O koťátku Macíčkovi

Byla jednou jedna kočka máma, jmenovala se „Tygr“, a té se narodilo koťátko Macíček.

Maminka ho musela dobře schovat, protože ho začal hledat zlý kocour a chtěl ho sežrat… jak se maminka o Macíčka bála ….Když Macíček trošku vyrostl, když už se mu rozlepila očička a naučil se běhat, tak ho jeho maminka „Tygr“ dovedla jedné hodné babičce, aby mu dala masíčko a mlíčko… Macíček se tak nacpal že skoro tahal bříško po zemi – umyl se a spokojeně se stočil u maminky do klubíčka a usnul.

Ale jednou se stalo, že maminka už z chytání myšek nepřišla. Macíček ji všude hledal, mňoukal, volal, ale maminka nepřišla.
Ale uslyšel ho babičin pejsek Plutik, přišek k Macíčkovi, oblízl mu čumáček a byli kamarádi….

Macíček zapomněl, že byl smutný, a byl rád že našel Plutika. Hráli si spolu na honěnou, na schovávanou. Papali spolu masíčko a užívali si u babičky.

Jednou k babičce přijely malé holčičky na návštěvu. Plutik je obě oblízal na uvítanou a Macíček se jich taky nebál, když viděl že je Plutik má rád zamiloval si je taky. Když byly venku, tak k nim přišel, zamňoukal a nechal se od nich hladit…. za odměnu mu pak holčičky nosily samé dobrůtky co tajně odnesly babičce z kuchyně, nezapomněly ani na Plutika….

A tak tam bydlí spolu u babičky v domečku, někdy spí Macíček venku a někdy s Plutikem na křesílku.. a těší se až holčičky zase přijedou….

Dobrou noc a tichoučko ať je neprobudíte….. pššššš