Chodím domovem a sbírám všechny svršky, spodky, hračky, vláčky, kačky. Je mi z toho ouvej (napsala bych to jinak, ale nechci pohoršovat). Uklidím jeden prostor, za pět minut se vrátím a zas je tam čurbes. Uklidím další prostory a perpetum mobile se přežene i tam.
Co je tohle ksakru za hru?
Neustále se s tím pachtím, jedu na plný kule. Paní uklizečka se rozloučila s létem a já mám vše jen na svých na bedrech. Já vím, tehdá v dobách našich babiček a maminek to všechno ženy zvládaly. Zvládaly mnohem víc než jen to.
Tak proč já to nezvládám?
Proč mám k tomu takovou nechuť? A s každým dalším krokem, s každým dalším prachovým snítkem roste moje frustrace a já bych nejradši sbalila kufr a odletěla někam třeba na Seychely.
Daleko od těch čurbesmástrů první ligy. Ale samozřejmě mám teď jiné úkoly. Jsem v první řadě pečovatelů o budoucnost národa, blaho rodiny, zdravý těla, spokojenost a hlavně – musím jít příkladem, že?
Dosedla jsem v kuchyni na židli a rozbrečela se.
Už fakt nemůžu.
A v těchhle momentech paniky, frustrace a zoufalosti to většinou přijde. Nápad. Chvilku si pobrečím, chlácholím se jaká jsem chudinka (páč nikdo to samozřejmě nevidí a ani neřekne). A pak jdu na to. Vykasám rukávy a začnu z nich sypat řešení.
Co se dá všechno dělat s pocity služky?
Jak si nenechat domácnost padat doslova na hlavu? Jak vnést do každodennosti a péče o rodinu klid a spokojenost? O to se ráda dělím. Variant je mnoho. Třeba:
- zařídit si paní na úklid (stačí si přát, pak se různě vyptávat, představit si jaká by měla být a to pěkně do detailu a pak se nechat překvapit)
- nechat si nechuť k péči o domácnost vyťukat z hlavy (nebo jakkoliv změnit názor na péči – přidat zpěv, poslech zajímavých audionahrávek, nebo se na to téma zaměřit s metodou Faster EFT, kterou poslední měsíce ráda praktikuju a pomáhá mi zpracovávat mnoho neduhů)
- vyházet nemalé množství harampádí, protože pak bude úklid snazší (nemusíme rovnou bydlet v minimalisticky zenovém obydlí, ale ani ve vetešárně)
- naplánovat si setkání s odborníkem na prostory třeba Feng Shui (to má za následek i to, že vám pomůže zharmonizovat prostory dle životních témat, protože tam kde to hapruje je asi někde bordel – a to doslova)
- zapojit rodinu do úklidu a domluvit se na kompetencích (nejsme snad roboti, nebo jo?)
- nasát někde inspiraci – úklidovou (na youtube je mraky videí, kde se můžete inspirovat jak jiné ženy šůrujou, nebo si na to téma posdílejte s kamarádkami a ženami v okolí)
- zařídit další úložné prostory (třeba v Ikea obchodech jich je nekonečno a navíc návštěva vás pěkně nakopne ke změnám a zútulňování)
- přidat nové návyky (my jsme například přidali písničku na společný úklid s dětmi, pravidelné uklízení ploch zejména v kuchyni, jeden den v měsíci kdy celá rodina debordelizuje jednu místnost)
Určitě jsem vám dodala dost inspirace a vy se teď můžete vydat vstříc té vaší idylce, ať je jakákoliv.
Možná vás netrápí zrovna zabordelená domácnost, ale třeba jiná oblast v životě. Možná máte v hlavě nějaký sen, třeba úplně obyčejný jako ta moje snadno ukliditelná domácnost, ale ještě úplně nevěříte, že by se mohl stát realitou.
Pokud chcete do dospělého života vnést trochu hravosti a lehkosti, důvěřovat a plnit si své sny, podělím se s vámi o pohádku o Princezně Zasněnce. Pohádka je pro malé i velké, ale tuším, že největší efekt bude mít právě na vás. Protože od dětí se v oblasti snění můžeme fakt hodně učit.
Mějte krásné podzimní dny a mnoho splněných (jakýchkoliv snů) přeje
Martina
