 5-10 Kč týdně. Malý školáci 1. -2. třída 10 – 30 Kč týdně. Větší školáci 3. -5. třída 30 – 60 Kč týdně. Naši pubertální miláčci 300 – 500 Kč měsíčně. Z tohoto kapesného si dítě nehradí cestu do školy, mobil apod. Zásadou je určit si pravidla hned na začátku. Měli byste říci dítěti vaši představu o útratě kapesného, ale také byste měli vyslechnout představu dítěte. Pokud je to možné, tak vytvořte kompromis přijatelný pro obě strany. Připravte se i na situaci, kdy si dítě kapesné utratí a přijde s prosíkem o nějaký ten peníz navíc. Pokud chceme, aby se dítě naučilo s penězi hospodařit, měli bychom být neoblomní. Snad napoprvé by se dalo přivřít očko a dítěti vysvětlit, že je to jen pro tentokrát a spíše mu ukázat, jak s penězi lépe hospodařit.
Když už jsem se zmínila o placení účtu za mobil, tak bych ráda rozvinula „mobilní problematiku“. Odborníci mají názor takový, že dítě by svůj první mobil mělo dostat až kolem 8. roku, kdy začíná znát hodnotu peněz. Dalo by se s tím i souhlasit, ale je tu i druhořadý problém… být „in“. Je to velmi těžké rozhodování a tak se domnívám, že je to stejně na vás… rodičích. Znáte nejlépe svoje dítě a tak usoudíte, zda je nebo není mobilní telefon pro dítě nutností. Každopádně se ve většině případů odborníci shodují, že by to nemělo být „jen tak“. Mobil by mělo dítě dostat jako dárek k narozeninám nebo na Vánoce. Když už budete pořizovat mobil třeba prvňáčkovi, doporučují jednodušší typ. Ne s mnoha funkcemi, které dítě stejně nevyužije.
Netuším, co za potřeby mají kluci cca ve 12 letech. Požadavky tohoto typu jsou mi zatím ještě nějaký čas utajeny. Aktuálně je budu řešit až za 7 dlouhých let. Spíše mě zajímá problém holčičí. Neustále je na mě vyvíjen tlak mé dcerky, která touží po melíru… alespoň pár barevných pramínků. Obávám se, že k tomuto tlaku v letošním školním roce přibude i nátlak líčící. Dceřiny vrstevnice oplývají melírem. Nejsem žádná puritánka, ale nějak se mi to příčí. Když bylo něco za mě nového, tak jsem mamce říkala: „Ty jsi tak staromódní, kde žiješ???“ Uteklo pár let a já jsem ve stejné opozici, jako kdysi bývala moje maminka. Docela mě to děsí!!! Jak vnímáte takovéhle věci vy???
Myslím, že nejvíce diskutovaným tématem je odtajnění Ježíška. Ani dětští psychologové se v této otázce neshodnou. Jedni chtějí tajemství uchovat co nejdéle a druzí by raději s pravdou na světlo včas. S nástupem školní docházky doporučují odtajnění Ježíška. A jak je to u vás???
„Když dobře vychováme děti, musíme se smířit s tím, že se bez nás obejdou.“ Vlado Muller