Stěhování – 1. díl

Holky, tak nám konečně vyšlo, že s námi někdo vymění byt. Už dřív jsem tu psala, že ten náš je poměrně drahý a bude ještě dražší. Jsme ve státním a sice tu nájmy nejsou asi tak vysoké jako u soukromníků, ale máme tu hodně drahé služby. No prostě konečně jsme našli lidi, co to s námi vymění a napadlo mě napsat o tom sérii článečků, jak to vlastně všechno probíhá, co je potřeba a co se musí a nemusí…Třeba se to bude i někomu do budoucna hodit.

Protože přes manželova kamaráda realiťáka se nám jaksi nedařilo najít vhodné lidi na výměnu, tak jsem podala pár inzerátů sama na internet. Dávala jsem je do různých realitních serverů a i na různé bazary, kde jsou i kolonky výměny bytů. Netrvalo dlouho a ozvali se nám manželé, že podle fotek se jim náš byt líbí a ať se přijdem podívat na ten jejich.

Tak jsme vyrazili. Musím říct, že na první pohled se nám byt zalíbil – atypický – vysoké klenuté stropy, do obýváku jsou dva schůdky dolů – no prostě opravdu se nám zalíbil. A musím říct, že i Natálka byla ze schůdků nadšená a hned si otestovala, jak se z nich dá skákat :o) Trošku nám to sice hatilo to, že byt je přízemní a na hlavní silnici, ale i tak se nám prostě líbil.

Poté se přišli podívat oni k nám a i jim se náš byt zalíbil, takže jsme si dali ještě pár dní na rozmyšlenou – řekla bych spíše symbolicky a pak si plácli.

Nám se mezitím ještě naskytla možnost dalšího bytu, který byl teda strašný, ale zato nabízeli finanční doplatek, což nás zase trošku navnadilo. Nakonec jsme se ale dohodli i s prvními zájemci na určitém doplatku, sice nižším, ale nějakým a tak jsme si už definitivně plácli.

No a tím to vlastně teprve začíná…

Nejdříve se musí vyplnit žádosti o výměnu bytu, které se musí dát na Úřady městských částí, kde bydlíme. Tyto žádosti musí být notářsky ověřeny, což je vlastně to nejmenší, ale…

k tomu musí být přiložen jednak výpis z katastru nemovitostí – že jako nemáme žádné další nemovitosti – no tak kdybych měla někde barák, tak se asi nebudu stěhovat do státního, že… No ale aby těch papírků nebylo málo, tak další na řadě je…

potvrzení od kdy byt obýváme, neboli od kdy jsme tu každý hlášen – jako kdyby nestačilo,že je to uvedeno v nájemní smlouvě. No prý je to ale proto, aby bylo zřejmé, že nejde o fiktivní výměnu, že tu opravdu bydlíme a to již nějakou dobu. Tady nastal problém, protože narozdíl od katastru mi to na manžela nedali a on si tam musel zajít sám.

Což, abych vysvětlila, byl velký problém, protože manžel má absolutní odpor k úřadům. Nesnáší je, podle toho se chová a jakmile někam přijde, tak svým chováním okamžitě otráví každého úředníka, který je potom samozřejmě neochotný, a tak většinou nastane nepříjemná hádka.

Ani tentokrát nenastala výjimka. Paní se ho ptala na co že to potřebuje. Nebyl schopný jí to vysvětlit a hned na ní začal štěkat, že je to bordel, že mě to vystavila a jemu ne, takže paní mu řekla, že mu to nevystaví. Nakonec ho napadlo mi zatelefonovat, paní mi dal k telefonu, vysvětlila jsem jí to a naštěstí mu to vystavila… uf…

Dále je potřeba vyjádření správní firmy o tom, že nemáme žádný dluh na nájemném. Opět problém… samozřejmě dluhy na nájemném nemáme, ale zrovna se nám stalo, že jsme nestihli zaplatit včas (o jeden blbý den) a tak se inkaso vrátilo a paní na správní firmě řekla manželovi jiný účet, kam to poslal, ale nějak se prostě peníze ztratily.

Samozřejmě manžel hned vyšiluje, že to paní dělá schválně, že to věděl, že budou dělat problémy a prostě nepochopí, že tentokrát je na vině on, že to prostě poslal někam špatně… uf….

Takže teď mě ještě čeká dohledat tu platbu, aby mi správní firma potvrdila bezdlužnost a pak budeme moct podat žádosti na podatelnu úřadů.

Příští pokračování bude pravděpodobně o přehlašování elektřiny, plynu a ostatních služeb a také možná o tom, jak jsme žádali o povolení, abychom si udělali vlastní kotel… Doufám, že většinu věcí budu moct zařídit sama a manžel nebude muset na úřad….