Dlouhá léta stál trpaslík pod svým oblíbeným stromem v zahradě. Vždy zjara, když vykoukly první sněženky, ho postavili na stejné místo pod lípu.
Trpaslíkovi se na jeho stálém místě moc líbilo. Ale dnes tu bylo něco jinak než jindy. Trpaslík to hned zjistil, ale nedokázal to těm lidem říct. „O,joj! Moje místečko je o pár trpasličích krůčků posunuto jinam! To budu mít určitě letos smůlu,“ zabrumlal si.A právě v tu chvíli se to stalo, začal ztrácet půdu pod nohama, že se sotva na těch svých malinkých nožičkách udržel. „Pomoc, trpasličí zemětřesení!“ víc už toho ale nestačil říct.
Ze země na něho vykoukly lístečky narcisů. „To to dalo práce,“ ozvalo se z podzemí, „ale jsem venku,“ radovala se cibulka.
Trpaslíka hned nazítří postavili na jeho místo, ale od té doby má na čele pěknou bouli.
Napsal/a: Nikelka
