Máme dost tmy pro zdravý spánek?

S odpovědí to vezmeme trochu ze široka a popíšeme si nejprve náš aparát, kterým vnímáme světlo – oko. Ve škole jsme se učili, že sítnice oka obsahuje dva druhy buněk – tyčinky a čípky. Čípky pro barevné denní a tyčinky pro černobíle noční vidění. V roce 2002, ale byla objevena nová funkce gangliových buněk v oku, které jsou také citlivé na světlo. Sice díky nim nevidíme, ale místo toho mají funkci synchronizace naší hormonální soustavy s dnem a nocí, konkrétně hormonů hypotalamu. Z logiky věci tedy plyne, že umělé prodlužování dne umělým osvětlením nutně musí mít vliv na hladinu produkovaných hormonů, otázkou zůstává jaký.

Při nepřirozeném střídání dne a noci lze pozorovat například změny hladiny hormonů melatoninu (je tvořen pouze po tmě), adrenalinu, kortizolu, lze naměřit i změny tělesné teploty. Z laických důkazů to může být například únava při přeletu letadlem do jiného časového pásma. A jaká úroveň osvětlení už postačuje k rozlazení? Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. K odpovědi nám pomůže přiložený obrázek, který ukazuje maxima spektrální citlivosti jednotlivých typů buněk. Z obrázku je patrné, že gangliové buňky mají maximum v oblasti 464 nm, což odpovídá modré barvě. Lze tedy říci, že třeba intenzivní červené světlo nebude mít téměř žádný vliv, kdežto slabé modré světlo bude mít vliv několikanásobný. Ale pozor! I když se vám může zdát například světlo pouliční lampy oranžové, tedy vyhovující, opak je pravdou – vysokotlaká sodíková výbojka obsahuje více spektrálních čar a mezi nimi jsou i čáry z modré oblasti spektra. A jaké hodnoty už jsou tedy nebezpečné? Na toto téma se stále vedou výzkumy a hodnoty se mnohdy liší, ale dá se říci že bílé světlo o intenzitě svitu Měsíce je již rušivé.

A jaké jsou důsledky? Zde platí totéž co o intenzitě rušivého světla – je to předmětem bádání. Některé slibné výsledky už ale existují, nejdále jsou v tomto izraelští vědci z univerzity v Haifě, kteří prokázali souvislost umělého osvětlení s vyšším výskytem rakoviny prsu u žen. Obdobně se prokázala zvýšená incidence rakoviny prostaty u mužů, ale výzkumy budou ještě dále pokračovat a výsledky zpřesňovat. Ze zcela přirozených důsledků ale můžeme jmenovat nespavost nebo únavu, protože tma je pro spánek stejně důležitá jako ticho a měkká postel. Dále byl prokázán vliv rušivého světla na náchylnost k záchvatům u epileptiků, pozitivní vliv tmy při spánku byl prokázán u pacientů s Alzheimerovou chorobou a předmětem výzkumů je také vliv na hypertenzi a obezitu.

Řeknete si no dobrá, a jak se mohu bránit? Nejlepší obranou je samozřejmě vhodné osvětlení. Pokud vás obtěžuje v noci lampa zářící do vašich oken, můžete po majitele žádat její odstranění, nebo výměnu za kvalitnější. Samozřejmě že ideální je rozumná mezilidská domluva, ale oporu najdete i v právu – problematiku světelného znečištění řeší zákon O ochraně ovzduší (86/2002), bohužel zcela neúčelně. Nápomocen vám bude spíš občanský zákoník, který v § 127 o sousedských vztazích říká: …vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv… a mezi těmito jmenuje i obtěžování světlem nebo stínem. V míře intenzity obtěžování vám pak budou nápomocny technické normy.

Pokud i to nepomůže, přicházejí na řadu klasické rolety. Toto ale není ideální řešení, protože přirozené rozednívání nastává postupně, kdežto při vyhrnutí rolety dostanete něco jako světelný šok.

Chránit se je ale potřeba nejen před uličními zdroji světla, ale i před těmi vlastními. Dnešní zvyk koukání do noci do monitoru nebo obrazovky taktéž ovlivňuje světlem, stejně tak používání našeho domácího osvětlení. Před tím se ochráníme zcela jednoduše – budeme nosit růžové brýle! Vhodné jsou také oranžové, nebo červené, záměrem je odfiltrovat modrou složku, která ruší naši synchronizaci. V úvahu přichází také přelepení monitoru nebo lampičky (pozor na spálení) fólií, nebo používání barevných zdrojů světel.