Byla jedna autíčka a každé mělo jinou barvu, některé červenou, jiné zas žlutou, další zelenou, jiné hnědou. Bylo jich opravdu moc a každé vydávalo jiné zvuky, jakoby se snažila překřičet a tak na sebe troubila a svítila.Jednou se objevil na lampě vylepený plakát, že se pořádá soutěž o nejlepší autíčko, když si to autíčka přečetla, neváhala ani minutku a rozhodla se, že se soutěže zúčastní.
To ale znamenalo nechat celé autíčko prohlédnout v servisu, jestli je v pořádku, jestli má dofouklé gumy, jestli má dost benzínu a jestli svítí světla, prostě jestli je dostatečně připravené na takový závod.
Autíčka mezi sebou každý den společně trénovala, protože výhra byla opravdu lákavá. Týdenní pobyt u moře. No to si přece autíčka nesmí nechat ujít. A tak závodila od rána do večera, až uléhala do svých postýlek celá zničená.
A když konečně nastal ten den, nablýskala své barvičky, aby se mohla pochlubit, jak krásné jsou a vyrazila k zápisu. Nedočkavě si stoupla do fronty, která byla opravdu dlouhá, bylo zde hodně zájemců a každý toužil vyhrát.
Po zápisu se zařadila na svá místa, která jim určili a čekala na výstřel, který oznámil start. Vyrazila jako divá, až popadala dech, předháněla se, co mohla, narážela do sebe, troubila, blikala, ujížděla si pro výhru.
Ale jen jedno autíčko projelo cílem první a vyhrálo celý závod. Postavilo se na stojan vítězů a čekalo, až mu předají výhru a dort, aby se o tu sladkost mohlo podělit s ostatními kamarády.