Máme dost tmy pro zdravý spánek?

Rubrika: Domácnost a bydlení

V dnešní době se už bez umělého osvětlení neobejdeme. Umělé osvětlení nám prodloužilo aktivní část dne o několik hodin, zvýšilo efektivitu práce, zpříjemnilo prostředí. Ale takto to přeci nebylo od pradávna. Může mít tato změna vliv na naše zdraví?

S odpovědí to vezmeme trochu ze široka a popíšeme si nejprve náš aparát, kterým vnímáme světlo – oko. Ve škole jsme se učili, že sítnice oka obsahuje dva druhy buněk – tyčinky a čípky. Čípky pro barevné denní a tyčinky pro černobíle noční vidění. V roce 2002, ale byla objevena nová funkce gangliových buněk v oku, které jsou také citlivé na světlo. Sice díky nim nevidíme, ale místo toho mají funkci synchronizace naší hormonální soustavy s dnem a nocí, konkrétně hormonů hypotalamu. Z logiky věci tedy plyne, že umělé prodlužování dne umělým osvětlením nutně musí mít vliv na hladinu produkovaných hormonů, otázkou zůstává jaký.

Při nepřirozeném střídání dne a noci lze pozorovat například změny hladiny hormonů melatoninu (je tvořen pouze po tmě), adrenalinu, kortizolu, lze naměřit i změny tělesné teploty. Z laických důkazů to může být například únava při přeletu letadlem do jiného časového pásma. A jaká úroveň osvětlení už postačuje k rozlazení? Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. K odpovědi nám pomůže přiložený obrázek, který ukazuje maxima spektrální citlivosti jednotlivých typů buněk. Z obrázku je patrné, že gangliové buňky mají maximum v oblasti 464 nm, což odpovídá modré barvě. Lze tedy říci, že třeba intenzivní červené světlo nebude mít téměř žádný vliv, kdežto slabé modré světlo bude mít vliv několikanásobný. Ale pozor! I když se vám může zdát například světlo pouliční lampy oranžové, tedy vyhovující, opak je pravdou – vysokotlaká sodíková výbojka obsahuje více spektrálních čar a mezi nimi jsou i čáry z modré oblasti spektra. A jaké hodnoty už jsou tedy nebezpečné? Na toto téma se stále vedou výzkumy a hodnoty se mnohdy liší, ale dá se říci že bílé světlo o intenzitě svitu Měsíce je již rušivé.

graf
Obr.1: Graf citlivosti jednotlivých typů buněk na vlnovou délku světla.

Zdroj: http://amper.ped.muni.cz/jenik/domy/svetlo.htm
Kliknutím na obrázek si jej zvětšíte v novém okně.
A jaké jsou důsledky? Zde platí totéž co o intenzitě rušivého světla – je to předmětem bádání. Některé slibné výsledky už ale existují, nejdále jsou v tomto izraelští vědci z univerzity v Haifě, kteří prokázali souvislost umělého osvětlení s vyšším výskytem rakoviny prsu u žen. Obdobně se prokázala zvýšená incidence rakoviny prostaty u mužů, ale výzkumy budou ještě dále pokračovat a výsledky zpřesňovat. Ze zcela přirozených důsledků ale můžeme jmenovat nespavost nebo únavu, protože tma je pro spánek stejně důležitá jako ticho a měkká postel. Dále byl prokázán vliv rušivého světla na náchylnost k záchvatům u epileptiků, pozitivní vliv tmy při spánku byl prokázán u pacientů s Alzheimerovou chorobou a předmětem výzkumů je také vliv na hypertenzi a obezitu.

Řeknete si no dobrá, a jak se mohu bránit? Nejlepší obranou je samozřejmě vhodné osvětlení. Pokud vás obtěžuje v noci lampa zářící do vašich oken, můžete po majitele žádat její odstranění, nebo výměnu za kvalitnější. Samozřejmě že ideální je rozumná mezilidská domluva, ale oporu najdete i v právu – problematiku světelného znečištění řeší zákon O ochraně ovzduší (86/2002), bohužel zcela neúčelně. Nápomocen vám bude spíš občanský zákoník, který v § 127 o sousedských vztazích říká: …vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv… a mezi těmito jmenuje i obtěžování světlem nebo stínem. V míře intenzity obtěžování vám pak budou nápomocny technické normy.

osvetleni
Obr.2: Rušivá pouliční lampa
Foto: Autor
Pokud i to nepomůže, přicházejí na řadu klasické rolety. Toto ale není ideální řešení, protože přirozené rozednívání nastává postupně, kdežto při vyhrnutí rolety dostanete něco jako světelný šok.

Chránit se je ale potřeba nejen před uličními zdroji světla, ale i před těmi vlastními. Dnešní zvyk koukání do noci do monitoru nebo obrazovky taktéž ovlivňuje světlem, stejně tak používání našeho domácího osvětlení. Před tím se ochráníme zcela jednoduše – budeme nosit růžové brýle! Vhodné jsou také oranžové, nebo červené, záměrem je odfiltrovat modrou složku, která ruší naši synchronizaci. V úvahu přichází také přelepení monitoru nebo lampičky (pozor na spálení) fólií, nebo používání barevných zdrojů světel.

Napsal/a: kojan

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)

  • Samozrejme ze nocni sviceni nekdo ma rad nekdo ne. Nekdo po tme neusne, nekdo neusne za svetla. Je to individualni, ale prirozeny stav je spat po tme.
    No a pro deti je jednoducha volba, ktera plyne z grafu – klidne se jim muze svitit, ale doporucuji spis nejake cervene svetlo. Idealni jsou k tomu LED zarovky, ktere se prodavaji ve vsech moznych barevnych odstinech vcetne cervene nebo zlute a jejich intenzita je dostatecna na to aby to nebylo jen siditko.
    Nevim, jeslti se tady mohou davat odkazy, kdo by mel zajem, at mi napise, doporucim mu dalsi info o problematice, nebo odkazu kvalitni a levne LEDky…

  • zurafa

    zajímavý článek, určitě na tom něco bude

  • Danniella

    S předchozím nesouhlasím, skoro nikdo z mého okolí nedává na noc lampičku a nevím o tom, že by se kvůli tomu děti počurávaly. Dost lidí svítí v noci na chodbě, to mi přijde lepší. Dítě vyjde z pokoje a vidí na cestu. Do doby vynálezu žárovky by se museli všichni trápit. Ale zdá se, že je to spíš naopak, všem živočichům se líp spí ve tmě, člověka nevyjímaje.

  • JanaOss

    nebrala bych v úvahu studie. některé dítě se prostě tmy bojí a nutit ho, aby spalo bez lehkého světla je hloupost. Pak se začne třeba počůrávat, protže se bojí jít na záchod nebo proto, že se prostě bojí. nestojí to za to. Je mnoho krásných lampiček- matovek. Takové ty, co vydávají jen minimální světýlko, jen takovou iluzi, že se svítí. To stačí, aby se děti nebály a zároveň to ve spaní nikoho neruší.
    Vyzkoušeno – i s tím počůráváním – proto nevěřím studiím. Ovšem dá se na nich vydělat- že bychom také napsaly nějakou takovou a dostaly za ni taky honorář?

  • Danniella

    Taky jsem už slyšela o tom, že je škodlivé svítit dětem lampičkou, aby se v noci nebály v pokoji. Začíná to už u miminek, kdy by se např. mělo v noci kojit pokud možno potmě. Moc přínosný článek.

  • Petra Vymětalová

    Mě překvapilo, že zrovna modré světlo působí tak rušivě, čekala bych, že to bude spíš naopak (problém bych čekala spíš u toho červeného světla).
    Nevím, jestli to tak ještě někde dnes bývá, ale když jsem jako dítě byla několikrát v nemocnici, tak tam bylo v každém pokoji nade dveřmi modré „noční“ světlo, to svítilo celou noc, aby sestřičky viděly na pacienty, když jim v noci nosily léky nebo když si předávaly službu.

  • Zajímavé… už jsem podobnou studii někde četla.
    Navíc v ní taky porovnávali tmu dnes a tmu za našich pra pra pra… kdy ještě nebylo žádné veřejné osvětlení. Podle toho vypadaly i fáze spánku – nejdříve spali lidé hodně tvrdě, ale během noci prý bylo běžné vstát, chvíli si povídat třeba v kuchyni a pak jít zase spát. Právě z toho důvodu, že fáze spánku fungovaly trochu jinak než dnes a díky naprostému tichu a tmě měly také jinou intenzitu.
    Je to opravdu zajímavé 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist