Putování Slovenským rájem

Rubrika: Co se jinam nevešlo

Slovenský ráj se nachází ve východní části Slovenska. Strávili jsme zde úžasný týden, ale i když jsme pořádali výlety každý den, nestihli jsme projít vše.
Jelikož jsou některé tůry pro děti velmi náročné a řekla bych, že i nemožné, je dobré se na tůrách prostřídat. Tady jsou ty nejkrásnější trasy, které jsme stihli absolvovat…

Výlet 1: Čingov – Tomášovský výhled

Z obce Čingov jdeme po značené cestě, většinou lesní cestou. Přístup je možný i z jiných stran.
Cesta tam s čtyřletým děckem, trvala i s přestávkou na svačinku 2 hodiny. Tomášovský výhled je prakticky velká skalní stěna. Konají se zde i závody horolezců. Výhled je úžasný, ale já jsem si ho až tak neužila, protože jsem drtila ručku naší nejmenší dcery, aby mi nikam nespadla. Výhled není nijak zabezpečený, není zde žádné zábradlí apod. Plácek byl dost obsazený, takže představa, že do někoho někdo drcne, např. batohem, raději ani nemyslet. Místo mi přišlo velmi nebezpečné, takže jsme se odsunuli kousek dál, kde je také překrásný výhled, ale pod skálou je další cestička. Zde jsme se v klidu pokochali a pořídili pár fotografií. Ač to na fotografii vypadá nebezpečně, opravdu nebylo kam spadnout. Další cesta byla strmě dolu do údolí, kde teče Bielý potok, což je pravostraný přítok Hornádu. Potok je opravdu „biely“. Tak úžasně bílou vodu jsem opravdu ještě neviděla. Kolem potoka zpět na Čingov vede pěkná a pohodlná cesta. Vhodná i pro kočárky.

Výlet 2: Suchá Bělá

Z obce Podlesok jdeme asi čtyři hodiny „cestou“ vedoucí v podstatě potokem. Jsou zde dřevěné lávky, ale i tak je cesta suchou nohou prakticky nemožná. Z cesty není kam odbočit, jdete korytem potoka, kde kolem vás jsou jen skály, kopce, vodopády. I když toho přeskakování z kamene na kámen máte po pár hodinách doslova plné zuby, musíte pokračovat dál. Cesta je jednosměrná. Ke konci zůstanete stát s otevřenou pusou. Před vámi se objeví opravdu dlouhý žebřík, pak další stupačky, lávky, řetezy a vy jste nuceni projít. Pokud se stane, jako nám, že jde před vámi člověk, který v polovině dostane strach, je to opravdové dobrodružství. Naštěstí se podařilo přesvědčit onu paní, že opravdu nelze jít zpět, že musí stoupat dál. Přiznám se, že strach jsem měla taky, nekoukala se dolů na skály, vodopády a jen mechanicky stoupala. Žebřík je celý vlhký, takže opatrnost je opravdu na místě. Po zdolání tohoto propletence, kde je potřeba počítat s časem asi 1 hodinu, jdete už jen po široké lesní cestě a další „nebezpečí“ už nehrozí. Cesta je naprosto nevhodná pro děti. I když jsme viděli nadšeného tatínka, který měl na sobě přivázanou asi pětiletou holčičku. Dle jejich výrazu toho měl dost jak tatínek, tak holčička.
Dále jsme pokračovali na Kláštorisko, kde je rozlehlá louka, rekonstuované ruiny kláštera z konce 13. století., stanice horské služby a restaurace. Zde nás ovšem zastihla obrovská bouřka a tak jsme si nestihli ani odpočinout a homen pokračovali nejbližší cestou zpět na parkoviště v Podlesku. Cesta velmi rychlou chůzí za svitu blesků a hřmění hromů nám trvala 2 hodiny. Nemusím ani popisovat, že k autu jsme přišli úplně mokří, bez jediného suchého kousku oblečení. Nicméně to byl určitě zážitek a všem velmi doporučuji!

Výlet 3: Kláštorisko – Obrovský vodopád

Vyjdeme opět z Podlesku, ale jdeme po červené turistické značce, přímo na Kláštorisko. Odtud je odbočka na Obrovský vodopád. U něho jsou opět žebříky. Zpět se vracíme nejprve po žluté a poté po modré turistické značce. Jdeme podél Hornádu, místy po stupačkách. Prielom Hornádu je dlouhý asi 16km., části lze procházet z různých míst a během vašeho putování po Slovesnkém ráji na něj jistě narazíte. Ještě do roku 1960 nebyl celý průchodný, až po vybudování stupaček, dřevěných lávek a mostíků je možný průchod. Jdete podél Hornádu asi 1 hodinu a cestou potkáme lanový most. V osadě Podlesok je možné se občerstvit nebo si vypůjčit kola.
Pokud se vydáte jen na Kláštorisko a stejnou cestou zpět, lze v pohodě i s dítkem.

Výlet 4: Spišský hrad

Jedná se o největší zříceninu ve střední Evropě. Z parkoviště vede cesta asi 15 minut. Hrad je opravdu rozhlehlý a na jeho návštěvu si můžete vyčlenit klidně celý den. Prohlídka je samostatná, bez průvodců. Přímo v podhradí jsme viděli celé stádo svišťů. V sezoně se na hradě konají různé akce, divadla apod. Své stánky zde mají i řemeslníci. Mě nejvíc zaujal stánek s keramikou a než jsem stihla cokoliv říct, už mi manžel zakoupil 1l „hrníček“ na čaj. Hrnek je velký pomalu jak nočník a vypití čaje z něj mi trvá snad celý den.

Výlet 5: Spišská Nová Ves

Jedná se o moc pěkné městečko. V centru je kostel ze 14.století s věží vysokou 87m. Dále radnice, secesní budova Reduty – divadlo, muzeum. Navštívili jsme i moc pěknou ZOO, kde děti jistě potěší velké, přírodní hřiště s řadou klouzaček, houpaček, průlezek a dalších atrakcí.

V oblasti Slovenského ráje jsou i další zajímavé tůry a výlety. Další jsme už nestihli, ale jistě se sem rádi opět vrátíme.

Napsal/a: Peťka

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • Anonymní

    Souhlasím plně s názorem, že Slovenský ráj je moc a moc kouzelný kout na Zemi. Podívala jsem se tam poprvé v životě ve svých čtyřiceti letech, a to počátkem února.
    v té době jsem byla turistikou ještě nedotčená, takže tento první výlet s mým přítelem mi dal notně zabrat.
    Zamrzlé žebříky, chůze po ledu zamrzlého Hornádu a mnohé další turistické laskominy mi chvílemi vehnaly až slzy do očí. Všechny „útrapy“ ale vyvážil pocit z toho, že jsem zvládla ten úžasný pochod ještě úžasnější krajinou. I přes momentální pocit úplného vyčerpání při zdolávání Tomašovské vyhlídky můžu všem, kteří mají rádi přírodu a zážitky spojené s jejím poznáváním, cestu do zimního Slovenského ráje jen doporučit. Žofie

  • Kasparek
    Kasparek

    ahojky tak jsem si zavzpomínala na jednu dovolenou před více jak 20 lety jak ten čas letí

  • ctiradka
    ctiradka

    Slovenský Ráj znám také velmi dobře, je tam opravdu nádherně… Další krásná túra je Prielom hornádu, ale ten je opravdu pro děti nevhodný, je tam dost řetězů a stupínků ve skále, ale túra nádherná….
    Jinak vodopád Piecky, Velký sokol, Sokolí dolina, Zmíněná Suchá Belá a Tomašovský výhled jsou taky nádherná….

    Většina tras je opravdu jednosměrných, právě proto, aby se lidé nekřižovali na žebřících…. Trasy jsou to opravdu překrásné, nicméně bych to nedoporučila ani lidem, kteří mají strach z výšek, prtože se opravdu může stát, že se na žebříku „zaseknou“….

    Slovenský ráj je jedinečný a nádherný, já bych ty hory „přirovnala“ k našim Beskydům, ale jenom ty kopečky… Nikoliv to, co je mezi kopečkama, přemíra vodopádl a vodopádků, říčky, potůčky, skály… Tohleto „u nás“ snad ani nemáme. Velmi podobná trasa Slovenskému Rájí (ale opravdu v malinkém měřítku) je Údolí Bílé Opavy v Jeseníkách….

    Dají se ve Slovenském ráji najít i trasy vhodně pro děti (jak psala Peťka), ale tolik jich zase není…. Ty trasy pro děti ovšem nevedou potom kolem oněch pověstných vodopádů, ale je to potom klasický „výšlap“ na hory. Třeba na ono Kláštorisko, po té trase, jak Peťka scházela dolů, tak po té se dá jít s dětmi i nahoru a nejsou tam potom žádné žebříky ani stupínky…
    Okolí Čingova obývají místí Romové, kteří mají ve zvyku vyběhnout na hlavní turistické trasy v okolí a tam nechávají své děti žebrat, takže toho se nelekněte….

    JInak já ve slovenském Ráji byla jenom jako dítě se svám turistickým oddílem, bylo mi asi 11let… POtom sjem tam jela s kámoškou si to prochodit všechno znovu a zavzpomínat byly jsme tam asi před 5 lety, prochodily jsme to křížem krážem.. a já zpětně docela „ocenila“, že náš tehdejěí vedoucí měl tu odvahu, že nás tam jako 11leté děti vzal… Já bych to neudělala, cizí děti bych tam nevzala, protože bych se bála… Ale asi byla jiná doba….
    Vlatní děti bych tam vzala, samozřejmě podle uvážení….
    Je tam opravdu nádherně, mám to tam moc ráda…. Je to úplně něco jiného, než třeba Tatry, nebo Beskydy…

  • danasi

    V dnešním sychravém počasí to působí jako balzám na duši.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist