„Dobrou noc“ usmála se maminka na malou Majdalenku a zlehka ji políbila do vlasů.
„Dobrou, mami,“ odpověděla holčička a zachumlala se ještě více do peřin.
Klaply dveře a v pokojíčku se rozhostilo ticho. Spala Majdalenka, spal její plyšový medvídek, spaly i ostatní hračky. Jen z toho posledního šuplíku pod oknem, ve kterém byly papíry, štětce a barvy, se stále ozývalo tenoučké naříkání.
„Kdo to tady tak brečí?“ přidal se jeden z papírů.
„Já,“ ozval se tenký hlásek, „bílá barvička.“
Štětec s papírem se ohlédli a už ji viděli. V krabičce s vodovkami všechny barvy spaly, jen ta bílá byla celá uslzená a tiše naříkala.
„A co se ti stalo? Vždyť jsi krásně bílá a ani kousek tě nechybí!“ kroutil hlavou štětec.
„No právě,“ rozvzlykala se barvička ještě více. „Kolik už Majdalenka nakreslila krásných princezen, ptáčků a kytiček. A ani jednou mě k tomu nepotřebovala. Vždyť já jsem tady úplně zbytečná. A přitom bych tak ráda malovala.“
„Máš pravdu,“ zamyslel se štětec. „Nepamatuji si, že bych s tebou někdy maloval. Ale mám nápad! Potřebuji jen trošku vody.“
„Tady ve skleničce kapka zbyla,“ poradil mu papír.
Štětec se namočil do vody a pak zlehýnka pošimral červenou barvu.
„Chichichi,“ zasmála se ze spaní.
„A teď ty,“ usmál se na bílou barvičku.
Zamíchal do ní tu trošku červené a ona krásně zrůžověla. Pak se sklonil a namaloval na papír malé růžové prasátko.
„Jé!“ vykřikla nadšeně bílá barva, „to je nádhera!“
Ostatní vodovky se probudily a zvědavě se rozhlížely kolem.
„My chceme taky!“ volaly jedna přes druhou, když viděly, co štětec vymyslel. Každá se chtěla smíchat s tou překrásně bílou barvou. A tak netrvalo dlouho a na papíře přibylo světležluté sluníčko, bleděmodré mráčky, béžový domeček a šedé koťátko. Štětec se smál a bílá barvička zářila štěstím.
„Děkuji ti,“ řekla.
„Není zač,“ mrknul na ni vesele, „a teď už všichni spát!“ zavelel.
Barvičky s papírem se ještě chvíli tiše chichotaly, ale zanedlouho spokojeně usnuly.
Když pak ráno našla Majdalenka jejich obrázek, zalíbil se jí tak, že při malování už nikdy na bílou barvu nezapomínala.
Napsal/a: anonymní
