O ťapkalínech

Rubrika: Příběhy pro děti

Tááák! Dnes paní učitelka zadala slohové cvičení na téma: „Moje oblíbená pohádková postava.“ O přestávce se všechny děti ve třídě shlukly a začaly se nahlas překřikovat… „Tss…jasně, že holky budou psát o vílách a princeznách. To kluci zase o loupežnících a rytířích. Jen já ještě nevím… Prý jsem ještě malý kluk, tak můžu někdy i nevědět.“
Jako každé pondělí večer se u nás zastavil pan Ťapkalín. Pan Ťapkalín k nám chodí na kakao, maminčinu bábovku a umí strašně hezky vyprávět historky. Když pan Ťapkalín odešel, tatínek řekl: „Když se nemůžeš rozhodnout, co kdyby jsi napsal o ťapkalínech?“ Já jsem ještě malý kluk, tak mě to samotného hned nenapadlo. Někdy móc přemýšlím a hledám něco, co mám přímo před sebou…jako třeba teď pana Ťapkalína. Ale maminka říká, že to není tím, že jsem malý. Prý se to stává i velkým lidem. Prostě se to stává…

Ťapkalíni se většinou živí vůněmi. Jakmile něco krásně zavoní, každý správný ťapkalín zbystří, zavrtí ocáskem, a než se stihnete olíznout, už vám strká čumáček do talíře. Ťapkalíni, kteří nežijí ve městech, si nejvíc pochutnají na vůních lesních (jahodová, malinová nebo borůvková. Mňam!). Když mají slané chutě, jedou k moři, které voní krásně slaně. Kromě vůně se ťapkalíni živí i jinými dobrotami, podle nich ťapkalíny dále rozlišujeme na ťapkalíny lentilkové, čokoládové, medvídkové (ti se živí gumovými medvídky), nebo třeba zmrzlinové. Rádi se nechají od dětí krmit. Takového Ťapkalína čokoládového není těžké nalákat například na oříškovou čokoládu. Ale pozor! Pokud jsou ťapkalíni ještě hodně malí ťapkalínci, olizují si prstíky a nechávají potom všude čokoládové otisky. Toto bylo zjištěno teprve nedávno a například hodně maminek o tom ještě neví a mohou si myslet, že čokoládové šmouhy dělají jejich děti. Je to omyl! Takže ještě jednou. Čokoládové šmouhy dělají ťapkalíni…

Velké množství ťapkalínů žije ve městech… nejdřív v hračkárně, kde je velcí vybírají pro své děti… Ťapkalín je roztomilé zvířátko, které při chůzi vydává zvuk velmi podobný tlesknutí bosé nožky na podlaze v kuchyni… Ťapkalíni se líhnou z vajíček, proto ta špičatá hlavička u malých ťapkalínků – aby se jim lépe dostávalo ze skořápky na svět. Když je hladíte, je to jako hladit štěně na bříšku. Mívají různé barvy, záleží na tom, kde žijí. A najít je můžeme opravdu všude. Pozor! Jsou velmi upovídaní. Když mluví, vypadá to… no, jak to říci? Už vím! Jakoby v puse cumlali bonbón. Ťapkalíni občas zlobí, a když tak přemýšlím, i v jiných věcech jsou strašně podobní malým klukům. A proto je s nimi taková legrace! 🙂

Napsal/a: jaholka

Toto taky stojí za přečtení!

Recenze: Strašidelná knihovna – Duch za oponou

Nakladatelství Fragment nám přináší již třetí dobrodružství ze Strašidelné knihovny autorky Dori Hillestad Butlerové s názvem Duch za oponou.

Čtu dál →

Recenze: Poznej s námi Česko

Originálně tematický pracovní sešit, Poznej s námi Česko od Ivy Novákové a nakladatelství Portál, je zaměřený na celou naši vlast.

Čtu dál →

První stoj – jak nahoru a jak dolů

Ve čtvrté části cyklu Pět nejčastějších mýtů ohledně pohybového vývoje dětí se budeme zabývat prvním stojem a bezpečností dětí

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist