Ačkoli měly balíčky v odesílacích adresách pouze jména maminek, „i“ ve slově pomáhali je namístě. I naši pánové přiložili ruku k dílu, i jim tedy patří dík. Jaká pomoc? Komu balíčky? Proč dík? Vysvětlím…
26. ledna letošního roku Petra hodila udičku. Co takhle udělat na VD sbírku věcí, kterým odrostly naše děti? Sbírku „odložených“ hraček, knížek, šatiček a dalších věcí, které zbytečně zabírají místo v dětském pokoji nebo ve sklepě. Je škoda je vyhodit, ale nikdo v našem okolí je nepotřebuje a nemáme čas nebo je nechceme prodat na inzertních serverech. Takové odložené věci ještě pořád mohou udělat radost. Ano, na udičku jsme se chytli! Strhla se diskuze, padaly návrhy na realizaci, ale i obavy, že o věci již použité nebude mít nikdo zájem. Jak diskuze probíhala, si můžete přečíst v diskusi Co u vás překáží, může jinde potěšit. Důležité bylo, že jsme se domluvily (ano, ačkoli pomocnou ruku přiložili i pánové, organizovaly jsme my, holky). Obavy z nezájmu o pomoc tohoto typu rychle vyvrátila Daniela. Telefonicky už 28.1. zjistila ve třech brněnských domech sociální pomoci, že nápad špatný není a o věci zájem je. 30.1. vyšel článek Pomáhejte s námi s bližšími informacemi.
Kdo projevil vůli něco poslat, obdržel do OV adresu, na kterou bylo možné balíček odeslat. Už 3.2. dorazil první balíček – od Mariky81. Od toho dne se začal náš obývák plnit balíčky různých velikostí ze všech koutů naší republiky, krabice, pytle, igelitové tašky od Lien, Lussy, Keenspeed (tuto pruhovanou krabici nesl na poštu bratr Keenspeed), od Makinei, Piškotky, Peťky, Babofky, Nuninky. Doufám, že jsem na někoho nezapomněla! Jeden balíček přijel po vlastní ose – přivezl ho Petřin hodný (a fešák) manžel. RadkaV. odvezla své „odložené“ věci přímo do azylového domu v jejich městě. Ostatní balíčky přivezla pošta do Brna. Největší radost z narůstající hromady měla naše Julča, celé dny proseděla na samém vrcholku.
17.2. byla sbírka prohlášena za ukončenou, věci vybaleny z krabic, složeny na hromadu a přerozděleny. Snad spravedlivě – na tři díly. Nejdřív plyšáci, protože jich bylo nejvíc, skládačky, hry, knížky.. Zvlášť bylo nabaleno oblečení a boty pro 4 a 6tileté děti z Heleny, domu pro oběti násilí s utajenou adresou. Ostatní oblečení opět spravedlivě na tři díly. Snažila jsem se ponechat věci od jednotlivých dárkyň pohromadě, každá má svůj styl, i velikost byla podobná, proto by se měly věci dostat k jedné mamince.
Rozděleno tedy bylo, zbývalo doručení. Nebylo jisté, že předání proběhne osobně do rukou zodpovědné osoby. Se schválením Petry jsem proto k balíčkům přidala krátké povídání o tom, kdo jsme, co nás k takovým činům vede a pozvání na naše oblíbené www.vasedeti.cz.
19.2. jsme s manželem odvezli věci do Domova sv. Markéty pro matky s dětmi v tísni. Protože už byl večer, balíčky jsme předali na vrátnici pěknému a hodnému dědečkovi spolu s vysvětlením a dopisem pro obdarované. Vyfotila jsem aspoň krabici ležící na vrátnici. Zřizovatelem Domova sv. Markéty je Charita Brno.
Příjemnější bylo setkání s paní z Heleny, domu pro oběti domácího násilí. Mladé paní či slečně téhož dne předávala věci dcera. Paní děkovala a ptala se, cože jsme za sdružení. Byla informována, že se sice sdružujeme, ale sdružení nejsme. Převzala i psaníčka o VD. Pokud si chcete o tomto domově něco přečíst, můžete zde.
20. února byla po delším hledání předána třetí část vaší pomoci v Domově pro matky s dětmi – Společná cesta, v Brně – Bystrci. Balíčky přebírala pravděpodobně sociální pracovnice, sama se ptala po kontaktu na dárce a tlumočím od ní velký dík!
Mám velkou radost, že jsme akci dokázali zrealizovat a dotáhnout do konce, dle mého názoru v krátkém čase. Od vyhlášení sbírky jste za 14 dní stihli věci vyhledat, vytřídit, (někteří i prali a čistili), sehnat krabici či jiný balící materiál, zabalit a zanést vše na poštu. A nelitovali jste námahy ani peněz za poštovné. Až si zase bude někdo stěžovat, že si dnes lidé nepomáhají a necítí spolu, s radostí ho odkážu na VašeDěti.cz.
Bohužel je i věc, která mě mrzí. Přes ujištění, že se někdo z obdarovaných ozve, se tak zatím nestalo. Nikdo z nás se jistě nezapojil do této akce pro poděkování či slova chvály. Jen by mohla být zajímavá informace, kam se věci po našich dětech dostaly, zda jsou využity a zda někomu udělaly radost. Nebo co naopak je zbytečné příště posílat. Měla jsem si udělat čas, aby k předání mohlo dojít v pracovní době odpovědné osoby. Měla jsem si udělat čas (a nestydět se) s nimi promluvit. Možná by to pak byl i zajímavý článek o životě v těchto domovech. Tak snad bude příležitost k nápravě.
Jo, Babofko, s plyšákem to dopadlo dobře!
Všem velký dík!!
Napsal/a: Zava
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)
Holky, díky za ohlasy a díky za balíčky a práci s tím spojenou. Článek vyšel v době, kdy jsem sem moc nechodila, tak mi unikl. Reaguji tedy pozdě, ale přece :-))
Zavo, moc pěkně napsané. Opravdu jsem ráda, že se vše zvládlo zrealizovat a ještě v tak krátkém časovém úseku. Díky patří hlavně tobě! 🙂
Zavo, povedlo se :o))) Taky bych ráda, kdyby se někdo ozval, ale na druhou stranu, pokud se ocitneš v azylovém domě, většinou máš jiné starosti než VD.
Super článek a obrovský kus dobře odvedené práce.Je na článku vidět s jakou radostí jste obdarovávaly a věnovaly svůj čas.
Zavo, to je skvělé, díky za info i za obrovský kus práce, který jsi s balíky musela mít… A po přečtení článku opravdu nevím, proč jsi se děsila jeho napsání, protože je super! 😉
Zavo, bezva článek, krásně jsi to popsala………i fotky jsou nádherné:))))
Patří ti velké dík za ochotu a za čas:))))
A třeba se ještě někdo ozve:))))
Mobile Sliding Menu