Slované, původem z oblasti Ukrajiny, se od pátého stol. n.l. usídlovali na Moravě, kde našli bohaté zdroje obživy a surovin k výrobě železa. Morava tehdy patřila k Východofranské říši, která tam dosazovala rodové vládce. Hlavní sídlo si Moravané zřídili snad na opevněném Velehradě.
Za největšího rozkvětu Velkomoravské říše (kolem r. 870) tam vládl kníže Svatopluk. Na jeho dvoře byl pohřben český kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou a Čechy připadly k Svatoplukově říši. Do Velké Moravy tedy patřily Čechy, Morava, Slovensko, Polsko, Slezsko a Panónie*). Mocná vojenská síla Moravanů a jejich válečné sekyry – bradatice – děsily byzantské vládce celého Balkánu. Ale častými boji a nájezdy kočovných Avarů koncem 9. století se Moravané vyčerpali.Když r. 894 Svatopluk umíral, zavolal své tři syny, rozdělil svou zemi na tři díly a předal je svým třem synům. Prvního ustanovil hlavním vladařem a ostatní dva podřídil prvnímu synovi. Napomínal je ke svornosti a ukázal jim takový příklad: Svázal tři pruty a podal je prvnímu synovi, aby je zlomil. Když tomu nestačily síly, dal je druhému a podobně i třetímu. Potom rozdělil ty tři pruty, dal jim je po jednom a oni je ihned přelomili. Tímto příkladem je napomenul a pravil: „Zůstanete-li svorni a v lásce, nepřátelé vás nebudou moci porazit. Povstane-li mezi vámi svár a rozdělíte-li se ve tři vlády, nepodléhajíce prvému bratrovi, zahubíte se navzájem a nepřáteli budete zničeni!“ Po Svatoplukově smrti setrvali bratři v míru jen jeden rok. Pak se znesvářili a to uspíšilo zánik Velkomoravské říše.
*) Panonie zaujímala západní Maďarsko, severní Jugoslávii, vých. Rakousko a předmostí Bratislavy Rusovce.
Napsal/a: Stará vojna
