Byla jedna holčička a ta zjistila, že má dvě nožičky. Jedna, tu když chytila za ponožku či nohavičku, hned se sklonila téměř až k pusince. Ale ta druhá, to bylo něco docela jiného.
Vždy když za ní zatáhla, celá se propnula a nechtěla jít k pusince. No a holčička se nakonec, po dlouhém trápení, překulila na bok a nožičku pustila. Každý den to holčička zkoušela zas a znovu, ale stále se jí to nedařilo. Až jednou! To bylo ráno, hned po probuzení zkusila chytnout nožičku za palec v ponožce a ejhle – už jí měla! To bylo smíchu a povídání, jak se jí to konečně podařilo. Jen maminka s tatínkem nevěděli, co se děje. Koukali na svojí čtyřměsíční holčičku a měli radost, že se tak směje a povídá. A nožička? Ta od té doby nezlobila a krásně se skláněla až k pusince!Napsal/a: Marrťas
