Poradny

Sice nejsem psychlog, ale určitou zkušenost mám. Děti jsou v podobném věku, také starší holčička a mladší chlapeček. Jednou jsem třeba dcerku přistihla, že syn ležel na podlaze a ona nad něj postavila dětskou stoličku, aby se nemohl otáčet. Jindy zase nutně musela ochutnat kapičky co malý dostával, aby o něco nepřišla. Rada mojí tchyně (mimochodem bývalé p.užč. z MŠ) zněla - Zapoj dceru do péče o synka. A tak se o něj staráme spolu. Řekly jsme si, že o něj budeme pečovat společně, protože nás potřebuje obě a já zase potřebuji její pomoc. Aby se necítila odstrčená. Takže to vypadá tak, že mi pomáhá a je u toho hrozně důležitá a hlavně spokojená:-) Snažím se vyvarovat vět typu: Teď musíš počkat než udělám s malým to či ono, ale řeknu, tak pojď nejdříve malého spolu přebalíme a pak si půjdeme spolu hrát.Všechno chce svůj čas a ten starší si vždycky musí zvyknout, že už není středobodem vašeho vesmíru, ale, že už prostě máte ty středobody dva:-)

Přesměrovat - náhrada za brášku, kupte jí panáčka a to co píše paní poradkyně, až bude mít chut ublížit, at přijde s panáčkem a ukáže vám, co by s bráškou nejraději udělala (pompci jí zpočátku když uvidíte, že mu ubližuje, přinést panáčka, postupně by se mohla naučit sama). A%t je to cokoliv, nehodnotte jí, i když ho bude chtít třeba zabít, vyvarujte se říkat, zda je to dobré nebo špatné, protože ona to tak prostě cítí a nemůže si pomoci.

lien, takže když dítě třeba chytne šutr a zabije kotě nebo nějaký jiný bezbraný zvíře, tak mu ani nenaznačíš, že je to špatné?? spopusta vrahů, pedofilů apod. po zatčení říká, že "si nemohli pomoci". takže jsou podle tebe nevinní?

ano, viníci neexistují,

ale já jsem neuvedla, že si má koupit jiné miminko, ale panáčka, jestli to není někomu jasné, tak panáček je neživá věc, pro upřesnění, pokud se to zdá složité.

Panáček = neživá věc
kotě = živý tvor.

no jo, ale ona ubližuje bráchovi, živému tvorovi.

Někomu, kdo cítí nenávist vysvětlovat, že jí cítit nemá, že má naopak cítit lásku, je jako chtít, aby slunce nesvítilo ve dne, ale v noci, nejde to, nikdo nemůže rozumově takovou věc provést, ani dítě. Změnit se to dá jedinou cestou - prožitím.
Je ale jasné, že kvůli tomu, co dcera cítí /a co cítí je správné, protože to cítí/, nemůže ubližovat jinému živému tvorovi. Proto moje rada zní přesměrování na neživý předmět, tam ji nechat vybít, prožít své bolestné emoce, myšlenky a tím by měly začít i odeznívat.
Jakékoli potlačování, vysvětlování = nepochopení, nepřijetí bez podmínek, povede pouze k větší, skrytější agresi vůči synovi, popř. k sebeagresi, a určitě za to nebude moci ona.

ale já bych nenutila dceru aby milovala brášku, ať si ho klidně i nenávidí, jen aby pochopila, že ubližovat druhým je špatné a prostě se to nesmí. a z tvého příspěvku jsem pochopila, že -teď smyšlený příklad který obě musíme pochopit stejně-když by maruška schválně řízla nebo bodla lauru nožem, tak bys jí taky neřekla že se to nesmí? nějaký přesměrování na neživej předmět beru, ale když neřekneš u toho když bude rvát panáčkovi hlavu a bodat do něj nůžkama že tohle prostě ne, tak co?budeš čekat že to pochopí sama dřív než zabije ségru?

Řekla bych jí, že to musí být pro ní opravdu hrozné, chtít sestřičce tohle dělat, že jsem opravdu moc ráda, že mi to řekla a že je samozřejmě nemožné toto provádět živému tvorovi, takže jsem opravdu velmi šťastná, že to dělá hračce a že jí miluju, že není nic špatného na tom takové věci cítit, jen je potřeba je dělat tomu, koho ¨nebolí, např. panáčkovi, polštářku....
Já mám pořád divný pocit, že si myslíš a nejen v této diskusi, že Maruška může cokoli a je to v pořádku, ale tak to není, v pořádku jsou "jen" její pocity - jakékoliv.

A k tomu nucení aby brášku milovala, to byla reakce na dotaz paní, ona tam přímo píše, že by chtěla, aby dcerka měla potřebu mít brášku ráda. To nebyla reakce na tebe.

je samozřejmě nemožné toto provádět - a proč? protože mu ubližuje a to je špatné. ty se prostě bráníš tomu říct, že ubližovat jinému je špatné. místo toho řekneš nemožné. ale proč je to nemožné? to to dítě zamotá ještě víc.

Není to možné proto, že ten druhý také něco cítí a pokud je to mimino nebo někdo, kdo se nedokáže bránit, musí to regulovat dospělý.
Ano, špatné/ý/á je slovo, které bych nepoužila.

já zase nemožné, protože to znamená že to NEJDE udělat. a mý děti by se rozhodně zeptaly proč nemožné? vždyť to jde. a říct že je něco nemožné bez toho vysvětlení proč (tady proto, že je to prostě špatné, zakázané...)je podle mě blbost. a správné je dětem říkat, co je špatné - týrat zvířata, ubližovat lidem, krást, fetovat, chlastat.
tys asi pochopila blbě ty kecy co ti hustí do hlavy. dětem se má říkat CO je špatné, ale ne že ony jsou špatné (zlé apod.). a protože to neumíš odlišit, bude to teda pěknej maglajz.

acho jo, zase nějaké huštění, nepamatuji se z žádných zdrojů, že by někdo řešil slovo špatné. Nevim proč nedokážeš přijmout, že mám své vnímání, asi je pro tebe jednodušší si namlouvat, že jsem něco nepochopila, než že píšu co jak mám. Už jsem přeci na toto reagovala, že zrovna i tady na VD jsem vedla stejnou diskusi v době, kdy jsem o té "hustitelce" neměla ani páru, natož o jejích názorech.

Pro mě je slovo nemožné, nemožné protože... ty důvody jsou stejné, jako píšeš ty. A právě pro tyto důvody to NEJDE dělat. Špatné by znamenalo možnost volby, je to špatné, ale je-li libo dělat špatné věci, prosím. Tak to ale není, ona prostě nesmí píchat sestru nožem, nelze to dělat, je to tedy nemožné, se "špatným" to nemá co do činění.

A k tomu že se dětem má říkat CO je špatné, tak ano, pokud si je někdo naprosto jistý, že objektivně je cosi špatné, ať to říká, já takové smýšlení prostě nemám. Nemyslím si nejen o nikom, ale ani o ničem, že je špatné. Jsou samozřejmě situace, se kterými nesouhlasím, ale neznamená to, že jsou špatné, jen to, že s nimi zrovna já nejsem v souladu, že Z MÉHO POHLEDU jsou nepochopitelné, nenormální, vadné a dalo by se tedy možná říci i špatné, ale špatné pro mě, ještě neznamená špatné obecně, tak proč své špatno vnucovat jako jediný správný vjem těm ostatním (pokud se tedy na můj názor nezeptají).

K tomu fetování, kradení atd., pokud bych to chtěla svým dětem sdělit, řekla bych asi, že z mého hlediska toto chování není správné, ale zase si tím nejsem tak zcela jista, protože každá zkušenost nás na naší cestě někam posouvá a mnohý feŤák, zloděj by nebyl tam, kde je, pokud by tím neporšel, je těžké posoudit, takže nějakého stoprocentního závěru o správnosti nebo špatnosti bych se vyvarovala.

NO jsem ráda, že máš pocit, že ty maglajz nemáš, že vždy dokážeš plně nahlédnout příčiny i důsledky všech věcí a stavů, skoro si občas říkám, k čemu je Bůh, když existuje radka :-)

já jsem si opravdu naprosto jistá, jak subjektivně tak objektivně, že působit někomu bolest, ubližovat či dokonce zabít je špatné.
BTW: bůh neexistuje, proto je tu radka:-)

No tak už aspoň víme, proč se většinou neshodneme

žeby kvůli tomu, že nevěřím v boha? ale desatero přesto dodržuju, nebo se alespoň snažím, protože už on věděl, že krást a zabíjet se nemá, protože je to špatné:-)

žeby kvůli tomu, že nevěřím v boha? ale desatero přesto dodržuju, nebo se alespoň snažím, protože už on věděl, že krást a zabíjet se nemá, protože je to špatné:-)

nene,kvůli tomu ne, taky bych neřekjla, že jsem klasický věřící, spíš kvůli tomu, že ty máš jistoty a já je nemám

jo ale jinak to je pravda, ON věděl/ví

No to jste tady paní opravdu poradily...si zajděte někam na chat a ne do poradny. Lien by mohla praktikovat brainwashing...